„Ahoj! Ty jsi vyrostl, co jsem tě neviděla!“ zahalekala Zdena, co právě vyšla z krámu. V každé ruce jednu tašku, až se pod jejich tíhou prohýbala. „Že mi s tím pomůžeš?“ ptala se, když viděla, že se jen tak procházím po rynku. Koukal jsem, zda neuvidím někoho z kamarádů, se kterými jsme byli vždycky o prázdninách.

Zdena byla jedna sousedka, kterou jsem znal od dětství ale nedávno se vdávala. Popadl jsem jednu tašku a namířili jsme si to k jejímu baráčku. „Tobě už bylo patnáct že jó.“ ptala se mezi jiným. „Nó, už mám občanku!“ pochlubil jsem se.

„Jé, to jsi hodný, že jsi mi pomohl! Manžel je na montáži a já jsem už od rána celá utahaná!“ řekla, když jsem tašku položil na stůl. „Tak si sedni, ať nám nevyneseš spaní!“ otočila se k lince a ukrojila skývu chleba. Tlustě namazala sádlem a posypala cibulí. „Já se musím osprchovat, jsem celá zpocená!“ odběhla.

Když se vrátila, málem mi zaskočilo poslední sousto v krku. Měla na sobě jenom lehké šaty a bradavky jí je skoro propi­chovaly. Cítil jsem, jak jsou mi šortky najednou malé, až jsem z toho zrudnul.

„Prosím tě, pojď mi to podávat!“ vylezla na židli, aby mohla dávat nákup do špajzky. Polknul jsem poslední sousto a hnal se k ní. Když jsem jí podával sklenici okurek, málem jsem jí upustil. Natočila se a ty už tak krátké šatičky se jí zvedly a já uviděl, že nemá kalhotky a je mezi nohama hladce oholená.

„Copak, copak?“ usmála se a záměrně si rozepnula spodní knoflík šatů, abych se mohl lépe podívat. Odvrátil jsem se, abych jí podal už poslední lahev okurek. „Koukám, že už jsi celý chlap!“ slezla ze židle a pohladila mě po napnutých šortkách.

Rozepnula si šaty úplně a nechala je spadnout na zem. „Tak ukaž toho dravce!“ rozepnula mi knoflík a šortky spadly vedle je­jích šatů. „Nóó, pěkný kousek!“ vzala ho do ruky a druhou mi stáhla tričko. „Za tu pomoc zasloužíš odměnu!“ táhla mě za něj do ložnice. Na posteli byly rozprostřené dva ručníky na sobě. Ale to jsem ještě nevěděl, proč.

Sednula si na postel a přitáhla si mě blíž. Chytila mě za zadek a přitáhla k sobě. Otevřela pusu a můj klacek v ní zmizel tak, až jsem se lekl. Sice jsem od starších kluků slyšel o kouření, ale tohle bylo spíš polykání ptáků zaživa. Náhle se mi trubicí prodral do­slova uragán.

„Hmmm, dobré...“ olízla se, když ho na chvíli pustila. „Chceš si také líznout?“ položila se na postel, pokrčila a široce roztáhla nohy. Její ptákožroutka se rozevřela a začala vypouštět mízu. Ne­věděl jsem, co mám dělat, ale strhla mě mezi nohy a přirazila moji hlavu k té slintalce. „Lízéééj!“ zakvílela.

Tak jsem se ze všech sil snažil, abych to dělal dobře. „Trochu výš!“ poroučela si. Tak jsem dělal jazykem delší tahy. „Jóó...to je onoó...!“ zazmítala se a náhle mi přitiskla hlavu tak, až jsem se za­čal dusit a cosi mi stříkalo do pusy.

„Pojď!“ chytila mě za hlavu a táhla nahoru. Přisála se mi ke rtům a snažila se dostat jazyk dovnitř. Zase mě drtila tak, až jsem se dusil. Odtrhnul jsem se od ní a zalapal po dechu. „Dej mi ho tááám!“ kvílela a tahala mě tak, aby jí můj klacek zajel do těch správných míst. Tak jsem poprvé byl tam, kde jsem si o tom jen snil...

Netrvalo dlouho a spermie znovu nastoupily k frontálnímu útoku. Chtěl jsem to stříknout vedle, ale přidržela mě i nohama, abych musel zůstat v ní. Mému dravci zplihla křídla, ale její kunda ho začala doslova přežvykovat, až zase bojovně zvednul hlavu.

Znovu se pode mnou zmítala, až jsem si pomyslel, že mi snad chce prodřít i stydkou kost. „Úúúú....áááá!“ náhle vykřikla a sevřela mě tak, až bych mohl přísahat, že slyším praskání kostí. Můj bojovník plivnul do té nenasytné díry, ale bylo to jako plivnutí do moře.

Konečně mě pustila a klekla si na všechny čtyři. „Vraž mi ho tam ještě!“ vystrčila na mne tu hladovou díru, ze které teklo to, co jsem do ní nastříkal. Tak jsem ho tam razantně vrazil a protahoval jí, až se z ní málem kouřilo. „Ještěééé ...ještěéééé...!“ křičela a sama mi vycházela zadkem naproti.

Připomnělo mi to nedávné posunování vagonů na nádraží. Také narážení a narážení. Ještě, že jsme neměli kovové nárazníky.

Myslel jsem, že už se neudělám, ale ucukla a nasměrovala si ho do vedlejšího otvoru. A zase přirážela, jakoby jí šlo o život. To jsem už nevydržel a musel jí i tento otvor naplnit.

„Áááá....ááááá....“ znovu zakvílela a snažila se mi ho uštípnout. Když povolila sevření, padla na postel a strhla mě na sebe. „To bylo krásné!“ líbala mě a já se už nebránil vnikání jejího jazyka do mých úst. Tak se naše jazyky proplétaly jako dva hadi...

Shodila mě se sebe a povytáhla ručník. Otřela mi unaveného a ulepeného bojovníka a sama si také vytírala to, co z ní teklo. „Pojď, musíme se vykoupat!“ táhla mě do koupelny. Ten čvachtavý zvuk, když si myla mezinožku, mě zase vzrušil. Pták zvedl hlavičku a chystal se k rozletu.

Poklekla a vzala ho do pusy. Pečlivě ho olizovala, aby na něm nic nezůstalo. Teprve potom vzala sprchu a také mě vydrhla.

„Přijdeš mi zítra zase pomoct?“ zašeptala mi do ucha, když jsme se loučili. Zvon právě odbíjel poledne...

Odpoledne jsem objevil partu. Dopoledne byli kdesi na výletě. Tak jsme šli k rybníku. Hned jsem se hrdě pochlubil s tím zvláštním zážitkem. Jenom jsem jim zamlčel, že to bylo se Zdenou, ale řekl jsem, že to byla jedna kamarádka v Praze.

Kluci loudili další a další podrobnosti, až jsem si musel vymýšlet. Věra s Evou mi zase po straně řekly, že by to chtěly zkusit také. Tak jsem jim to slíbil. Když jsem si vybudoval takovou pověst, tak to přece nepromarním. Sešli jsme se večer u Věry ve stodole. A přitom jsem se těšil na ráno...

Bobr

©

2015