Seznámení Martiny s Jakubem snad nemohlo přijít v horší dobu. Oba byli dlouhodobě a šťastně zadaní, ale už při seznamování cítili, že mezi nimi přeskočila nějaká jiskra. A ta se postupně rozhořívala víc a víc, až je nakonec oba zevnitř úplně spalovala. Bylo jedno, jak moc se snaží jeden druhému vyhýbat – vždycky na sebe nějakou náhodou narazili. I na nějakých nepravděpodobných místech. Bylo jedno, jak moc se ovládali si nevyměňovat žádné vzkazy, pokaždé to jeden z nich porušil. Oba si byli moc dobře vědomi toho, že tahle hra se může velice snadno zvrhnout v něco s velice ošklivými následky, ale nedokázali tomu odolat.

Přitom na začátku všechno vypadalo úplně nevinně. Na koleji se pořádal seznamovací večer – ani ne nějaká divoká otravná párty, prostě jen poznat své sousedy, zahrát si nějakou společenskou hru, společně možná trochu popít. Martina bohužel ten večer neměla čas jít, i když ji to mrzelo. Musela si na druhý den připravovat docela náročný referát. Měla toho plné zuby, a tak se šla osprchovat. Chvíli po tom, co se vrátila a vyfoukala si vlasy, jí někdo ťukal na dveře pokoje. Napadlo ji, že to asi bude někdo, kdo se chce seznamovat. Otevřela a tam stáli dva kluci, kteří se představili jako Marek a Jakub. Marek ji hned hecoval, ať si jde s nimi něco zahrát, a pak ještě něco mlel, ale Martinu mnohem víc zaujal Jakub. Prohlížel si ji pronikavě inteligentníma očima a na první pohled z něj vyzařovalo mužné charisma. Už když si potřásali rukou, Martině připadalo, jako by jí projel slabý elektrický proud.

S Jakubem se dali do řeči, až nakonec Marek trochu zaraženě odešel a šel ťukat na jiné pokoje. Martina se před ním červenala jako malá holčička, i když jindy si nepřipadala vůbec stydlivá, právě naopak. Jakub jí složil pár komplimentů, že ve skutečnosti je mnohem krásnější než na profilové fotce na sociální síti. A řekl to a vpil se jí pohledem přímo do očí, až se jí z toho skoro podlomila kolena a něco vykoktala. Povídali si tam mezi dveřmi jejího pokoje asi dvacet minut a bylo to stále přirozenější a příjemnější. Nakonec se Martina s opravdu těžkým srdcem omluvila, že ji čeká ještě pořádný kus práce. Ale brzy už na svém profilu viděla nabídku nového přátelství – od Jakuba. Přidala si ho do přátel a začali si psát a oba byli ztracení…

Jakub byl přesně takový kus chlapa, jaký se jí líbil. Věkový rozdíl asi pěti let byl naprosto ideální. Martinina něžná krása v něm zas vzbuzovala ochranitelské pudy a taky ho hrozně vzrušovala její zranitelnost. Podnikli spolu několik akcí, které si úžasně užili. Jako kámoši, přísně dodržovali tahle kamarádská pravidla etiky, možná někdy byli až moc zdvořilí a rezervovaní, právě proto, že se báli, že případný fyzický kontakt by mohl zničit jejich dosavadní vztahy. Jednou večer, kdy už na koleji skoro nikdo nebyl, Martina s Jakubem domluvili, že společně upečou pizzu, snědí ji a kouknou na nějaký film. V malém prostoru kuchyňky to nešlo jinak, než že na sebe naráželi, museli se vyhýbat. Martina krájela rajčata a Jakub se na ní skláněl a jak tak na ni koukal z té výšky, cítil neodolatelné nutkání ji popadnout do náručí a políbil ji. Jako magnet ho to k ní přitahovalo a Martina už málem podlehla – na poslední chvíli však uhnula a říkala: Ne, já prostě nemůžu, vždy´t víš, že mám přece přítele… Jakub to věděl, on sám měl přítelkyni…

Během vaření ještě dokázali odolávat té své vzájemné přitažlivosti. Ale potom, co snědli večeři a usadili se vedle sebe na film, už to nešlo. Ta jiskra, která mezi nimi vznikla, se najednou rozhořela ve stepní požár a už se prostě nedala uhasit. Ten požár s sebou smetl všechno. Jako ve snu se jejich rty dotkly a Jakub Martinu pevně držel a jejich jazyky se proplétaly v dokonalé souhře. Martininy bradavky se vzrušeně postavily a každý Jakubův dotek jí způsoboval slastné mrazení po celé páteři. Stejně tak Jakubovi se ocas bleskurychle postavil, a jak se tiskl k Martině, ona o tom moc dobře věděla – ale Jakub neměl proč se stydět. Nikdy nezažili nic přirozenějšího.

Oba to chtěli udělat a cítili, že se stejně nemůžou vymanit z obrovské moci té přitažlivosti. Svlékli se a nepromluvili při tom ani jediné slovo, neprožili ani jediný trapný okamžik. Nebylo prostě potřeba mluvit, hovořily za ně jejich činy. Jakub nádherné Martinino tělo celé pokryl polibky, nespěchal. Chvěla se pod ním jak osika, ale rozhodně to nebyl ani chladem, ani strachy. Potom, co ji stále držel v náručí, jí položil na záda a sám se nadlehčeně položil nad ni a nádherným plynulým pohybem jí svým klackem vklouznul do vlhké mušličky, která ho obrazně přivítala s otevřenou náručí. Potom ho do ní velice pomalu zasouval dlouhými tahy a Martina pod ním tlumeně vášnivě sténala.

Nemohli se jeden druhého nabažit. To vzrušení bylo nesmírné. Martina pak došla až k vyvrcholení a z očí jí vytryskly slzy, protože ten nápor emocí a rozkoše byl prostě najednou příliš silný, než aby ho mohla zvládnout. Jakub ji u toho něžně držel, kolébal a hladil a stále se s ní cituplně miloval. Potom rychle změnili polohu, kdy on se posadil na posteli a opřel se zády o zeď. Martina se mu posadila na klín a tentokrát tu něžnost doprovázela i větší divokost. Ona to měla v režii a svou pánví to uměla skutečně parádně rozjet. Oba byli udýchaní a zpocení, ale cítili se jako v extázi. Když potom Jakub ejakuloval, byl si jistý, že nic lepšího v životě nezažil.