Jarka, dlouholetá kamarádka, je hezká ženská. Není to žádný samohybný kostlivec, ale hrdě si nosí vše, co k ní patří.

Když jí, po dvou letech trápení, zemřel manžel, řekl jsem si, že by v této chvíli neměla být sama. Zcela samozřejmě jsme zamířili ke mně. Sedli jsme si na gauč a nalil jsem nám víno. Nechal jsem jí vybrečet a přitom jí lehce objímal a hladil, aby se utišila. Nevím, kolik toho vypila, protože jsem to nesledoval. Jenom jsem si všiml, že v ní mizela jedna sklenička za druhou, až byla prázdná i druhá láhev. Náhle mě objala a tiskla se ke mně. „Ty jsi tak hodný...“ říkala mezi jednotlivými vzlyky a polibky.

Potom chtěla vstát, aby si došla na záchod. Nevím, zda to bylo tím přestálým stresem, nebo vypitým vínem, ale zamotala se tak, že málem upadla. Dovedl jsem jí na záchod a přidržel jí, aby si mohla zvednout sukni a stáhnout kalhotky, protože se stabilitou to bylo nějaké špatné. Dosedla a ozval se zvuk vodopádu. Zcela jsem jí stáhnul kalhotky, abych jí mohl otřít. „Nééé....to néé...“ celá zrudla, ale roztáhla nohy, abych k ní lépe mohl. Viděla, že to sama nezvládne.

Nemohla se ani udržet na míse, tak jsem jí svlékl i ostatní svršky a odvedl jí do koupelny. Pomohl jsem jí do vany a pečlivě jí umýval. Trochu se probrala. „Já se tak stydím...“ vzlykala a snažila se umývat sama. Ale nešlo jí to. Tak jsem dokončil započatou práci, osprchoval jí, otřel a dovedl do ložnice. Uložil jsem jí do postele a ona usnula snad ještě dřív, než jsem jí stačil přikrýt.

Sedl jsem si, abych dopil víno. Ale z ložnice byly stále slyšet nějaké výkřiky, tak jsem se každou chvíli zvednul, abych se podíval, zda jí něco není. Ale to jenom tak vykřikovala ze spaní. Dopil jsem víno,vykoupal se a také jsem zalezl.

Něco mě probudilo. Čísi horké tělo se ke mně tisklo a vášnivá ústa se přitiskla k mým. Ruka mi stiskla tu tvrdou část mého těla a snažila si navést si ho do potřebných míst. „Promiň!“ zašeptala a její, dlouho neobdělávané políčko, se ke mně tisklo čím dál vášnivěji. Bylo zřejmé, že nutně potřebuje moje ruchadlo.

Obrátil jsem jí na záda a pomohl jí zavést tu podstatnou část mého těla do patřičných míst. „Aúú...úú..“ zakvílela, když jsem se snažil dostat do - víc jak dva roky - nepoužívaného otvoru.

Přizvedl jsem se, ale prudce mě obejmula rukama i nohama, jako kdyby se obávala, že odejdu. Pevně mě k sobě tiskla, až jsem proniknul do toho dlouho nepoužívaného otvoru až nadoraz. Držela mě jak ve svěráku, ale po chvíli povolila, abych mohl zahájit pohyby, které nám udělají tak dobře...

Rozjeli jsme úplné rodeo, až jsem se divil, že to postel vydržela. Můj píst do ní pumpoval vzduch, který se s pšuknutím zase dral ven. K tomu se ozývalo čvachtání, které zapříčinily sekrety, co z ní v hojném množství vytékaly.

Netrvalo dlouho a ten těsný otvor zapříčinil erupci, která se ze mne drala. Sotva to ucítila, znovu mě objala rukama i nohama, snad aby si to užila až do konce. Věděl jsem, že už je v přechodu, tak jsem se tomu nijak nebránil, abych si to také vychutnal.

Brečela mi přímo do ucha, nevím, zda štěstím, či to mělo jinou příčinu. Ale tlak v tom kouzelném otvoru nás donutil vstát. Sotva jsem vytáhnul to, co otvor zacpávalo, musela si tam vrazit ruku, aby to z ní nevyteklo. Jen co jsme překročili práh koupelny, odtáhla ruku a vše se z ní vyvalilo.

Osprchovali jsme naše zpocená a ulepená těla a otřeli se. Šli jsme si sednout do pokoje. Jarka se nesháněla po oděvu, jako kdyby to bylo samozřejmé.

Připravil jsem malé občerstvení, aby se vzpamatovala. Můj pohled zabloudil mezi její nohy. Ta houština přímo bila do očí. „Pojď, já tě musím oholit!“ chytil jsem jí za ruku a táhnul zpět do koupelny. Nebránila se, jenom na mně nechápavě koukala.

Položil jsem jí na podlahu a připravil vše potřebné. Namydlil jsem jí ten prales mezi nohama a začal ho opatrně odstraňovat. „Ááá...ááá...“ vzdychala při tom a z kundy jí teklo čím dál víc. Po chvilce námahy jsem porost odstranil a mohl se kochat ničím nerušeným pohledem na tu krásu.

Vzal jsem sprchu a omyl zbytky mýdla. Sklonil jsem se a přisál se k tomu pokladu. „Néé...nééé...“ kvílela, jak jí ta tvrdá podlaha tlačila do zad. „Pojď!“ chytil jsem jí za ruku a pomohl jí vstát. Ještě nebyla úplně střízlivá, ale už byla schopná podvolit se tomu tahu.

Dovedl jsem jí do ložnice a položil na postel. Zanořil jsem se jí mezi nohy, abych mohl vylizovat vše, co z ní vytékalo a sám jí nabídl svůj kousek těla, co znovu ztvrdnul. Lačně ho polknula, že jsem měl obavy, aby jí neskončil až v žaludku.

Nevydržel jsem to vášnivé sání a vystříknul. Nepustila ho, ale všechno spolykala. Otočil jsem se, abychom smísili naše šťávičky. Její horké tělo se ke mně přitisklo a oba jsme jsme vyčerpáním usnuli. Ani nevím, zda jsem stačil přetáhnout přes nás deku.

Ráno se Jarka vymotávala z peřin. Bylo mi jasné, že potřebuje na záchod, tak jsem jí pomohl. Když se z koupelny ozvalo šumění sprchy, šel jsem za ní, abych jí mohl pomoct. Ale nebylo to potřeba, už byla v pořádku.

Znovu jsme vlezli do postele a Jarka se mi stočila mezi nohama a prohlížela si kroužky na žaludu i pytli. Po chvilce si ho vzala do pusy a lehce ho sála. A potom se asi rozhodla. Prudce se na něj narazila, až jí zajel do krku. „Hgl...“ bránila žaludku, aby se podíval na světlo boží.

Odtrhla se, aby se mohla nadechnout a znovu se narazila. Cítil jsem, jak polyká, aby to vůbec vydržela. Když se opět potřebovala nadechnout, otočil jsem se, abych si také užil její hladce oholené kundičky. Stáhnul jsem jí tak, že mi klečela nad obličejem a mohl jsem jazykem nabírat kapky její touhy.

Sklonila se, aby ho znovu polkla. Už jí to tolik nevadilo. I já jsem sál její poštěváček, až se začala zmítat a vyrazil z ní úplný vodopád. Ale stále to sousto v ústech nepustila, až jsem si pomyslel, že se mi to jenom zdá. „Vždyť se potřebuje nadechnout!“ pomyslel jsem si.

Intenzivně polykala, jako kdyby mě chtěla spolknout celého. Nedalo se to vydržet, tak jsem vypustil zbytek toho, co ve mně ještě zůstalo. Stále polykala a tak mi to dokonale vysála. Teprve, když začal měknout, tak ho pustila a vysíleně padla vedle mne.

„Já se cítím hrozně trapně! Nevím, co se to se mnou stalo!“ schovala hlavu na mou hruď a znovu popotahovala. „Nemysli na to. Asi jsi to potřebovala!“ přitáhl jsem si její hlavu, abych jí políbil. „Víš, že se říká tělo to žádá, tělo to potřebuje!“ znovu jsem jí těšil, když nepřestávala vzlykat.

Přestala vzlykat a sklouzla mi mezi nohy. Mou, už jenom poloměkkou, část těla vzala do ruky a hrála si s kroužky v žaludu. „To je tak krásné...“ vzdychla a přejížděla po něm prsty i jazykem. „A ty bys to chtěla také?“ jen tak jsem se zeptal. „Ano! Už když jsem to poprvé viděla!“ až se zachvěla při té opovážlivé odpovědi.

„Tak pojď!“ chytil jsem jí za ruku a vytáhnul z postele. Dovedl jsem jí do koupelny a položil na podlahu. „Co to děláš?“ cukala se, když jsem jí začal zavádět cévku. Musím tě vypustit, aby ses nepočůrala!“ schválně jsem to co nejvíc protahoval, abych si to užil. Přisál jsem se jí k hladce oholené kundičce a lízal a sál...

„Né, už dóóst!“ prosila, když se asi potřetí udělala. Z mého lenocha se náhle stal povstalec a tak jsem Jarku chytil za ruce a pomohl jí vstát. Dovedl jsem jí do pokoje a položil na stůl.

„Chyť se za paty!“ řekl jsem jí a vzal roličku potravinové folie. Ty spoje končetin jsem jí pevně omotal a rychle si připravil vše potřebné. Než to bylo hotové, zašpuntoval jsem jí ten kouzelný otvor. A mohl jsem pokračovat...

Natáhnul jsem jí malý pysk a do jeho hrotu zabodnul jehlu. „Auu...!“ vykvikla, když jsem zaváděl kroužek. Ještě druhý a bylo hotovo. „Ještě do poštěváčka!“ přejel jsem jí po kundičce. „Néé!“ vykřikla zděšeně. „Anebo jo!“ ozvalo se po chviličce.

Lízal a sál jsem jí ten kouzelný kousek masa, až nabyl neobvyklých rozměrů. Asi to bylo způsobeno i tím, že byla celá vzrušená tím, co se mělo stát. „Uu.. uu...!“ zatínala zuby, když jsem vzal pinzetu a poštěváček natáhnul. „Áááá....ááá!“ zakvílela, když jím jehla projela. „Už to bude!“ zavedl jsem kroužek.

„Tak ještě do bradavek!“ kul jsem železo, dokud bylo žhavé. Otřel jsem jí zpocené čelo i pár slziček a byla připravená k pokračování. „Dobře!“ souhlasila. Tak znovu jehla, kroužek... Ani moc nekvílela. Asi jí to – oproti bolesti v klitorisu – připadalo lehké.

„Teď jsi tak krásná!“ slíznul jsem špičkou jazyka pár kapek krve na bradavkách. „Ale teď nebudeme moci delší dobu šukat!“ řekl jsem jí. „Né, to né!“ zakvílela a zmítala se na stole. „Tak počkej, zkusíme to!“ omočil jsem si ho v tom, co z ní v hojné míře vytékalo a nasadil ho na zadní dírku.

„Ale to se...“ zahučela. Žalud, hojně promazávaný tím, co se z ní stále valilo, překonal odpor svěrače a zajel dovnitř. „Úúú...úú!“ překvapeně zahučela a svěrač se jí stáhnul. Počkal jsem, až si na to zvykne a začal se pomalu hýbat. Roztáhnul jsem jí spoutané končetiny co nejvíc to šlo a zarážel ho až nadoraz.

„Ááá.....ááá...!“ křičela a zmítala se. Když opět byla po několikáté hotová, naplnil jsem jí střeva a rozstřihnul jsem folii. Odvedl jsem jí na záchod, aby se mohla vyprázdnit. Umyl jsem jí, uložil do postele a Jarka usnula.

Když jsem se jí potom ptal, tak sama nevěděla, zda dosáhla takového orgasmu bolestí z otřásajících se kroužků, nebo neobvyklým vzrušením.

Ještě mnohokrát jsme dováděli, než si našla stálého partnera...

Bobr

©

2014