„Ahoj! Máš zítra večer čas?“ zeptala se Alena, když jsme vycházeli ve čtvrtek z práce. „Co potřebuješ?“ zeptal jsem se. „Tak večer přijď!“ neodpověděla na můj dotaz. Chytila Karla za ruku a táhla ho neznámo kam. Vrtalo mi hlavou, co může chtít, když má Karla.

V pátek kolem mne oba prolítli jak rakety. Přestal jsem přemýšlet, co by asi tak mohla chtít a šel rovnou k rybníku, abych se osvěžil. Když jsem snědl svačinu, co jsem si vzal sebou, znovu jsem si vzpomněl, že Alena chtěla, abych přišel. Sluníčko se začalo klonit k západu, tak jsem chvíli počkal, až oschnu a potom se vypravil na cestu.

Alena mi přišla otevřít v lehkých, skoro průhledných šatičkách, které jí sahaly sotva pod zadek. „Pojď!“ přiškrceným hlasem mě pozvala dál. „S..sedni si!“ nabídla mi židli. Také Karel byl nějaký zaražený. Nevěděl jsem, co se děje. Alena vzala lahev vína a ruka se jí chvěla tak, že hrdlo lahve cinkalo o okraj skleničky.

„Tak co potřebuješ?“ zeptal jsem se. „Nnn...napij se!“ sotva ze sebe dostala. Ani Karel ještě nepromluvil ani slovo. Alena vzala skleničku a zvrhla jí do sebe. Vstala a chvilku se na nás dívala, jako kdyby se k něčemu rozhodovala. Také jsem zvednul sklenku, aby se napil.

„Já vás chci oba najednou!“ rychlým pohybem přetáhla šaty přes hlavu a stála před námi tak, jak jí Pán Bůh stvořil. Málem mi zaskočilo. Přímo před očima jsem měl její krásná prsa, o kterých jsem vždycky snil. Bradavky byly nalité tak, jako kdyby měly v příštím okamžiku prasknout. Mé oči sjely níž a uviděl jsem krásně hladkou kundičku, ze které začaly vytékat první kapky.

„Tak pojď!“ chytila nás za ruce a táhla do ložnice. Jako ve snách jsem koukal, jak z Karla stáhla triko a šortky, porazila ho na postel a pomalu nasedala na to, co mu trčelo mezi nohama. Vmžiku jsem na sobě také nic neměl.

Alena se sklonila na Karlův hrudník a pevně ho obejmula. Nevím, zda proto, aby mu zabránila něco dělat, nebo strachem z toho, co mělo následovat a čeho se asi v duchu obávala.

„Vraž mi ho tam také!“ ochraptělým hlasem požádala. Nevěřícně jsem na ní koukal. „Tak dělej!“ plačtivým hlasem mě popoháněla a celá se třásla. Obkročil jsem Karlovy nohy a zakleknul za Aleniným zadkem. „Tam se přece nemohu vejít!“ pomyslel jsem si. Zkusmo jsem zasunul jeden prst.

Sotva se tam vešel, ale teklo odtamtud tolik šťáv, že tam zajel celý. Alena nepřestala kvílet, tak jsem zasunoval ještě druhý, až tam také zajel. Začal jsem jí roztahovat kundu a cítil, jak pomalu povoluje. „Tak už mi ho tam vraž!“ nedočkavě vykřikla.

Roztáhnul jsem jí půlky a pomalu zasunoval svůj ocas vedle Karlova. Byl to zvláštní pocit, zasunovat svůj ocas do kundy, kde už je jeden zasunutý. „Ááá...ááá...“ kvílela Alena, ale držela, dokud jsem v ní nebyl až po koule.

Když se můj pytel dotknul Karlova, jakoby mnou projel elektrický proud. Cítil jsem, jak nám Alenina kunda doslova přežvykuje to, co jsme v ní měli. „Mrdej mě, mrdej mě, mrdej mě...“ drmolila a třásla se jak drahý pes, sotva ustaly stahy.

Začal jsem se hýbat a Alena se ze všech sil snažila vycházet mi vstříc. V Karlově čuráku tepalo, tak jsem si říkal, jak tohle dopadne. Náhle Karlův čurák vyplivnul svoji dávku a ani já jsem nevydržel. „Áááááááá....“ zaječela Alena a snažila se co nejvíc se na nás napíchnout.

Můj bojovník ochabl a opustil bojiště. Také Karlův pyj vyklouzl a Alena padla vedle nás. Dala si ruku mezi nohy a nevěřícně nabírala to, co z ní vytékalo.

Dala ruku k ústům, aby tu podivuhodnou směs ochutnala. „To je krásné...“ vydechla. Také jsem jí sáhnul mezi nohy, abych ochutnal. Bylo to v posledním okamžiku, protože Karel tam skočil a hlasitě vylizoval to, co v ní zůstalo.

Když jsme se vzpamatovali, šli jsme do koupelny. Omyli jsme naše těla a když jsme vyšli, chtěl jsem se obléknout a odejít. „Ještě zůstaň!“ vrhla se mi Alena kolem krku. „Já bych to chtěla ještě alespoň jednou!“ vyhrkla a tou opovážlivostí celá zrudla. „Pojď dáme panáka!“ vzal Karel lahev a nalil nám pořádnou lampu.

Teprve teď mi zrak padl mezi Karlovy nohy. Byl také hladce oholený. Připili jsme si na ten úspěšně splněný Alenin plán. „Víš, Alena o tom už dlouho mluvila, až jsem to také chtěl vyzkoušet. Sedl si na gauč a roztáhnul nohy. Jeho nemalá kláda se opět zvětšila. Sedl jsem si vedle něj a Alena na nás fascinovaně koukala.

Poklekla před námi a jako ve snách vzala naše klacky do ruky. Chvíli je jemně mnula, ale potom jí ten můj zmizel v puse. „Ááá...“ až se ve mně zatajil dech, když ho polkla. Něvěřícně jsem koukal na rty, co obemkly jeho kořen. „Vždyť se udusí!“ stačil jsem si pomyslet, ale potom všechny myšlenky kamsi zmizely a já si vychutnával ten nezvyklý pocit.

Viděl jsem, že druhou rukou stále drží Karla za jeho kládu a křečovitě se ke mně tiskne. Její ohryzek cvičil na tom, co měla zasunuté snad až v žaludku. Konečně v něm zacukalo a vystříklo to do ní. Ještě chvíli ho sála, ale když z něj už nic neteklo, odtrhla se od něj a přesunula se ke Karlovi. Divil jsem se, že se při tom ani nezadýchala. Zřejmě měla praxi.

Ta moje žížalka se opět začala zvětšovat, tak jsem vstal. Jak Alena klečela a měla Karlův kůl zasunutý snad až v žaludku, lákal mě její kaďák. Kleknul jsem si za ní a omočil ho v tom, co jí vytékalo z té studánky. Roztáhnul jsem jí půlky a nasadil na kakaový otvůrek. Alena jenom trochu vystrčila zadek a tak do ní zajel až po koule.

Nejprve jsem se pomalu pohybovat tak, abych jí nerušil. Ale dala ruce dozadu a přitáhla si mě. Pochopil jsem, že si přeje, abych byl tvrdší. Nedal jsem se prosit a prudce ho zasunoval tak, že jsem jí narážel na Karlův úd, až chytil Alenu za hlavu a snažil se, aby ho měl co nejhlouběji.

Náhle Karel zařval a prohnul se, jako kdyby chtěl do Aleny zalézt celý. Jeho ochabující čurák vypadnul z Aleniných úst a ona se na mne narazila tak, až mě povalila. Nohy jí vylétly vzhůru a mezi nimi zela díra, ze které vytékalo množství sekretů.

Karel na to zíral tak, že mu málem vypadly oči. Prudce vyskočil a jeho bojovník byl opět připraven ke zteči. Kleknul si nad mé nohy, chytil Aleniny a prudce ho vrazil do rozevřené díry. Byl to zase jiný pocit, než když jsme oba byli v jednom otvoru. Jak jsme na sebe naráželi přes tu tenkou stěnu, tak jsem vytekl jako studentík. Cítil jsem, že i Karel vystříknul.

Oba jsmeodpadli a také Alena unaveně oddychovala. Dala si ruku mezi nohy, aby to z ní neteklo na koberec. Ale musela se zvednout a jít do koupelny. Také jsme tam šli, abychom z našich údů omyli vše, čím byly upatlané. Když jsme se utřeli, šli jsme zpátky do pokoje.

„To bylo krásné...“ lehce se hladila po hladké kundičce. „Já musím jít udělat něco k jídlu!“ zvedla se a šla do kuchyně. Také jsem se zvednul a šel za ní. „Vždyť já jsem ještě neměl možnost si tě prohlédnout!“ Otočil jsem jí k sobě. Pohladil jsem jí ty krásné kozičky a Alena se položila na stůl.

Pokrčila a široce roztáhla nohy. „Tak si mě prohlížej!“ usmála se. Natáhnul jsem ruku a začal jí hladit, až z ní znovu začaly vytékat šťávičky. Přitisknul jsem se k ní rozkrokem a rozmazával jí je po celém podbřišku. „Vraž mi ho tam, vraž mi ho tam...“ kvílela Alena, ale já se nedal přemluvit. Jenom jsem jí žaludem přejížděl mezi nalitými pysky, odkud se valila úplná řeka.

Klekl jsem si a přisál se k tomu prameni. Alena se zmítala a cosi vykřikovala. Karla asi to kvílení přilákalo a tak přišel a přisál se jí k bradavce. Druhou jí sevřel prsy a tak to pravidelně střídal, až se Alena rozkřičela a já měl co dělat, abych stačil polykat proud, co z ní vytrysknul.

„Nééé...už mě nechtééé...já si musím odpočinout!“ odstrkovala nás. Málem spadla se stolu, ale včas jsem jí zachytil. Šli jsme do pokoje a Alenu nechali připravovat jídlo. Po chvíli rachocení nádobím Alena přišla a nesla obloženou mísu. Vrhli jsme se na to, jako kdybychom týden nejedli.

S nacpaným žaludky se nám začaly zavírat oči. Natáhli jsme se na letiště a každý jsme se k Aleně přitisknul z jedné strany...

Probudilo nás sluníčko, jak se nám opíralo do holých těl. Zároveň jsme cítili, jak Alena drží naše klacky a lomcuje s nimi...

Bobr © 2016