Alena se potulovala po pláži a žasla nad ryzí krásou pruhu bílého písku, známého po celém světě jako Saint-Tropez. To místo proslavila v šedesátých letech Brigitte Bardotová a nyní tam mají svá sídla a baví se tam zahálející bohatí Evropané. Alena tu byla poprvé. Po univerzitě se rozhodla jít si pro zkušenosti do zahraničí a získala místo tlumočnice v Bruselu. Žila tam sama a letos se rozhodla strávit dovolenou na jihu Francie, a všechno tu bylo přesně takové, jaké to očekávala, a dokonce lepší.

Bylo sedm ráno, a tak měla celou pláž pro sebe, tedy s výjimkou té velké jachty, kotvící necelých sto metrů od pobřeží. Procházela se a sbírala mušle a už teď, v tu ranní hodinu, cítila, jak jí to horko ze slunce zahřívá nahá záda.

Když se dostala dost daleko od hlavní pláže, vklouzla za nějaké skály, sundala si šortky a svoje triko bez zad uvázané za krkem a lehla si na deku, chtěla se slunit. Doma nikdy nechodila na nudistické pláže, neměla nervy na to předvádět se nahá před lidmi, kteří by ji mohli znát. Dokonce i ve Francii, 1500 km od domova, si našla odlehlé místečko, kde ji nikdo nemohl vidět.

Na těle cítila horko, které jí dělalo dobře, a celá ta situace, že je nahá venku na veřejném místě a na dovolené v cizí zemi, ji hluboko dole uvnitř tajně vzrušovala. Ale i přes to vzrušení, ty ustavičné šplouchavé zvuky vln narážejících do pláže měly uspávací účinek a Alena po chvíli opravdu napůl usnula, takže neslyšela kroky, které se k ní přibližovaly.

Lekla se a probudila, až když na ni někdo se silným francouzským přízvukem anglicky promluvil: „Dobré ráno, mademoiselle, to je krásný den, viďte.“

Byl to nějaký muž ve středním věku nebo spíš o kousek víc, a Alena byla zcela ohromená tím, že se tu objevil; zoufale si přála, aby šel dál po pláži a nechal ji tu o samotě. Jenže on se místo toho zastavil, díval se na její nahé tělo a zřejmě si chtěl trochu popovídat.

Po pár větách, když se konverzace trochu rozjela, měla Alena příležitost taky si ho prohlédnout, mhouřila při tom oči před sluncem. Na starého chlapa nevypadal špatně, na chvíli dokonce zapomněla, že leží nahá před úplným cizincem.

Zdálo se, že její nahota ho nijak nevyvádí z rovnováhy, zrovna vykládal o tom, jak rád potkává lidi z celého světa a jak má rád Američany. Nejspíš to řekl proto, že si ji zařadil jako Američanku, ale nevěděla proč. Mluvila spíš britskou angličtinou, ne americkou, navíc on to stěží mohl poznat. Ale necítila žádnou potřebu mu svou národnost nějak vysvětlovat. On se představil jako Claude a náhle se nečekaně sesunul na písek vedle ní.

Díky jeho ležérní lhostejnosti k její nahotě se cítila o trochu volněji, takže se o kousek posunula a nabídla mu místo na své dece. On její nabídku rychle akceptoval. Ale než se usadil, nenuceně si ještě sundal své volné šortky a vystavil před ní svůj penis, jako kdyby se to stávalo každý den – že nahý starý muž sedí vedle nahé mladé ženy na pláži.

Ani v nejmenším se necítil trapně kvůli tomu, že má částečnou erekci, a lehl si na deku vedle stále nervóznější Aleny. Žár slunce nebo její nervozita nebo oboje způsobilo, že se začala potit. Cítila malé pramínky lesknoucí se v teplém slunečním svitu, její prsy, velké a plné, nasávaly ten žár a třpytily se potem, který stékal dolů do údolí mezi nimi.

Bylo pro ni pořád obtížnější soustředit svou mysl na konverzaci, protože ten pocit strachu a vzrušení stále sílil a byl čím dál tím intenzivnější! Rychle mrkla dolů do jeho rozkroku a nahlas vzdychla, když viděla, že ten jeho před chvílí jen částečně ztopořený penis už narostl do své plné délky!

Potom on navrhl: „Nemůžu si pomoct, ale všimnul jsem si, že mademoiselle by, jak se zdá, potřebovala nějaké, jak se to řekne, uspokojení?“

Alena jen zmámeně přikývla, stěží schopná dát dvě slova dohromady, a samovolně roztáhla nohy trochu víc od sebe, nabídla tak Claudovi neomezený pohled na své naběhlé stydké pysky!

Francouz se k ní skoro nedbale nahnul, vzal do pusy její už ztuhlou bradavku a jemně ji sál, což mělo za následek, že se Alena v tom horku ranního slunce nekontrolovaně roztřásla. Její dýchání začalo být mělké a namáhavé, v zacházení s jazykem na její hrudi byl ten starý muž očividně zběhlý a talentovaný a velice umně okusoval a sál její tvrdá jadérka.

„Ví mademoiselle, že francouzští muži jsou nejlepší na světě v orálním uspokojování žen?“ šeptal ji do ucha.

„Ne, nevím,“ sykla se zaťatými zuby, „to jsem ještě neslyšela!“

„Zajímala by vás ukázka tohoto fenoménu?“ zeptal se nevinně.

Už nemohla couvnout: „Och, ano, prosím,“ poprosila.

Tiše se zasmál a vklouzl mezi její sluncem ohřáté nohy, líbal ji na vnitřku stehen měkkými mokrými polibky, připravoval si cestu k její vlhké prcině.

„Oooo, la-la,“ intonoval vesele a zhluboka vdechoval její aroma, „jste nažhavená, že ano?“

„Prosím, přestaňte si se mnou hrát,“ žadonila Alena, „pusťte se do toho hned, prosím!“ Chtěla na sobě mít jeho ústa, neměla sex už měsíce, a to, co se dělo teď, bylo něco, co si nikdy nepředstavovala, že by se mohlo stát. I když byl starý, očividně věděl, co dělat, a bylo to neuvěřitelné!

Příští věc, kterou Alena cítila, byl dlouhý vlhký jazyk, klouzající po délce trhlinou v její kundě, dokud se nezastavil k odpočinku na jejím vybouleném „malém mužíčkovi v loďce“. Během několika vteřin zmítala Alena svým mladým tělem dopředu a dozadu a užívala si bouřlivý orgasmus, který se jí zmocnil způsobem, jaký nikdy před tím nepoznala. Její vagina zaplavovala Francouzova ústa proudem horkých poševních sekretů, které při tom, jak entuziasticky na mladé ženě pracoval, rychle pokryly celou spodní polovinu jeho obličeje.

Alenin orgasmus konečně odezněl, a jakkoli jí to bylo divné, měla neuvěřitelnou touhu být vyplněná velkým penisem. Věděla, že to není nic, co by mohla s cizincem dělat, a jen o tom fantazírovala. Ale Claude jí asi uměl číst myšlenky, protože o vteřinu později už strkal svého francouzského ptáka hluboko do její kundy!

Alena se chvilku bránila, zkoušela starého muže odtlačit pryč. Ale on se vytlačit nedal a začal do ní pomalu přirážet, pomalu budoval rytmus, při kterém se Alena brzy cítila jako háravá fena. Po chvíli toho poklidného rytmu jí zbyla jen jediná věc, na které záleželo, a to mít další orgasmus!

Její dlouhé nohy obalily Claudův prohýbající se zadek, zoufale se pokoušely semknout při každém přírazu jejich klíny těsněji k sobě. Její mysl byla zděšená představou, že tu ona, na veřejné pláži, dovoluje naprostému cizinci, aby si ji sexuálně bral tak, jako ještě žádný jiný muž v jejím životě!

Potom starý muž najednou zrychlil své tempo, bušil nyní do její bezmocné píči s jakousi strojovou efektivitou, táhl ji s sebou jako divoké zvíře na pokraj orgasmu. Nezdálo se to možné, ale při tom, jak se blížil k vlastnímu vyvrcholení, jeho penis jako by ještě víc ztvrdl a prodloužil se. Díval se jí přímo do očí a řekl: „Mademoiselle, jste tak krásná, a já vás musím utrhnout jako květinu a držet si vás!“

Jen slyšet ho, jak promlouvá tou květnatou řečí, a současně ji mrdá jako nějaký lovecký pes, jí už stačilo, oba se drželi jeden druhého jako by jim šlo o život, a jejich orgasmy se jich zmocnily v přesně stejném okamžiku.

Jako pár, on starý a opotřebovaný, ona mladá a hlaďoučká, leželi potom spolu v postkoitálním objetí, propletení, vyhřívající se na sluníčku. Claude políbil Alenu na krk a řekl: „Navždycky si vás budu pamatovat jako jeden z nejlepších momentů svého života.“

Oplatila mu polibek a prohlásila: „Já vás taky, Claude, já taky!“