Erotické povídky
Vloženo: 28. 3. 2018
Další povídky od Josef Magál:
Řecké škádlení 1
Zakládám malou cestovní obchodní společnost, zaměřenou na Středozemní moře a přilehlé státy. Několik málo let jdou obchody skvěle a mě nezbývá, než přijmout několik málo lidí, aby za mě převzali část pracovních povinností. A já mám od té doby v sezoně dosti volného času pro sebe.
Je krásný květnový den, já spěchám po D11 do Hradce Králové a napadá mě dát si u benzínové pumpy kávu. Odbočuji na parkoviště, Objednávám si presso a drobnost k němu. Ze zadu mi jej přináší dívka, od které nemohu odtrhnout oči. Je asi o hlavu menší než já. Má husté černé vlasy splývající k ramenům, v nich malou rudou květinku a krásně opálený obličej. Dívá se na mne svýma tmavýma očima se slovy:
„Ještě byste něco chtěl?“ a říká cifru. Odpovídám hned, bez rozmyslu:
„Když vás slečno vidím, tak všechno možné.“ V ten okamžik to vím. Bez mrknutí na mě mi sděluje:
“Nebylo to na vás vidět.“ Ptám se, o co jde a ona pokračuje:
“ Že jste takový.Ta prostořekost. Chlapi si myslí, že právě tohle chce ženská slyšet.“ Rychle se omlouvám a spěchám to vypít ven. Mrzí mě to, mám na sebe vztek.
Několikrát cestuji stejným způsobem i stejným směrem. Pokaždé se zastavuji na stejném místě, ale mám smůlu. Vždy je tam jiná směna, či co.
Až jednoho dne se ke mně přitočí paní z po za pultu a šeptne mi do ucha, že Eva je na malé benzínce u Hradce. Sděluji ji, že žádnou Evu neznám, ale přerušuje mě, že jde o tu slečnu, co mi vařila kávu. Jsem doma, děkuji a kupuji tabulku čokolády za informaci.
Další den jedu přímo na místo a v horkém dni parkuji auto za pumpu. Vcházím a hned ji spatřuji za pultem. Zdravím, ona odpovídá zabraná do čehosi na pultě. Jdu k ní, vzhlíží, a hned mě poznává. Chvilečku je ticho a pak náhle:
„Co si přejete?“
Odpovídám: „ Abyste se již nezlobila. Nemyslel jsem to tak.“
Ona praví: „To se nedá jinak myslet, ale nezlobím se. Nemyslím, že byste chtěl vypadat jako hlupák. Někdy si to člověk neuvědomí Souhlasím, a usedám u vysokého stolku , vybírám si v chladící skříni ledovou kávu, když slyším:
„To nemusíte, já vám uvařím čerstvou, a dobrou, kdo ví, kudy tohle teklo.“ Rád souhlasím:
“To budu rád, nedoufal jsem.
Ona: “ To nic.“
Byla milá a slušná a provokovala mě svým vzezřením. Při vaření pozoruji její pohyby. Hezká štíhlá postava, hezké opálené nohy v černé minisukénce a bílá hedvábná halenka s krátkým rukávkem. Dlouhé opálené ruce s pěstěnými nehty. Velmi se mi líbí, ale říkat ji to nebudu. Za okamžik mi nese kávu s něčím. Děkuji, a všímám si jejího teplem zmoženého obličeje. Odchází za pultík a mě něco napadá. Vstávám, otvírám mrazící pult, nacházím dva čokoládové kornouty a nabízím ji jeden. Ihned to odmítá se slovy:
“ Ne, to já nemohu“ a odnáší jej zpět do boxu. Stavím to tak, že nechce li kornout, já nechci kávu. Za staví se, chvilku přemýšlí a říká:
“ Já si ho tedy zaplatím“ míří znovu za pultík. Sděluji, že mě právě uráží, a dle mého, větším kalibrem než já ji tehdy. Špitne něco o omluvě a své hlouposti, a pokládá kornout na pultík. Něco mi vykládá, já ji přerušuji, že si počkám, až ho sní. Chvíli na mě hledí, pak načíná obal a pochutnává si na něm. Od tohoto okamžiku máme spolu alespoň nějaký vztah. Ona má svůj kruh soukromí a tam nikoho nepouští.
Začínám vyhledávat její společnost a i ona mne ráda vidí (alespoň si to myslím). Když se dozvídá, že vlastním cestovní kancelář, rozvíjí své sny o dovolené v nějaké rozumné době a za rozumné peníze. Sděluji hrubé ceny našich nabídek, ale zdá se, že jsou pro ni vysoké. To ji však nebrání v konstrukci svých snů, jež si splní, až na to bude mít. Předávám ji své telefonní číslo, kdyby něco. Leccos mě v této souvislosti napadá, ale nechávám si to pro sebe, nechci narazit.
Po nějakém čase, několika kornoutech a přátelských konverzacích se mi naskýtá možnost realizovat pracovní cestu.
Do tří dnů musím navštívit svého řeckého obchodního partnera za účelem nějaké dohody a změn ve smlouvách. Při hovoru s Evinou mne jako náhodně napadá, jestli by nechtěla jet se mnou. Obratem to zamítá. Po chvíli se však nenápadně ptá na podrobnost o mé cestě. Vysvětluji, ale ona náhle zmiňuje, že nedostane volno tak rychle a že je to bláznovství. S tím se rozcházíme a já se doma chystám k odjezdu. Pojedu autem, letenky nejsou, je sezona. Večer o půl jedenácté mi Eva prvně v životě volá, jestli by to nevadilo, a že si vzala volno a tak dále a tak dále. A hlavně, abych si nemyslel, že když to platím, mohu si k ni vše dovolit. Musím ji zarazit, abychom se dohodli kde a kdy a co s sebou. A také slibuji, že se nemusí bát. A pak jdeme spát.
Ráno v šest jsem u pumpy, kde na mě Eva již čeká. Tak velkou kabelu jsem ještě neviděl. Nakládám obě a pálíme ho směrem na Brno.
Ptám se jí, zdali má dost volna na cestu a zpět, odvětila, že dost a že si bude místo hledat až přijede. Koukám jako blázen. Kvůli cestě přišla o práci a očividně ji to nevadí. Beru to za hotovou věc a již o tom nemluvíme. Během dlouhé cesty do Benátek jsem rád, že je v autě s kým promluvit a navíc často okukuji její opálené nohy a kolena, jež minisukně nemůže zakrýt.
V Benátkách s obtížemi sháníme trajektové lístky, ale za patřičnou cenu je nakonec máme v rukách. Eva se po nalodění diví, že má spát ve stejné kajutě se mnou, ale po sdělení řecké obsluhy, že volné místo je jedině se třemi cizími ženami, to zavrhuje a já ji nevadím.
Abych si nemyslel, že když to platím, tak si mohu vše dovolit. Opravdu si to nemyslím. Jdeme na večeři, večerní procházku po lodi a pak spát. Ona dříve, já později, až když je bezpečně ukryta pod přikrývkou (v tom vedru). Ráno se probouzím dříve a koukám, že ji asi v noci bylo teplo. Přikrývka je na podlaze a Evi na mně vystrkuje nádherný zadeček v bílých kalhotkách. Jednu nohu pokrčenou, druhou nataženou. Velmi mně vzrušuje představa, jak hezkou mušličku pod kalhotkami skrývá.
Zakašlu a otočím se od ní. Slyším, jak horečně zvedá deku, přikrývá se, a ptá se, jsem li vzhůru. Odpovídám, že ano a dávám ji chvilku náskok. Horečně spěchá do koupelničky.
Vstávám také a slyším, že si s sebou do koupelny nevzala věci a budu li tak hodný a podám jí je. Směruje mne v kabele, nacházím podprsenku a kalhotky, které si přála, a nesu ji je. Před tím si ovšem prohlížím další kousky, má velmi pěkné prádlo. Narážím na tvrdou věc, koukám na to, je to elektrický vibrátor k zevnímu použití. Rychle ho zahrabávám, a jakoby nic ji škvírou mezi dveřmi podávám , co chtěla.
Jde ke mně, vidí kabelu a měří si mě pohledem. Dělám, že nic nevím a tak se uklidňuje. Přemýšlím o ni. Je jasné, že trvá na svých zásadách. Doufám, že z nich jednou ustoupí. Po 24 hodinách na lodi pokračujeme autem dalších 300 km na jih Peloponesu. Dorážíme tam večer a můj partner nás čeká. Představuji Evu jako svou sekretářku a přijímáme pokoj na půl dělený stěnou. Evě to nevadí, já jsem spokojen jako vždy. Jsme unaveni a jdeme po řecké večeři brzy spát.
Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.
Linda má ráda oráldalší dívky | |
![]() | Miluju sex a hlavně orál. Musím to mít pořád. Strčím si ho do pusy a budu ti ho dráždit tak dlouho, dokud se na mě nevystříkáš. Pak si tě ještě pěkně ocumlám a slíznu sladkou odměnu. Zašukáme si na909 ![]() ![]() a po vyzvání zadej kód 29 ...nebo mi pošli SMS ve tvaru: |
Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Podobné erotické povídky
Jak jsem na školní rozlučce přišel o panictví
18. 7. 2018Mourek14![]() | Ahoj, jmenuju se Honza a je mi 15. Chci vám povědět svůj příběh. Oderhál se teď, na konci června. Byl konec základky, 9. třída. Čas na to se poplácat po ramenou a říct si, kolik holek jsem sbalil a kolik zásunů jsem za ty roky zvládl. Bohužel nebylo tak nějak kvůli čemu. Realita byla taková, že ve škole jsem byl jenom zakřiknutej průměrnej kluk, co nikdy nic doopravdickýho nezažil. Už od 13 jsem ale... celá povídka... |
Kurva?
31. 7. 2020Stalinka![]() | Marek konečně ukončil vysokou školu, samozřejmě s červeným diplomem. Už nějakou dobu žil s přítelkyní Radkou v podnájmu, kterou ještě dva roky vysoké čekaly. Ač jedináček, nebyla doma vítána, tedy od doby, kdy Marka představila, a po hádce s otcem, se k němu i přestěhovala. Máma ji sice tajně finančně podporovala, ale bylo to jen pár korun a nepravidelně. Doma se kvůli otci objevit nesměla, protože... celá povídka... |
Per aspera ad astra
28. 8. 2018jentaknekdo![]() | Přes překážky ke hvězdám
Vesmírná loď „Ad Astra“ byla mým domovem víc než čtyřicet let; osiřel jsem v osmi letech v Nano válkách, ale moji rodiče, kteří měli vlivné postavení v New Hope Society, už předtím zařídili, že když se celosvětová politická situace začala hroutit, byl jsem umístěn na palubu toho obřího mezihvězdného plavidla.
S délkou skoro 15 kilometrů byla „Ad Astra“ v podstatě válcem,... celá povídka... |
Podlé odpanění
28. 9. 2016Nymph![]() | V osmnácti provází dívky hodně silná naivita. Tedy alespoň většinu z nich… já bohužel nebyla výjimkou. Tohle je krátká story o tom, jak jsem přišla o panenství.
Stála jsem uprostřed parku na domluveném místě a pomalu se stmívalo. Doma jsem něco nalhala, abych mohla být venku, a teď jsem nervózně přešlapovala sem a tam po trávníku pokrytém večerní rosou. Rozhlížela jsem se kolem. Bylo to moje první... celá povídka... |