Vůbec nevím, jak došlo k současnému uvolnění, které lidé vesměs přivítali. Ale i mě to poněkud otevřelo nějaké možnosti. I přes to mě letos, v roce 1968 spíše zajímá, jak se dostat nějaký holce do podprsenky, než půtky mezi komunisty. A o ženských kalhotkách jsem ještě téměř ani nesnil. Možnost políbit holku a sáhnout ji na prsa, bylo pro mě kýženým vrcholem mého dosavadního pohlavního života. Dosud se mi to nepodařilo. Jen jednou, při hře na schovávanou jsem sáhnul Evě, mé spolužačce, na gumu od podprsenky na jejích zádech. Tento největší dosavadní erotický zážitek mám stále vypálený v paměti, a je pro mě zároveň také před spolužáky jediným odznakem toho, že umím s holkami zacházet.

Díky uvolnění během Pražského jara se do Prahy začaly dostávat věci, které byly spoustu let zapovězeny.

Přesně v době, kdy z Prahy vyjížděly staré formanské vozy do Jižních Čech, přijela do Prahy ledová šou. A právě na její představení a mnoho jiných věcí v Prze mě pozval můj kamarád Vláďa.

Vláďa nebydlel v Praze, ale chodil se mnou do stejné třídy na devítiletku v Padubicích. Jeho strýc, svobodný mládenec, bydlící v hlavním městě, onemocněl nevyléčitelnou chorobou a pozval Vláďu na týdenní návštěvu Prahy. Ten ovšem prosadil, že si s sebou vezme i kamaráda, tedy mě. Byl jsem rád, v Praze jsem nikdy nebyl a těšil jsem se proto, jako malé dítě. To jsem ovšem ještě nevěděl, co všechno mě tam čeká.

Celý týden v Praze jsme prožívali, jako ve snu. Každý den oběd a večeře ve společnosti známých a přátel Vláďova strýce. Jeden z prvních večerů byl věnován návštěvě představení Lední Ravue na místním ledním stadionu. Samozřejmě, výprava, a vůbec, celé představení ve mně zanechalo dojmy, které si ponesu životem až do své smrti.

Představení, mimo několika tisíc lidí, jsme navštívili my tři, a manželský pár se snachou, asi dvaadvacetiletou ženou, jejíž manžel, jako agent zahraničního obchodu v jednom kuse cestoval po světě. Ostatně i proto byla s námi sama, bez manžela.

My s Vláďou a strýcem jsme seděli vedle sebe a oba strýcovi známí se snachou seděli o řadu výše. Nevýhodné místo pro mě, protože jsem se při hovoru musel otáčet, neboť snacha (Markéta) seděla přímo za mnou. A Markéta hovořila v jednom kuse a v jednom kuse se nás i na cosi ptala.

Ovšem i tento stav mi poskytoval jednu výhodu. Protože, Markéta, jako jedna z mála v té době již nosila minisukni, měl jsem při svých otočeních částečný výhled na její tajná místa: Nutno říci, že v žádném případě nemohla udržet kolena u sebe po celou dobu dvouhodinového představení.

Hned po začátku představení, když jsem se opřel zády, ucítil jsem mezi lopatkami její střevíc. Nechal jsem to tak a ještě jednou to opakoval. Byl tam stále. Když jsem se otočil, problikl na mě v přítomné tmě její bílý rozkrok. Ale jen moment, pak hned zmizel. „Bílé kalhotky“, usoudil jsem.

Tím, jak ho rychle schovávala, špička střevíce také mizela.

V druhé části představení sedím s rukama za zády, jako by zvyk ze školy, a mé prsty náhle narážejí ne její kotník v silonkách. Přejel jsem po něm klouby prstů, a když se nic nedělo, objal jsem ho dlaní. V tu chvíli jsem obdržel kopanec špičkou boty do zad.

No, nebyl to kopanec, ale cítil jsem to. Stáhl jsem ruku a napřímil se na lavici. V tu chvíli se ke mně naklonila, a šeptla mi do ucha:

„Promiň, ty divochu, nesedím tady vzadu sama. Mohli to vidět.“ A vrátila se zpět.

Ještě dvakrát jsem, jen tak, probádal prsty prostor za lavicí, ale už tam na mě její noha nečekala. Až těsně před koncem se ke mně znovu naklonila a držíc mě za rameno se mě zeptala, zda se mi to líbí.

Otočil jsem se a vidím její rozkrok, vystavený mému zraku. Není neumělě schován, je prostě vystaven. Nemohu od něj odtrhnout pohled. Ona ho náhle zavírá a povídá:

„Vidím, že líbilo. Teď jsi to viděl, příště už budeš hledat detaily, pokud se ti naskytne znovu se na to podívat.“

Pokýval jsem hlavou a zmateně se od ní otočil.

Po zakončení proběhly velké ovace a celý stadion lidí se vrhl k východům. Schody a průchody byly ucpány a tak jsme čekali, až se to trochu uvolní. Po několika minutách se nám zdálo, že proud lidu zeslábl a vydali jsme se k odchodu také. Ale bylo brzy, a už nebylo návratu zpět. Proud nás zachytil a tlačil do zúžených průchodů. Jaká náhoda, že právě za mnou se ocitla Markéta. Po mém ohlédnutí mi sdělila do ucha, ať se nebojím, že mě vyvede. Provlékla si ruce pod mými, sepjala je a zezadu se ke mně přitiskla svými prsy a břichem. Tedy spíše stydkou kostí, nebo co to bylo. A tlačila mě ven.

„Představ si, abych tu nebyla a na tebe by se tlačil nějakej protivnej chlap. To by se ti to moc nelíbilo.“

„Ne, takhle je to lepší. Můžeme se spolu zatím bavit. A tak.“

„A ne jenom to. Když si dáš ruce dozadu, můžeš si na mě i sáhnout.“ Provokuje.

„To bych si nikdy nedovolil.“

„No právě, tys ještě nebyl sám s holkou, viď?“

„Ale jó, s Evou, ve sklepě.“

„A co jste tam dělali?“ Ptá se v očekávání.

„Schovávali se, hráli jsme si na schovku.“

„A to sis na ni ani nemáknul?“

„Jo, na záda, tam, co je podprda.“

„Bóže můj, ty jsi boží. Já v patnácti už chodila s jedním dospělým chlapem, a ten mě v autě………..Ale, to sem nepatří.“

Vyšlapali jsme ven, rozloučili se s tím, že se zítra sejdeme u zoo a navštívíme ji. To se hodilo. Vláďův strýček musel ke svému lékaři a o nás tedy nemusel mít starost.

V devět hodin jde Markéta od autobusu, má na sobě křiklavě červenou minisukni a háčkovanou halenku, z pod které prosvítá bílá podprsenka. Silonky nechala doma, neboť se udělalo teplo.

„Čáo, kluci, čekáte dlouho?“

„Ne, dobrý.“ Odpověděl jsem.

Ona nezpomalila, jen mě za chůze pohladila po tváři a Vláďovi dala herdu do zad, a mířila k pokladně. Zaplatila vstupné a hned za pokladnou použila WC, jako každá žena.

„Tak, to jsem potřebovala, a teď, kam se vydáme?“

„Přímo za nosem.“ Povídám. A nechám je oba předejít, abych si ji mohl prohlédnout. Slámová blondýna s typickým účesem té doby, na očích brýle proti slunci, oblečena, jak jsem zmínil, a dlouhé, opálené nohy v páskových střevíčcích na podpatcích. Krásně se ji při chůzi pohybuje zadek. Kroutí s ním, půlky se ji v sukénce převalují a mě chce vstát pinďour. Raději ponesu tu tašku před sebou. Dobíhám je a jdeme v řadě. Markéta zkušeně hodnotí situaci, nahne se ke mně a ptá se:

„To kvůli mně?“ A ohlíží se po dětech kolem. Já mlčím a chtěl bych si sednout, jenže není kam.

„Díky. Dělá mi to dobře.“ To mě ale nepomohlo. Až klakson ještěrky, nebo čeho, který nás odháněl na kraj cesty. V minutě mi zase koukal do nohavice.

„Kluci, támhle je jeskyně netopýrů, jdeme tam.“ A táhne nás za sebou do dvojitých temných dveří. Je tam vlhko, teplo a je slyšet nějaké zvuky. Očím trvá, než si trochu zvyknou, ale i tak je tam tma, jako v dole.

„Musíte se postavit a dívat se a poslouchat, snad budete mít štěstí a uvidíte je.“ Hned jsme to udělali.

Náhle jsem v rozkroku ucítil její ruku. Zmačkla mi ptáka a držela ho v dlani. Trochu po něm rukou jezdila. Otočil jsem se a chci se vytrhnout. Ona říká:

„Nehýbat, jen stát a pozorovat, jinak to je na nic.“ A tak jsem zkrotl. Dál mě probírala ptáka a koule. Po chvíli mě pustila a ptá se:

„Tak co, viděli jste je? Já ne, jen jsem jednoho chytla, ale jen na chvilečku. Už ho nemám.“ Dělá si snad srandu?

„A to ses ho neštítila?“ Ptá se Vláďa.

„To víš, že ne, já sahala i na větší ptáky.“

Vylezli jsme ven, já s taškou před sebou, ona s úsměvem na tváři a Vláďa s údivem v očích. Ještě u slonů se na mě smála, ale když viděla, že se mi to nelíbilo, přitočila se a povídá:

„Ty naděláš, nic se ti nestalo, nebo jo? Příště zase můžeš ty, abys neřekl.“ A bez úsměvu se o něčem baví s Vláďou. Pták mě zatím povadl a můžu jít normálně.

V poledne nás Markéta zve na oběd. Sedáme do restaurace, ke stolu s bílými ubrusy a kytičkou na jeho středu. Každý si něco vybírá k jídlu, ale já, když si chci objednat rýžový nákyp, nesmím, musím si dát maso. Jako chlap, jak řekla Markétka. Po obědě si Vláďa potřeboval odskočit na WC a tak jsme byli s Markétou na chvíli sami. Pod ubrusem hned našla mé koleno a dlouze po něm jezdila rukou, téměř až do rozkroku a zpět.

„Opravdu ti to tak ublížilo, když jsem ti masírovala pinďoura? Nelíbilo se ti to?“

„Jo, ale žádná holka mě to ještě nedělala.“ Odpovídám.

„Hu, to jsem si oddychla, myslela jsem, že jsi teplej. Díky bohu.“

„Co je teplej?“

„Ále, to nic, to jen tak. Bacha, už jde.“

Vláďa se vrátil a posadil se. Markéta si ještě dala kávu, a než ji dopila, Vláďa musel znovu. Markéta se posadila vedle mě a v liduprázdné hospodě mi povídá:

„Tak teď můžeš ta, dělej, než někdo přijde.“ Chvíli čeká, vidí, že civím jako blb, bere si mou ruku a pokládá si ji pod stolem do rozkroku. Má roztažené nohy a má tam teplo. Dotkl jsem se jejích kalhotek a svět se se mnou zatočil. Pak jsem vytrhl ruku z její a opřel se na židli. Dívala se na mě nechápavě, pak zaregistrovala, že přichází vrchní a odchytila ho kvůli placení. Vyrovnala účet a po jeho odchodu mi povídá:

„To neplatí, překazil ti to. Máš ještě jednu šanci. Teď né, teď né, jde Vláďa.“ Zachránila situaci. Tentokrát jsem neviděl, já. To by byl průser. Vláďa by to bonznul.

Z restaurace jdeme domů. Vláďovi není dobře. Má průjem a musí bydlet na WC. Proto strýček žádá Markétu, jestli by se o mě do včera nepostarala. Ona souhlasí a jedeme tramvají na několik památek. Později, na Václavském náměstí se mě ptá, zda bych nechtěl jít do kina. Samozřejmě, že jsem hned souhlasil.

Malé kino v nějaké pasáži dávalo nějaký film o lásce. Hned od počátku mě to nebavilo. Děvče hledalo lásku, ale každý ho jen využil a nechal být. Našla tu pravou lásku až ve straně. No, sovětský film. Už se nedivím, proč jsme seděli v celém kině skoro sami. Jen před námi, někde dole seděly ještě dva páry lidí.

Po začátku se ke mně Markétka zase přitočila a povídá:

„Tady bude klid, tak si to zopakuj. Neboj se, nikdo nás neuvidí.“ A roztáhla svá dlouhá stehna, poposedla si na kraj sedadla a opřela si hlavu o opěradlo. Sedím chvíli jako pitomec, ale pak mě přece chytá zvědavost. Sunu svou ruku po své noze, a když chci přestoupit na její, ona si oběma rukama zvedá sukni nahoru a vystrkuje na mě svou píču v bílých kalhotkách. Zarazilo mě to, ale pomalu ji sahám na gumu od kalhotek, pak jen tak z boku a potom už se osměluju a prsty zkoumám ten teplý kopeček nad píčou a píču samotnou.

„No vidíš, a nic se ti nestalo, jenom sis sáhnul. Neboj se, ještě můžeš, nikdo nás nevidí.“ Pouští sukni, která stejně leží nad jejím břichem, a pomalu s ní proniká do mých kalhot, u kterých si před tím jednou rukou dovedně rozepnula zip. Našla ho hned, protože mi stál, jen jsem uviděl její stehna. Drží ho v ruce a jezdí po něm, zatímco mi druhou rukou tlačí mou ruku k pičce. Má hrozně mokré kalhotky a teď se mi budou lepit prsty k sobě.

„Počkej, sundám si je.“ A v mžiku si zase sedá s kalhotkami v ruce. Mizí v kabelce a moje prsty mizí v její kundě. V tom vlhku a teplu ji vrtám a dloubám a ji se to líbí. Hýbe a kroutí celým zadkem. Je slyšet, jak dýchá a vzdychá. Po chvíli se zatřese a zmlkne. Pak se zhluboka nadechne a vydechne a povídá:

„No vidíš, ani jsem to nečekala, že to uděláš.“ Udržuje svou polohu a odpočívá.

„A co, jako.“

„Ale nic, postav se.“ A já se stavím, jako poslušná figurka. Ona mi sundává kalhoty a trenýrky ke kolenům a zase povídá:

„A teď si sedni.“ Stahuje mi obojí pod chodidly a odkládá na opěradle vedle. Roztahuje mi nohy a skládá své tělo mezi ně v uličce. Stojí mi, jako kopí a ona si ho cpe do úst, ale něž ho tam schová, stříkám ji na obličej a na halenku a na sedadlo. Také toho má plné vlasy, ze kterých to ukapává na zem. Kouká si na ruce a na sebe, a najednou vyprskne smíchy.

„Ty jsi ale divoch, podívej se, cos udělal. Mají to tady teď zamrdaný a včetně mě.“ Směje se dosti nahlas, až nás někdo zpředu napomíná.

„Vyliž si.“ Odpovídá dopředu, a hledá v kabelce alespoň kapesník. Nachází a tak nějak se dává do kupy. Také si semeno otírám z břicha prstem a stírám to o sedadlo.

„Až rozsvítí, budou mít radost, pojď, musíme zmizet.“ A táhne mě dosti rychle pryč. V automatu si krade ubrousky a trochu si opravuje účes.

„Omlouvám se, nechtěl jsem, to se samo….“ Chci se ji nějak omluvit.

„Á, to neřeš, já vím, nešlo to zastavit. Bylo to dobrý, jen rychlý a nečekaný. Musíme si to zkusit ještě někdy jindy a v klidu. Teď pojď domů, ať není zle. A hlavně mlč. I před Vláďou.“

Dovedla mě k strýci a odešla.

Tam jsem se ale dověděl novinky.

Během odpoledne odvezli Vláďu do nemocnice, snad se salmonelózou a já tím pádem osiřel u cizích lidí. Navíc strýc musí dopoledne obejít několik doktorů a nemůže se o mne starat. Ráno se uvidí, co se mnou.

A ráno je za dveřmi, kdo jiný, než Markéta. Uvolila se prý, na poslední den a noc se o mě postarat.

Vešla, pomohla mi sbalit věci a pohovořila se strýcem, co a jak. Pak už jsme jeli tramvají k ni domů na Pohořelec.

Bydlela velmi pěkně. Na tu dobu hezký, nový nábytek, a výhled z bytu na půl Prahy. Nechali jsme v bytě věci a odešli na Hradčany, potom na Petřín a po obědě na plovárnu, kde jsme strávili zbytek odpoledne. Celý den se mi líbil, ale nejlepší to bylo na plovárně. Markétka se oblékla do nádherných plavek. Říkala jim nějak, jako bikini, nebo tak nějak, a mě se velmi líbili, už jen proto, že toho moc nezakrývaly. A Markéta to věděla. A i kdyby nevěděla, za chvíli by to na mě viděla.

„Už zase? To je milé.“ Povídala, když si všimla mé erekce.

Rychle jsem se otočil na břicho, ale než jsem to stihl, měla pode mnou ruku, a to přesně tam, kam jsem ho položil. Přikulila se ke mně a přehodila přes nás deku, kterou zrovna uvolnila. Vše, co pak dělala s rukou pode mnou, zůstalo před ostatními skryto.

„Lehni si na bok, takhle nehnu rukou.“ Požádala mě, a já to udělal. Zasunula mi ruku za trenýrky a masírovala můj nateklý penis, dokud jsem ji nepostříkal ruku a nesmáčel si trenýrky. A pak mě šokovala. Rozhlédla se, a protože se nikdo nedíval, vyndala ruku z pod deky a celou si ji olízala. Byl jsem na omdlení.

„Rychle skoč do vody, ať si vypereš ty trencle, dělej.“

Odhazuje deku a já skáču do bazénu. Ona je za moment za mnou a jako by nic, se mnou plave a potápí se.

„Dobrý, viď? Dobrá voda. Vlastně obě. Já vím, že to všechno ještě neznáš, ale už jsi skoro dospělý, a naučíš se. A já tě ráda učím.“ A aby to doložila, přejela mi pod vodou rukou po penisu. Kupodivu se mi ve studené vodě nepostavil. Vylezli jsme z vody a seděli na okraji bazénu. Cákali jsme nohama a já ji ze strany koukal za podprsenku, kde maloučko vykukovala její bradavka. Pak se pohnula a celé divadlo zmizelo. Otočil jsem hlavu k vodě a slyším:

„Nebuď smutnej, ještě se dneska podíváš. Spíš u mě, tak budeš spát se mnou a já ti všechno ukážu. Podíval jsem se ji do tváře, ona mrkla okem a přikryla mi ruku svou. Navečer odcházíme, a cestou se zastavujeme na večeři. Rychlé maso s omáčkou a se zeleninou a mažeme domů.

„Já se vykoupu hned. Pusť si televizi a chceš li, dej si víno, nebo něco. Je to v baru.“ Zaplula do koupelny. Zapomněla se asi zavřít, protože jsem ji otevřenými dveřmi zahlédl, jak se mydlí a omývá ve vaně. Moc jsem toho neviděl, protože mi bránila vysoká vana. Od ramen výše vidím i na ulici. Napadlo mě, že za ní půjdu, ale nevěděl jsem, jestli by to chtěla, tak jsem si nalil víno.

Přišla v županu. Jen její dlouhé nohy bylo vidět. Sedla si do křesla, nohy si složila pod sebe, nechala si nalít bílé a povídá:

„Myslela jsem, že přijdeš do koupelny, nechala jsem ti otevřeno.“ A zvídavě na mě pohlédla.

Neměl jsem, co říci. Pokrčil jsem rameny a lokl si vína.

„Tak se běž také umýt, počkám tu, neboj.“ Zacítil jsem posměšné „neboj“, tak jsem opáčil, že se nebojím. Nechala mi na vaně hezky vonící mýdlo, tak jsem se s ním umyl.

„Máš tam ve skříňce župan, půjč si ho, je to manžela.“ Volá na mě přes dveře.

Vylézám z koupelny v jeho županu a Markéta mě vítá slovy:

„Tobě to sluší. Jako dospělej chlap. Pojď si ke mně sednout, musím si tě prohlédnout.“ A vztahuje ke mně ruku.

Stojím u ni a sleduji, jak pomalu zasunuje svou ruku mezi cípy županu a po noze s ní jede nahoru. Než se dotkne penisu, jsem připraven a stojíme oba. On lépe.

Bere ho do ruky a v skrytu pod županem mi ho ohrnuje. 3kvírou v županu vytahuje žalud ven a prohlíží si ho. Pak ho olízne a vrací ho zpět.

„Jsi čistotný, to se mi líbí. Pojď si sednout ke mně.“ Plácá rukou o polstr a upřesňuje tím místo, kam si mám sednout.

Sedíme spolu, usrkáváme víno a ona po chvíli říká:

„Další víno už nepij, nejsi zvyklý, bylo by ti špatně, nebo by se ti nepostavil. Tohle ti stačí.“ Pak odkládá sklenku na stolek a přisedá si ke mně blíž. Rozvazuje pásek svého županu a odkrývá přede mnou svou nádhernou postavu.

„Dívej se, u bazénu jsi chtěl, a nešlo to. Teď to jde, a můžeš si i sáhnout, jestli chceš.“

Koukám se na ten zázrak. Nahá žena přede mnou, to je zázrak. Konečně vidím celá prsa i s bradavkami. Zaoblená rýha, obkružující každé prso ze stran a zespodu mě dostala. Prstem ji pomalu projíždím a zjišťuju, že se mohu dostat pod prs, pokud ho trochu zvednu. Má je velké a těžké. Dvěma prsty kontroluji bradavku a kroutím s ní. Ona mi ale bere ruku do své dlaně a tiskne ji na prs tak, že mám bradavku v dlani, a můžu ji celý prs mačkat a hýbat s ním. Zdaleka se mi do dlaně celý nevešel, ale to nevadí. Tvrdá bradavka ve dlani je nádherná věc.

Během mých hrátek s jejími prsy mi rozvázala župan také a věnuje se penisu. Ohrnuje ho a špičkou prstu jezdí po žaludu. Dokonce mi špičku nehtu strká do toho malého otvůrku. Cuká mi to s celým tělem. Po chvíli ho pouští, a nechá ho odpočinout, asi, abych nestříkal brzy. Potom si sedla na kraj křesla, stejně jako v kině a rozhalený župan si zmuchlala pod záda. Rozkročila nohy do stran a pozvala mě mezi ně:

„Pojď, se podívat z blízka, jak kunda vlastně vypadá. Klekni si a dívej se.“ A pak mi ukázala, jak se otvírají pysky, jak se do ní strkají prsty a jazyk, kde a na co je klitoris, jak se s ním zachází a kam se potom strká penis, aby se vystříkal. A nebo, jen na chvíli dovnitř, a vystříká se venku. Na chlupy, na břicho, i jinam. Koukal jsem, jako blázen. Jednak se mi líbila její kunda, ale taky to ostatní, včetně výkladu.

„Dnes si to Luďku zkusíš sám. Bude to poprvé, já vím, ale uvidíš, že je to skvělé.“ Hleděla mi do tváře, držela při tom kundu roztaženou a z ní vytékal sekret, který voněl něčím neznámým. Přivoněl jsem si ještě jednou a Markétka mi vysvětlila, že je to novinka, která se těžce shání. Lubrikační gel. Použila ho, abych do ní mohl hned, ne jen až bude vzrušená.

Znovu si přičichnu a ona mi při tom lehce tlačí obličej na kundu.

„Lízni si, budeš překvapený, jak to chutná.“ A tak si trochu líznu, nahoře, tam toho bylo méně, ale byl tam klitoris, a o něj jsem zavadil. Otřáslo ji to celým tělem.

„Ty divochu, trefils desítku, udělej to ještě několikrát, a budu hotová. Skvělý.“ Dělám to ještě, a výsledek je stejný. Při dotyku se vždy třese a zavírá oči. Aby nebyla hotová, jak řekla, chce, abych ji lízal níž a dovnitř, tak to dělám. Je ji to asi taky příjemné, jen se netřese. Jen se usmívá a rychle dýchá. Nevadí mi, že ji musím lízat kundu, jen bych chtěl, aby mě ho zase kouřila, jako v kině.

Zatím si držela mou hlavu v rozkroku a hýbala zadkem, jako by chtěla něco dovnitř. Tak jsem ji tam dal dva prsty, a zasunul je až dozadu. Vyteklo z ni to, nevím, jak se to jmenuje, a prsty se tam vešly ještě s jedním. Třemi jsem ji tam vrtal, jako horník. Držela, někdy sebou cukla a kňourala, jako dítě.

„Ludi, už to bude, zastrč ho do mě, třeba se uděláme oba.“ Odstrkuje mou ruku a s vlastní čeká, aby mi pomohla zasunout. A bůh ví, že její pomoc byla za potřebí. Nevěděl jsem si rady, ale ona mi ukázala, kudy vede cesta. Lup a byl jsem v ni. Oběma rukama si mě přitáhla za boky k sobě a můj penis do ní zajel a zmizel tam. Jen koule zůstaly těsně u kundičky.

„Píchej do mě tím ptákem, já spomohu. Začala hýbat zadkem a já se pokoušel o píchání. A udělal jsem to asi dobře. Prohnula se a třásla se jako před tím s tím klitorisem. Jen to trvalo déle a bylo to divočejší, protože si ho do sebe chtěla vrazit ještě hloub, i když to už nešlo. Ale šlo to mě.

Ještě mi stačila říct, že můžu do ní, že má pesar, a já to do ní napral se vším všudy, co ve mně bylo. A její kunda to všecko přijala a ponechala si to. Při prvním výstřelu Markétka vykřikla, až jsem se lekl, ale asi to patřilo k tomu, nevím. Určitě jsem ji s kundou nic neudělal. To by mi pak řekla, ale ona se pode mnou na sedačce schoulila a s penisem v sobě odpočívala. Mě už bolely ruce, tak jsem ho z ní vytáhl a sedl si vedle ní. Měla ji stále vystrčenou nahoru tak, jak mi ji před tím nabídla. Chci se na ni podívat zblízka, jak vypadá, když jsem byl v ni, ale z mí se hrne mé semeno a odkapává na koberec pod křeslem. Chci něco říci, ale ona říká:

„To nech tak, pak to uklidím. Odpočívej.“

A tak odpočíváme. Sedím na trojkřesle, ona leží, a má hlavu na mém klíně. Roztažená stehna ji odhalují kundičku, která mě před chvílí tak nádherně hřála a její kozy, volně ležící pod mou rukou se poddávají mému hlazení. Jen bradavky nemají klid. Stojí a stojí. Můj penis pod její hlavou nabírá sílu k dalším hrátkám. Ale to jsem ještě nevěděl.

Asi po hodině Markétka vstala a odebrala se znovu do vany. Tentokrát jsem se k ni přidal, a přes potíže s nohama, jsme se tam vešli a hřáli se nejen horkou vodou. Po vykoupání jsme se podívali na televizi. Všude byly zprávy, tak jsme to zase vypnuli a dohodli se, že půjdeme ležet. Markétka má jen gauč, jeden a půl lůžka. Připadalo mi to jako velmi málo místa, ale to, jak jsme potom spali, bylo místa dost ještě pro jednu osobu.

Po ulehnutí mi Markéta strčila zadeček do klína, vzaja si jednu mou ruku k sobě a hned si ji přitiskla k prsům. Nemohl jsem se samozřejmě odolávat dlouho. Penis ji začal tlačit do zadečku, tak rozevřela nohy, a vpustila ho mezi svá stehna. To mi moc nepomohlo. Bylo to, jako bych byl v ni. A po chvíli, kdy si stáhla kalhotky jsem v ni opravdu byl během okamžiku. Dorazila zadkem ke mně a dovršila tím bezpečí našeho spojení. Zaplul jsem rukou znovu pod její pyžamko a uchvátil jednu kozu, kterou jsem sevřel a držel. Zároveň jsem začal, jak říkala, píchat zezadu do její kundy. Nastavila ji a držela, dokud mi z ní nevypadl.

„Počkej, takhle to bude lepší.“ Klekla si přede mně, opřela se lokty, a vystrčila na mě zadek. Otvory do kundy a do zadku mě zarazily. Byly tak blízko u sebe. Ale z váhání mě vyvedla ona. Nasliněnými prsty si projela obě dírky a čekala. Pak se ohlédla a povídá:

„Víš, kdes byl před chvilkou? Tak ho tam vrať, já ti pomohu.“ A než jsem stačil cokoli, vsunula si ho tam jednou rukou, jako nic. Překvapila mě ta hloubka, a jiný sklon. Ona několikrát přirazila a mé semeno se pod tlakem znovu hrnulo do jejích úrob. Zarazila, a dala mi možnost se vyprázdnit. Po té se udělala jen tak s vadnoucím ptákem v kundičce..

Osvobodil jsem ho z ni a lehl si vedle ní. Ona zůstala tak, a až po dlouhé době si lehla ke mně. Znovu s prdelkou v mém klíně. Usnuli jsme okamžitě.

Ráno, po probuzení mi stojí jako kopí. Markéta cestou z koupelny říká, že jsem nezmar, ale zároveň žádá, abych počkal, že přijde hned. A přišla nahá. Její chlupatá kundička mě obsedá a pohotová ručka ji vyplňuje mým ptákem. Jezdí na mě jako divá a dopřává si penisu, který roste a sílí. A během pěti minut docílila, čeho chtěla. Vystříkal jsem ji tu jeskyňku, ze všech stran. Potom sedí, hledí na mě a povídá:

„Musíš dnes domů. Odpoledne tě dovedu na vlak. Ale jestli souhlasíš, nepůjdeme ven, jen se budeme milovat, co ty na to?“

„Souhlas, ale nevím, jestli to půjde.“

„Neboj, něco půjde.“ A šli jsme snídat.

Hned po snídani jsme zalehli na gauč a celé dopoledne jsme se vzájemně studovali, a kdo na to zrovna měl, mrdal toho druhého. Vždy mě ho postavila a já měl vždy pro ni alespoň kapku semene. Troufám si říci, že byla šťastná, jako já, a že ji bylo jasné, že až odjedu, už se neuvidíme.

Dnes je mi pětašedesát a za celý život jsem ji neviděl, nepotkal, a už ani nevím, kde bydlela a kde bych ji mohl hledat. A jen bůh ví, zda ještě žije. Bylo ji přece jen o sedm let více, než mě.

„Markétko, děkuji. Mrzí mě, že jsem ti to neřekl tehdy a přímo.