S Květou jsme byli opravdu jenom kamarádi. Důsledně jsme si vykali, aby mezi námi nemohlo k ničemu dojít. Ale jednou jsem jí pozval na chalupu. Vystoupila z rozpáleného auta, tak jsem jí ukázal, kam má jít a zatím šel natočit pivo, které měla také ráda.

Věděla, že tam celé dny chodíme bez oděvu, tak se nedivila, když jsem jí řekl, ať si odloží. Když jsem se vrátil, seděla tam také bez oděvu, ale snažila se skrývat to, co dělá ženu ženou. Podal jsem jí orosený půllitr a ona ho vzala a žíznivě se k němu přisála. Ani jsem se nedivil! Po tak dlouhé cestě v horku musela být vyprahlá.

Došel jsem načepovat další a Květa se tam zatím pohodlně usadila. Už jí nevadilo, že jí mohu koukat na ten Boubín mezi nohama a vděčně vzala další půllitr. Ještě, že tam mám pártystan, aby do nás nepralo sluníčko. „Nechceš se osprchovat?“ vstal jsem a šel k hadici, stočené v trávě. „Jóó, to bude fajn!“ vyskočila a čekala, až na ní začnu stříkat.

Na pistoli jsem nastavil sprchu a zmáčknul jsem spoušť. Květa se točila pod tím osvěžujícím proudem vody a snad ani nezaregistrovala, že jí mířím jenom mezi nohy. S úlevným povzdechem si tam zajela rukou a snažila se co nejvíc promýt zapařenou kundu. „Už dost!“ řekla, když zvedla oči. Kousek od nich trčel můj klacek.

„Mně se chce čůrat!“ řekla, když trochu oschnula. „Tak pojď !“ chytil jsem jí za ruku a vedl ke smrkům. „Tak čůrej!“ přitisknul jsem se k ní zezadu a sáhnul jí mezi nohy, abych jí roztáhnul kundu. „Nééé, takhle nééé! To nejdééé!“ začala se zmítat. Ale vtom z ní vytrysknul žhavý proud.

Dva prsty jsem jí zastrčil dovnitř a palcem dráždil poštěváček. „Néééé....už dóóóst!“ přitiskla se ke mně zády a ještě víc se rozkročila, abych se jí lépe dostal do rozkroku. Druhou rukou jsem jí dráždil bradavky a cítil jsem, jak z ní začíná něco vytékat.

Napjaté tělo se uvolnilo a Květa zůstala napíchnutá na mých prstech. „Předkloň se!“ přestal jsem jí dráždit bradavky a lehce jí zatlačil na záda. Předklonila se tak, až se rukama opřela o zem. Nasadil jsem ho na otvor, který se otevřel a prudce zarazil dovnitř. Nohy náhle povolily a tak jsme padli do kleku. Opřela se o předloktí, aby měla stále vystrčenou kundu.

„Úúúú....úúúú...“ kvílela a snažila se mi vycházet vstříc. Vždycky, když na sebe naše pánve narazily, vydala nepopsatelný zvuk, něco jako zavytí. Asi jí vzrušovalo to, jak se můj pytel vždycky přitisknul na její klitoris.

Náhle se roztřásla a zakousla se do ruky, aby se nerozječela. Sevřela mě kundou, až se mi zdálo o ďáblech. Musel jsem počkat, až pomine orgastická křeč, která mi čuráka sevřela tak, že jsem se nemohl hýbat. „Pojď!“ nenechal jsem jí orgasmus plně vychutnat a táhnul jí k dece. Protože ještě měla sevřenou kundu, musela jít v předklonu. Ale kundí svaly se jí uvolnily, tak jsem jí pevně držel za boky, abych nevypadnul.

Na dece znovu vystrčila kundu, tak jsem prudce přirazil, až padla na břicho. Protože jsem jí pevně držel, padnul jsem i s ní. Přirazila nohy k sobě a já je ještě obejmul svými. Protahoval jsem jí ten uslintaný otvor, až se znovu musela zakousnout do ruky. Ani já jsem nevydržel a naplnil jí. Když jsem k tomu přidal ještě obsah měchýře, už nevydržela a omdlela.

Překulil jsem se s ní do trávy, abych odšpuntoval ten zajímavý otvor. Vystříklo to z ní, až se mi při tom pohledu můj nástroj znovu ztopořil. Mezi nohama se jí otevřel další otvor, který jsem ještě neprozkoumal. „Co není, může být!“ pomyslel jsem si a než se vzpamatovala, měla ho tam až po koule.

„Nééé! Tam nééé!“ vykřikla, ale už bylo pozdě. Můj čurák, olepený jejími šťávami a mým spermatem, do ní zajel jak po másle. Pokoušela se zmítat, aby mě shodila, ale znovu jsem jí sevřel nohama a tak její obrana byla hned v zárodku zmařena.

„Nééé, prosím, nééé!“ její kvílení postupně utichalo a svěrač se dal do díla. Připadalo mi, že jsem ho zasunul do nějaké zvláštní ždímačky, která se snaží vyždímat z něj i tu nejposlednější kapku. Obě ruce jsem dal pod ní, abych jí mohl chytit za prsa a stimulovat jejich bradavky. Ale to už se zmítala, jak se snažila zasunout tu tvrdou část mého těla co nejhlouběji do střev.

Opět ze mne vytrysknul pramen a proudil jí hluboko do vnitřností. V měchýři se objevilo ještě trochu tekutiny, tak jsem jí poslal stejným směrem. Asi jsme oba na chvíli ztratili vědomí, protože se začala zmítat a prosila, abych jí už pustil.

„Ještě ne!“ chytil jsem jí za boky a namáhavě se s ní zvednul. Přitisknul jsem si jí na hruď. Rukama jsem jí držel za prsa a lehce mačkal a kroutil bradavky. „Nééé, už nééé!“ tiše kvílela, ale vrazila si ruku mezi nohy, aby si mohla masírovat poštěváček.

„Už ho musíš vytáhnout, nebo prasknu!“ snažila se ode mne odpojit, když jsme byli u kompostu, kam jsem mířil. Náhle zvedla nohy a vší silou se na mne narazila. Mezinožní svaly ji opět sevřela křeč. Ale já jsem už byl vyždímaný jako citron, tak jsem povolil, aby se z ní mohl vyřítit gejzír toho, co jsem do ní nahustil.

Samozřejmě, že to nevonělo jako fialky, ale skončilo to tam, kde jsem si přál – na kompostu. Šli jsme k hadici, abychom se sebe všechno smyli. Vzájemně jsme si pomáhali odstraňovat všechny stopy, co zůstaly po naší vášni.

Vzal jsem půllitry, abych je znovu naplnil pěnivým mokem. Sedli jsme si a ponořili ústa do toho lahodného moku. Povídali jsme si, co se nám na tom nejvíc líbilo. „Nech mě odpočinout!“ s úsměvem mi odstrčila ruku, když jsem se snažil sáhnout jí mezi široce roztažené nohy. „Podívej, jak jí mám zruinovanou“! Šťastně se usmála a ještě více roztáhla nohy, abych si mohl detailně prohlédnout, jak jí má nateklou.

Opatrně se pohladila a já jsem cítil jakési povstání mezi mýma nohama. Ale i ten bojovník byl dost unavený, tak zase usnul na vavřínech. Pomalu jsme vyprázdnili půllitry, tak jsem došel natočit další. Pomalu jsme vyprazdňovali nádoby se zlatavým mokem. „Mně se zase chce čůrat!“ zvedla oči a podívala se na mne, jako kdyby se chtěla zeptat, jak to tentokrát uděláme.

„Pojď sem!“ vzal jsem židli a dal jí na místo, kde se sprchujeme. Posadila se a já jí popotáhnul, aby měla chcalku mimo židličku. Musela se chytit za nohy, aby nesjela dolů. Kundička se jí krásně otevřela, jako kdyby na to čekala. Chytil jsem jí za pysky a snažil se je co nejvíc roztáhnout.

„Úúúú....!“ tiše zakvílela a dala ruce mezi nohy, aby si je mohla chytit zevnitř. „Tak čůrej!“ nedočkavě jsem jí nabádal. Ani jsem to nestačil doříct a už se z ní vyvalil proud. S překvapením koukala, na ten gejzír, co z ni vyrazil a stříkal tak daleko, až se tomu divila. „To jsem ani netušila, že tohle dokážu!“ snažila se vytlačit ještě alespoň pár kapek, aby si to užila.

„To bylo krásné!“ řekla a spěchala, aby znovu doplnila měchýř. Naklonila půllitr a obsah v ní zmizel. Došel jsem natočit další a Květa se na něj znovu vrhla. Než jsem stačil ze svého upít, tak ho měla v sobě. Zasmál jsem se a šel jí natočit další. „Ty jsi pop!“ zasmál jsem se, když ho znovu popadla. „Co to je?“ zarazila se a málem nedopila obsah půllitru.

„To je zkratka!“ se smíchem jsem jí odpověděl. „A co to znamená?“ stále držela nedopitý půllitr a zvědavě na mne koukala. „Průtokový Ohřívač Piva!“ objasnil jsem jí význam zkratky. Málem mě tou skleněnou nádobou se zbytkem lahodného moku praštila po hlavě. „Za to mi musíš donést ještě jedno!!“ naoko se rozčílila. „Tak dopij tohle, ať si neušoupu nohy až u samé prdele!“ podal jsem jí svůj půllitr. Zvrhla ho do sebe. Sice jí to už dělalo problémy, ale nalila ho do sebe pod tlakem.

„Já jsem natlakovaná, ale pořád se mi nechce čůrat!“ otočila se na mne nešťastně. „Musíš chvilku počkat!“ smál jsem se, když jsem viděl, jak si prstem masíruje chcací otvor, aby se dočkala dalšího gejzíru. „Jdi se projít!“ poradil jsem jí a sledoval, jak se jí při každém kroku natřásají prsa.

„Už se začíná plnit!“ šťastně řekla a zrychlila krok. „Tak to drž tak dlouho, jak to bude možné!“ došel jsem si natočit pivo, abych dodržoval pitný režim. „Už to bude!“ vyhrkla, když jsem se vrátil s orosenou nádobou. „Tak si tady lehni a chyť se za chodidla zevnitř!“ poradil jsem jí a než to udělala, dal jsem si pořádný lok.

Lehnula si do trávy a chytila se za chodidla, až se jí kunda rozevřela jako vrata. „Já už to neudržím!“ kvílela a kroutila se jako žížala. „Tak to pusť stoupnul jsem si nad ní. Z mezinožního otvoru otvoru jí vyrazil vodotrysk a Květa s údivem sledovala, jaké dosahuje výšky. Vůbec jí nevadilo, že padá zpátky na její tělo. Ještě se různě kroutila, aby řídila ten proud.

Také jsem otevřel stavidla a už se na ní řítil další proud. Sprchoval jsem jí celé tělo a zakončil to proudem mezi její nohy. „Áááááááá....“ vykřikla, pustila nohy a zanořila se tam oběma rukama, jako kdyby si chtěla rozdrásat kundu. Několikrát se zaškubala a potom zůstala bezvládně ležet.

„Za celý život jsme nezažila ani setinu toho, co dnes odpoledne!“ řekla, když se probrala. Rukama si roztírala zbytky toho, co na ní ulpělo a občas si olízla dlaně. „Tak se pojď vykoupat, než zapadne sluníčko, potom už bude zima!“ natočil jsem do vany trochu vody z kolektoru, kde už málem začala vařit. Naředil jsem to vodou z hadice, co už byla ve stínu, abychom se neopařili.

Vzal jsem houbu a začal Květu umývat. Ona zase umyla mne a potom jsme vylezli z vany. Vzal jsem hadici, abych z nás osprchoval zbytky mýdla a špíny po koupeli. „Áááááá....áááá!“ začala křičet, když na ní dopadly první kapky vody, co už byla hodně studená. Také jsem se rychle osprchoval. Po tom horkém dni to bylo příjemné osvěžení. Rychle jsme běželi do chalupy, abychom se oblékli. Na tělech jsme měli husí kůži.

Udělali jsme si večeři a vzali si jí na zahradu. Sedli jsme si ke stolu a hladově se do ní pustili. Zapili jsme to dalším pivem a Květa už jevila známky podnapilosti. Udělali jsme si ohýnek a uložil jsem jí do trávy, aby trochu vystřízlivěla. Na chvíli usnula.

„Mně se zase chce čůrat!“ probrala se. „Tak se svlékni!“ řekl jsem jí a také si odložil tepláky. Sedl jsem si na pařízek a na stojící prut si narazil její slintalku. „Nééé, to nééé, mně se chce hrozně čůrat!“ kvílela. „A co ti v tom brání?“ zeptal jsem se. „Vždyť jsi mě ucpal!“ skoro zavzlykala. „Ale ne, klidně můžeš čůrat!“ zasmál jsem se a vtom mi podbřišek zkropila horká sprcha.

I já jsem uvolnil svěrač a vyřítil se do ní obsah mého měchýře. „Nééé...nééé!“ tiše kvílela, ale tiskla se ke mně za všech sil. To se nedalo vydržet. I přesto, že odvedl tolik náročné práce, bojovník se ještě vzpamatoval a vyplivnul poslední dávku. I Květa se naposledy zazmítala a měl jsem co dělat, abych jí udržel. Zvadla a všechno, co jsem do ní napumpoval, z ní vyteklo.

Opláchli jsme se studenou vodou z hadice a, protože ohýnek už dohořel, odebrali jsme se na lože. Ještě vyčistit chrup, přitiskli jsme se k sobě a už jsme byli na pouti v říši Morfeově. Ani nevím,zda jsme se stačili přikrýt.

Bobr

©

2017