V pátek před polednem mi zazvonil telefon. Nějaká žena si stě­žovala,že jí neodtéká odpad u dřezu a chtěla s tím „okamžitě,ale okamžitě“ něco udělat. „Poradíme,posloužíme!“,pomyslel jsem si a zapsal si adresu. „Pátek nešťastný je den!“,řekl jsem si a vyrazil.

„Tak jsem vám přišel protáhnout tu vaší díru!“,řekl jsem,když jsem,celý zpocený,vystoupal dvě patra ve starém činžáku. Po za-zvonění se konečně otevřely dveře.Za nimi mladá žena v krásném županu a tvářila se nějak překvapeně. „Přece jste mi volala,že máte ucpaný odpad!“,řekl jsem,když na mne nechápavě koukala.

„Ano,pojďte dál!“,otevřela dveře a odstoupila,abych mohl s těžkou brašnou s nářadím projít. „Tak kde máte tu ucpanou díru?“, vstoupil jsem dovnitř a vyzývavě se na ní podíval. Přitáhla si žu-pan blíže k tělu a ukázala do kuchyně. „Tam!“,napřáhla ruku, abych si náhodou nepopletl směr.

Položil jsem brašnu a ponořil jsem se pod dřez. "Dejte mi ký-bl!“,vystrčil jsem ruku. Když se mi v zorném poli objevil umělo­hmotný kýbl,vzal jsem ho a dal pod sifon. Nevím proč,ale zrak mi padnul do míst,odkud se ten kýbl ocitnul.

Pod rozevřeným županem se objevila kunda. Tak zarostlou jsem nikdy neviděl!Ty chlupy jí visely snad až ke kolenům!Odšrouboval jsem sifon a vyčistil ho. „Tak kterou díru potřebujete protáhnout?“,koukal jsem na tu zarostlou kundu. „No přece ten dřez mi neodtéká!“,řekla a stále nade mnou stála. „Tak pusťte vodu!“zašrouboval jsem,jak v Jiříkově vidění,sifon.

Naklonila se,aby otevřela kohoutek. Jak se nade mnou musela rozkročit,kunda se jí rozevřela. Tak obrovskou jsem nikdy nevi­děl! Neodolal jsem a musel jí tam vrazit dva prsty. Ale ty tam vklouzly jako po másle. „Co..co..to děláte?“.zakoktala. „Přece protahuji tu díru!“,zasmál jsem se a přidal další prst,až mi tam vklouzla celá ruka. Stála jako hypnotizovaná a nebyla schopna se pohnout.

„Sundej si ten župan!“,poručil jsem jí a, stále s rukou v její kundě, se vysoukal zpod linky. Nevím,zda jí ta ruka v kundě děla­la tak dobře, ale jako ve snách shodila župan a stála přede mnou nahá. Krásné, plné kozy, které nepotřebovaly podprsenku, se jí zahoupaly na hrudi. „Jdeme do ložnice!“,poručil jsem. S tou rukou v kundě se jí šlo těžko, ale zvládli jsme to.

Položil jsem jí na postel. Byla to poctivá kovářská práce,tak jsem doufal, že něco vydrží. V té její kundě se mi tak líbilo, že jsem začal rukou hýbat. Čvachtalo v ní čím dál víc, až mi náhle ruku sevřela tak, až jsem měl obavy, aby mi jí nerozdrtila. Když se trochu uklidnila, vytáhnul jsem ruku ven. „Klekni si!“, poručil jsem a upatlanou ruku si otřel o její konečník. Svléknul jsem se, zaklekl za ní a než se nadála, vrazil jsem jí ptáka do prdele.

Zajel tam bez problému, jako kdyby ho tam měla každý den. Začal jsem jí bezuzdně mrdat a jí se to evidentně líbilo. Snažila se přirážet a tak netrvalo dlouho a byl jsem také hotový. Naplnil jsem jí střeva a protože se mi chtělo chcát, tak jsem to tam také vypustil. To jakoby jí probralo. Vyškubla se mi, připlácla si ruku na zadek a běžela na záchod. Slyšel jsem,jak to z ní stříká a čurák se mi znovu postavil.

Otevřel jsem dveře a ona překvapeně zvedla hlavu. „Vykuř mi ho!“,dal jsem jí ho rovnou před oči. Koukala na mne, jako kdyby nevěděla, co po ní chci. Chytil jsem jí za vlasy a když zakvílela bolestí,vrazil jsem jí ho až do krku. Nedělal jsem si starosti s tím, že na něm ještě byly zbytky toho, co měla ve střevech.

„Uu...hu...!“,snažila se mě odstrčit. Chytil jsem jí pořádně a pravidelnými tahy jí mrdal tak hluboko, jak jsem dokázal. Cítil jsem, jak polyká a to mi dělalo tak dobře, že jsem znovu vystřík- nul. Nechal jsem jí ho přitom zaraženého tak hluboko, až jsem měl žaluda skoro v jejím žaludku.

Vší silou se snažila odstrčit mě, protože se už dusila. Tak jsem vytáhnul čuráka z jejího krku a ona se chrčivě nadechla. Potom začala kašlat,jak měla krk podrážděný. Nechal jsem jí,aby si ulevila.

„Tak co? Dáme si to ještě jednou?“, zeptal jsem se, jen tak, z legrace. „Néééé!“, zděšeně vykřikla a běžela do koupelny. Slyšel jsem, jak tam zvrací tak,až se dávila. Zatímco tam blbnula, oblékl jsem se a vzal na poličce klíče, co tam měla. „Jdu něco koupit,tak zatím udělej něco k obědu!“, poručil jsem a zavřel za sebou dveře.

Když jsem se vrátil, už jsem cítil, jak tam něco krásně voní. Ve­šel jsem a ona právě dokončovala oběd. Na sobě měla jenom zá­stěru, aby se náhodou nepopálila. Když začala nandavat, zástěru jsem jí rozvázal a sundal. Nemohl jsem se nabažit těch jejích krásných prsou.

Po obědě jsem otevřel lahev vína, co jsem donesl a při popíjení se jí vyptával. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že nemá žádného part-nera a mrdala jenom párkrát. Nedivil jsem se. Vždyť v té její kun­dě aby měl člověk záchranný pás! Dopili jsme víno a nahnal jsem jí do ložnice.

Položil jsem jí napříč té bytelné železné postele. Otevřel jsem balíček, co jsem přinesl a vytáhnul z něj kožená pouta. Nasadil jsem jí je – i přes její nesmělé protesty – na zápěstí a kotníky. Vzal jsem karabinku a spojil očka na pravé noze a pravé ruce. Totéž jsem udělal na levé straně. Ta chlupatá kunda se jí rozevřela, že jí málem bylo vidět až do dělohy.

K poutům jsem ještě připojil řetízky, natáhl je k čelům postele a řádně je napnul. Ta chlupatá kunda se jí rozevřela ještě víc. „Néé...néé!“, začala kvílet, když jí ten tah byl nepříjemný. „Ticho!Musím tě oholit, abych viděl, kde vůbec máš kundu!“, namydlil jsem jí ten prales a vzal do ruky břitvu. Strachy skoro nedýchala, abych jí náhodou něco neuříznul.

Při odstraňování toho pralesa mezi nohama jsem se skoro zpo­til. Ale to, co na mne potom vykouklo, mě skoro vyděsilo! Na to její krásné, souměrné tělo jakoby to nepatřilo. Ta kunda byla nej­méně dvakrát tak velká,než normální!A po tom oholení to ob­zvlášť vyniklo! Byla to díra jako Macocha! Z ní, jako nějaký prst, trčel poštěváček. No, spíš pořádný poštěvák!

Omyl jsem jí zbytky mýdla a do té obrovské díry zasunul ruku. Zajela tam jako po másle. Kleknul jsem si a toho obr poštěváka vzal do pusy. Začala se chvět a po malé chvilce se rozkřičela v or­gasmu. V kundě jí vytryskl jakýsi pramen a dralo se mi to kolem ruky.

Sklonil jsem se, abych mohl ten zázračný pramen vylizovat. Chutnalo to přímo božsky. Rejdil jsem jí rukou v kundě a jí se to tak líbilo, že se snažila na tu ruku ještě narážet. Ale potom vykřik­la a ruku mi sevřela tak, jako kdyby mi jí chtěla rozmačkat.

Vlezl jsem si k ní na postel,kleknul si nad její obličej a vrazil jí čuráka do pusy. Polknula ho a sála ho tak,jako kdyby mi z něj chtěla všechno vysát. Kunda jí pulzovala, jako kdyby chtěla mou ruku pozřít až po rameno.

Pěstí jsem byl opřený o dělohu, ale jakoby to bylo málo. Stále jsem cítil, jako kdyby mi jí ještě víc vsávala. Zkoušel jsem jí jed-ním prstem vniknout do děložního hrdla. Nejprve ztuhla, ale když jsem tam na malinký kousek vniknul, vykřikla a roztřásla se v or­gasmu.

Cítil jsem, jak si mého čuráka vrazila hluboko do krku a saje ho tak, jako kdyby mě chtěla polknout celého. To se nedalo vydr­žet! Ze žaludu se mi vyvalil proud semene, který jí tryskal snad přímo do žaludku. Nepřestávala mi ho sát a polykat a kundou mi drtila ruku.

Ne! To se nedalo vydržet! Vytáhnul jsem ruku z kundy a také čuráka z pusy. Připadal jsem si jak v objetí kudlanky nábožné. Chvilku jsem si odpočinul. Potom jsem odpojil řetízky, které jí dosud poutaly. Unaveně se natočila, aby si mohla pohodlně leh­nout. Lehnul jsem si vedle ní, abych si také odpočinul. Obejmul jsem jí, ona se ke mně vděčně přitiskla a odebrali jsme se do Mor­feovy říše.

Nevím, jak dlouho jsme spali, ale probudil mě pocit, že mě chce někdo spolknout. Otevřel jsem oči a uviděl nad sebou její rozšklebenou kundu. Byla k mému čuráku přisátá tak, že musela mít žaluda snad až v žaludku.

Vsál jsem její klitoris, který jí trčel z kundy jako nějaký prst. Pomalu, abychom si to oba co nejvíc užili, jsem do ní začal zasu­novat jeden prst za druhým, až do ní zajela celá ruka. Tekla tak, že jsem sotva stíhal polykat ty výborné šťávičky.

Náhle se rozkřičela a sevřela mi ruku tak,jako kdyby mi jí chtě­la rozmačkat. Zároveň mi ho polkla,jako kdyby mě chtěla polknout celého. Samozřejmě, že jsem jí naplnil žaludek mým spermatem.

„Ty jsi zvláštní přírodní úkaz! Alespoň na čas si tě musím ne­chat jenom pro sebe!“, řekl jsem, když jsme se oba trochu uklidni­li. Asi jí to polichotilo, protože se ke mně přivinula a cumlala mi bradavky, na kterých mám piercingové kroužky. Přitáhnul jsem si jí a začal jemně kousat ten obrovský poštěvák. Samozřejmě se zase rozkřičela a zalila mi tvář těmi svými šťávičkami.

„Řekl jsem, že tě nějaký čas chci mít jenom pro sebe!“, znovu jsem jí spojil pouta a připojil k nim řetízky. Napnul jsem je a při­pojil k čelům postele. Do toho kráteru mezi nohama jsem jí vrazil lahev od vína. „Ne,abys někam chodila! Já musím něco koupit!“, nechal jsem jí tam připoutanou a odešel.

Když jsem se vrátil, lahev v kundě jí poskakovala, jak se jí kunda svírala v orgasmu. „Abych tě měl jenom pro sebe, musím ti zamknout kundu!“, řekl jsem jí ,otevřel jsem balíček a ukázal jí dva zámky. Oba byly přiměřené k velikosti její kundy. „Nééé, to nééé!“, vykřikla.

„Ale jóó!“, vytrhnul jsem jí lahev z kundy. Ani jsem na to ne­potřeboval nějakou sílu. Vyvalilo se odtud spoustu nějakých teku­tin. Vzal jsem ručník a narval jí ho do kundy, abych jí trochu vy­sušil. Potom jsem vzal silnou jehlu a prudce jí propíchnul velký pysk, zhruba v jedné třetině odspoda.

Zařvala a zazmítala se. Nedbal jsem na to a propíchnul jí i pro­tější pysk. I přes její řev jsem jehlu vytáhnul a místo ní zavedl očko zámku. Když už jsem jí působil takovou bolest, tak jsem si řekl, že jí nesmím tak dlouho trápit. Tak jsem jí znovu probodnul kundu v horní třetině. I tam jsem zavedl očko druhého zámku.

Odpoutal jsem jí a ona se s kvílením snažila dát nohy k sobě. Přece jenom tak dlouho a široce upoutané nohy jí bolely v kyč-lích. A když se jí to konečně podařilo, tak kvílela dál. Tentokrát kvůli dost velkým visacím zámkům na kundě. „Tak už toho nech a mazej udělat něco k jídlu! Nadřel jsem se a tak mám hlad!“, vy­hnal jsem jí do kuchyně.

„Au...au...au...!“, kvílela cestou a snažila se držet si zámky, aby jí to tak nebolelo. Začala rachotit nádobím a hned vzápětí se odtud šířila krásná vůně. Sednul jsem si do křesla a ani nevím, jak se mi zavřely oči. Najednou se mnou začal kdosi třást. Chtěl jsem se bránit, ale potom jsem otevřel oči.

Uviděl jsem nad sebou rozesmátý obličej. „Tak pojď jíst!“,smá­la se a přichystala na stůl. Vrhnul jsem se na to, jako kdybych tý­den nejedl. Usmívala se tomu, i když stále poposedávala, jak jí bolely zámky na kundě.

Dojedli jsme a i když venku už byla černá tma, řekl jsem jí, že půjdeme na procházku. „Nééé! To nejdéé! Ještě mě to moc bo-lííí!“, kvílela, ale nedal jsem se přemluvit. „Oblékni se!“, hodil jsem jí šaty. Stále kvílela, tak už jsem byl skoro nasraný. „Tak půj­deme takhle!“,chytil jsem jí za ruku a táhnul ke dveřím.

„Nééé! Prosím nééé!“, vykřikla a vyškubla se mi, aby se mohla bleskově obléknout. Vklouzla do bot a vyrazili jsme do noci. V tom nočním tichu jsem slyšel, jak jí zámky na kundě cvakají o sebe a její potlačované bolestné kvílení.

„Já už nemůžu!“, po chvíli zakvílela. Tak jsem se obrátil, aby-chom šli zpátky. Jenom stěží doklopýtala zpátky. Ta dvě patra na­horu jí dala zabrat. Sotva jsme otevřeli dveře, vběhla dovnitř, ser-vala se sebe šaty a vběhla do sprchy. Než jsem sáhnul do ledničky a dal si „za korunu z flašky“, vyšla ze sprchy a padla na postel.

Vlezl jsem také do sprchy a nechal na sebe proudit teplou vodu. Ale už se mi také začaly zavírat oči, tak jsem se utřel a zale­zl k ní. Poslední, co pamatuji je to, že jsem přes nás přetáhnul pe­řinu...

Bob z Brd

©

2014