Můj příběh je prostý. Do manželství jsem vstoupila ve dvaceti letech a byla moc a moc zamilovaná. Děti jsme v počátku neplánovali, chtěli jsme si užívat. Naše plány na cestování po světě, po svatbě nevzaly za své (jak to tak bývá), ba naopak - sjezdili jsme za pět let celý svět. Toulali jsme se po Americe, Austrálii, Indii,… Byli jsme nenároční a stačila nám společnost toho druhého. Vášnivé milování na plážích, v horách Nepálu, prostě to bylo všechno jako jedna nekončící pohádka.

Při našem pobytu na Novém Zélandu, jsme se nechali najmout jako pomocníci/plavčíci na zaoceánskou jachtu mladých boháčů z Francie. Mělo to být pokračování našeho cestovatelského dobrodružství. První měsíc na lodi utekl jako voda (haha). Samá práce a člověk se pořád něco učil. Postupem času se naše „postavení“ v hierarchii služebnictva na lodi začalo vylepšovat. Byli jsme shledáni spolehlivými, pracovitými a pro mého milovaného mužíčka bylo velkým plusem to, že měl na škole francouzštinu a mohl tak s majiteli občas prohodit pár slov v jejich mateřštině. Pomohlo nám to k vlastní kajutě pro dva (do té doby jsme bydleli ve společné s dalšími pomocníky a sexu moc nebylo, logicky).

Nová, i když malá kajutka, přinesla konečně soukromí na naše milování. Musím říci, že milování na moři je zcela zvláštní. Máte pod sebou obrovskou hloubku, houpá to s vámi.. v té době snad končil náš každý sex orgasmem a já vážně uvažovala o tom, že si pro svoji pozdější cestu životem nepořídíme dům, ale loď!

Při kotvení na Haiti odešlo několik členů posádky a můj muž díky jeho stále lepší a lepší francouzštině povýšil na stewarda. Staral se majitele, občasné hosty a jejich pejsky a jiné exotické mazlíky. Bavilo ho to, úplně se v té práci našel. Umíte si představit to obsluhování rozmařilých sexy dámiček, které se rozvalují nahaté na lehátkách, nebo jen tak v miniaturních tangách a žádají si ledové drinky, ručníky a namazat krémem… Manžílek, pracoval s nasazením života. V naší kajutce jsem zůstávala sem tam sama, na milování přestával mít chuť, prý velké vytížení, a to tak. Už jsem to nemohla dál snášet a s podezřením se jednoho večera vydala za ním. Nešel obsluhovat smetánku na večírek, jak mi tvrdil, ale pokračoval až ven na palubu, kde v šeru při svitu měsíce stála v přiléhavých šatech udržovaná čtyřicítka. Bylo mi celkem jasné, co se bude dít, ale dál jsem stála za rohem kabiny kapitánů napjatá jako struna a čekala na důkaz. Přišel k ní zezadu a objal ji kolem pasu. Jako nadržená školačka se otočila v jeho objetí a mačkala ho pažemi k sobě. Začali se líbat. Bylo mi špatně z toho hajzla, ale nemohla jsem přestat ty dva pozorovat v jejich počínání. Viděla jsem, jak mačká její zadek i prsa a tiskne ji k sobě. Vypadali oba jako nadržená zvířata. Nikdo kromě nich tam nebyl, ale na jejich počínání byl znát spěch, co kdyby přeci jen někdo přišel. Manžel té plastické fuchtli rychle vyhrnul sukni od šatů a začal ji zběsile prstit opálenou prcku. Ona nelenila a vysvobodila jeho ptáka z kalhot. Zaklekla a nechala se chytit za vlasy, zatímco si cpala péro mého manžela do napumpovaných rtů. On si tu kuřbu náramně užíval, podle výrazu v jeho obličeji a záklonu hlavy. Pak tu ženu postavil na nohy, otočil ji zády k sobě, chytl ji za zápěstí a surově jí vrazil vlhké péro do nadržené buchty. Celé to trvalo jen pár minut. Bušil do ní jako šelma v říji a přitom se jí zakousl do krku. Chtěla jsem na ně vlítnout a dát oběma pár facek, ale zachovala jsem si důstojnost. Místo toho jsem cestou do kajuty z hecu zatáhla jednoho z „našich“, kterého jsem potkala na chodbě, do své kajuty a tam si to s ním rozdala. A nebyla to rychlovka. Věděla jsem, že se mu líbím, vždy na mě koukal, když se můj muž nedíval, nebo když nebyl poblíž. Naopak jsem chtěla, aby nás manžel přistihl. A… povedlo se. Oko za oko, zub za zub. Zuřil šíleně, ale když jsem mu pověděla, že vím o jeho eskapádě s paničkou, zmlknul a prásknul za sebou dveřmi. 

Finále bylo rychlé a jednoduché. Můj manžel se stal vydržovaným milencem těch nóbl dámiček, co se na nich vyřádili snad všichni plastičtí chirurgové světa. Jednoho dne jsem vystoupila na břeh v Palma de Malorca a zamávala lodi i stále ještě papírově svému mužíčkovi. Adios, amore! Rozvod pak po několika měsících měl velice rychlý spád….