Petrovi je téměř šestnáct a žije jen se svou mamkou Naďou. Otce nemá. Jak říká jeho matka „Byla jsem mladá a hloupá. Zmizel hned, jak mi tě udělal a už jsem ho nikdy neviděla“. Petrova matka je poměrně mladá, však se také nechala zbouchnout už v sedmnácti. Letos jí je 34 a vypadá velice dobře. Pěkně rostlá postava, tmavší kratší vlasy, zelené oči. Žádného chlapa k sobě nechce. Říká, že si chce žít podle svého a nebude si s nějakým chlapem otravovat život. Petrovi je jasné, že má asi nějakého kozlíka na obskakování, ale domů ho netahá. Jen tak jednou za dva až tři týdny na jedno odpoledne a večer někam za ním zmizí. Petr po něm nepátrá, není důvod. Matka má ještě o čtyři roky mladší sestru Lucku, která žije ve vedlejší obci. Taky žije sama a nemá žádné děti. Říká, že chlapi jsou jen na obtíž, že žádného k životu nepotřebuje. Petr neví, zda Lucka říká pravdu, nebo někoho někde má. Ale nikdy nikoho v jejím okolí nezaznamenal. Lucka je hodně podobná jeho matce, téměř stejná postava, stejné oči. Jen vlasy o trochu delší. Vypadá skoro jako by byla její o něco mladší kopie. S oběma má Petr téměř kamarádský vztah, může se s nimi bavit o čemkoliv. Lucka se u nich téměř každý týden zastaví, někdy i na celý víkend. To pak někam vyrazí, třeba na koupaliště nebo na někam na výlet. Po večerech pak spolu hrají karty nebo jiné stolní hry. Petr Lucku oslovuje jménem, nikdy jí neříká této.

Matka mu už na počátku puberty, vše okolo rozdílnosti obou pohlaví, masturbace a sexuálních potřeb vysvětlila. A také mu vysvětlila, že každý, ať je to muž nebo žena si musí občas ručně uvolnit sexuální napětí. A Petrovi doporučila, aby k tomu používal staré plínky, co jsou uložené ve skříni a pak je jen hodil do špinavého prádla. Lepší než naškrobit trenýrky či prostěradlo. Stejně ty plínky používá jen jako hadříky na utírání prachu.

U nich doma to fungovalo dost volně. Pokud šel někdo na záchod na malou, tak většinou ani za sebou nezavíral dveře, jen přivřel. Ani koupelna se nezamykala, dokonce většinou každý, kdo se šel koupat, nechal trochu pootevřené dveře, čímž dával najevo, že tam může kdokoliv v případě potřeby vstoupit. Bylo běžné, že si mamka při koupání zavolala Petra, aby jí umyl záda, nebo aby jí něco donesl. Když u nich byla Lucka a koupala se, volala si většinou Naďu, aby jí umyla záda, ale ta někdy měla plno práce v kuchyni, a tak za sebe poslala Petra. Lucka si z Petra, když jí minulou sobotu myl záda, dělala legraci. Vypnula hruď, aby její prsy víc vynikly a pronesla „Vepředu mě můžeš umýt taky“. A když jí pak přejížděl žínkou po hrudi a prsty zavadil o bradavky, tak jen zavrněla, jak je to příjemné. Přitom vyzvídala „Petře, a dělá ti to něco, když takhle myješ nahou cizí ženu?“ „Proč by mi to mělo něco dělat? Vždyť ty nejsi cizí“ odpověděl. A ona „To se musím přesvědčit, jestli to je pravda“ a mokrou rukou mu lehce zmáčkla rozkrok kalhot. Zůstal tam jen mokrý flek. „Naďo,“ volala pak do kuchyně „ten Petr je nějakej divnej, vůbec se mu nechce postavit“. Matka přišla s rukama od mouky „Co to tu provádíte?“ „Představ si, má moje krásný kozičky v rukách a vůbec se mu nechce postavit“. Matka zavrtěla hlavou „Tak mu nastav ještě tu tvoji škebli, třeba to pomůže“ a vracela se do kuchyně. „Tak to né, ta je jen moje“ volala za ní se smíchem Lucka. Ale asi jí to stále vrtalo v hlavě, že Petra vůbec nevzrušuje.

Bývalo také běžné, že když se koupal Petr, přišla mu mamka také umýt záda a pokud ten den byla přítomna i Lucka, ráda Naďu nahradila. Ta si pak k zádům automaticky přidala i Petrovu hruď a pokaždé se mu z legrace nabízela, že ho omyje úplně všude. Ale to Petr odmítal.

Bylo horké léto, pro Petra poslední prázdniny, než nastoupí do učení. Už několik dnů byla Petrova matka nějaká málomluvná. Když se jí Petr zeptal, co se děje, odpověděla, že má nějaký gynekologický problém a bude si muset jít lehnout na pár dní do nemocnice. „Ve středu tam nastupuju. Lucka tady na tebe těch pár dní dohlédne“.

V úterý večer se šla matka vykoupat „Přijď mi pak omýt záda“ připomenula se. Po chvilce tedy vstoupil do koupelny. Seděla ve vaně s nastavenými zády. Žínkou jí vydrhnul záda a odešel. Po nějaké době utichlo šplíchání vody, počkal ještě chvíli a pak vešel do koupelny, aby si před spaním vyčistil zuby. Předpokládal, že matka už bude v noční košili. Dveře byly celou dobu stále pootevřené, a tak jeho matka ani nezaregistrovala, když vešel. Naskytl se mu nečekaný pohled. Matka seděla na okraji vany, kolena daleko od sebe a holila si klín. Už byl téměř celý holý, napůl rozevřená čárka částečně odhalovala růžový vnitřek s bobulkou poštěváčku a nařasenými vnitřními závojíčky. Občas u matky nebo u Lucky zahlédl na moment kousek ochlupení, ale teď viděl úplně vše. „Promiň, nevěděl jsem“ vyhrknul. Rychle si přitáhla kolena blíž k sobě a čárka se uzavřela. Pocítil určité napětí ve svém penisu. Otočil se k ní zády a chtěl co nejrychleji vypadnout z koupelny, aby se zbavil trapné situace. Zastavila ho její slova „Víš, nechci, aby mne zítra v nemocnici holil nějaký nadržený lapiduch“ rozpačitě vysvětlovala své počínání. Petr chtěl odejít. „Počkej, když už jsi tady. Tam úplně dolů si nevidím,“ podávala mu strojek „přejeď mi tam ten zbytek chlupů. Stejně jsi už asi všechno viděl“. Zakryla si prsty štěrbinu a znovu roztáhla kolena od sebe a pozvedla nohy nahoru, aby mu umožnila lepší přístup. Cítil vzrůstající napětí ve svém rozkroku. Rudý v obličeji se sehnul k jejímu rozkroku. I když její prsty zakrývaly čárku, přece jen to byl pohled, jaký ještě nezažil. Opatrně přejel strojkem od její zadní dírky dopředu po jedné straně a pak i po druhé. Zahlédl ještě pár chloupků pod konečky jejích prstů. „Máš tam ještě nějaké chloupky pod prsty“ dotkl se místa těsně vedle jejích prstů. Posunula svou ruku o kousek dál a odhalila mu část své štěrbinky olemované několika chloupky. Přejel strojkem po jedné labii a pak po druhé. „Hotovo“ hlásil rudý v obličeji a snažil se rukama zakrýt svůj rozkrok s vyboulením na kalhotách. Stiskla kolena k sobě a vytáhla z rozkroku svou dlaň. „Děkuju“ a pohladila ho po vlasech. Všimla si jeho trčící boule v rozkroku a vlhkého fleku na kalhotách a on si všimnul jejího pohledu. Zrudnul ještě víc. Pousmála se „Vzrušilo tě to, viď? To nic, je vidět, že už jsi dospělý chlap. Nic si z toho nedělej, to je normální reakce“. Vstala, na okamžik ji uviděl v celé své kráse. Nevěděl, kam s očima. Objala ho a přitiskla se k němu celým svým nahým tělem. Cítil na sobě její koupelí rozehřáté a ještě vlhké tělo a na své hrudi její prsy. Pustila ho, otočila se k němu zády a natáhla na sebe noční košili. „Jo, a buď nám odešel boiler, nebo vylétly pojistky, dodělala jsem poslední zbytky teplé vody. Koukni se zítra na to“. Odešla. Po zubní hygieně, ještě chvilku zůstal v koupelně, než se jeho úd vrátil do normální velikosti. Stále totiž měl před očima mamčinu holou a částečně pootevřenou skulinu.

Ráno se u nich zastavila Lucka a pak šla Naďu doprovodit do nemocnice. Asi po dvou hodinách se vrátila. To už venku slunce docela dost připalovalo. „Tak co?“ zeptal se Petr. „Neboj, dobrý, nic hrozného se neděje. To se stává téměř každé ženě“. „A jak tam bude dlouho?“ „No, dnes jí udělají ještě nějaká vyšetření, zítra takovou malou operaci. A když to bude dobrý, tak ji v sobotu dopoledne propustí“. „Co budeme ty dny dělat?“ zeptal se. „Jestli nemáš nic v plánu, mohli bychom jít na koupaliště“ navrhla „Stejně se mi v tom horku, nechce nic dělat.“ Přikývl na znamení souhlasu. „Tak skoč do obchodu pro nějaké rohlíky a já zatím připravím něco sebou ke svačině“. „Tak jo“ sebral igelitku a vyrazil. Když se vrátil, měla už udělaný zeleninový salát. Přidala k tomu nějakou paštiku a kousek sýra, co našla v lednici. „Půjčím si od Nadi nějaké její plavky“ a zmizela v ložnici. Za chvilku přišla s nějakými šňůrkami v ruce. „Tak ještě ručníky, deku, nějaké pití a můžeme vyrazit“. Na koupaliště to bylo necelý kilometr. Samotné koupaliště nebylo nic moc, už bylo za ty roky dost zdevastované. Nebyly tam žádné kabinky, ani občerstvení. Záchodky byly také už dávno za hranicí jejich životnosti a tak tam návštěvníci chodili jen v nejnutnějším případě na velkou. Malou potřebu chodili vykonávat za křoviska, lemující dávno rozpadlý plot okolo koupaliště. Obec neměla na zmodernizování a údržbu koupaliště peníze. Jediné, co zařídila, bylo alespoň pravidelné sekání trávy. Ještě že betonová nádrž koupaliště měla nepřetržitý přírodní přítok čisté vody. A tak jediné, co bylo pozitivní, byla sice studenější, ale stále čistá voda. Petr s Luckou si našli travnaté místečko v jednom rohu, kde bylo nejméně lidí. Petr se už chystal rozprostřít na trávník deku, když ho Lucka zadržela „Počkej, podrž tu deku, ať na mne nikdo nekouká, musím si vzít plavky. Petr tedy stál s rozpaženými pažemi, ve kterých svíral cípy deky. Lucka za dekou zády k němu, shodila ze sebe šortky, tričko i kalhotky a zápolila se šňůrkami miniaturních plavek. Petr už několikrát zahlédl mamku nebo Lucku pootevřenými dveřmi koupelny, jak tam stojí nahé zády ke dveřím, než si oblékly noční košili, ale to byl vždy jen moment. Tohle bylo něco jiného, nahá Lucka stála přímo před ním, téměř jí dýchal za krk a mohl si ten pohled vychutnat. Díval se na její nahý zadek a v myšlenkách se mu vrátila vzpomínka, jak své matce pomáhal s vyholením rozkroku. Trochu mu zabrnělo v penisu. Snažil se zaplašit tuto myšlenku, ale šlo to těžko, když přímo před jeho očima zápasila Lucka se zamotanými šňůrkami miniaturních trojúhelníčků a řešila, které trojúhelníčky jsou vlastně kalhotky a které jsou vršek. Konečně se v tom vyznala a tak se trochu rozkročila, aby si mohla ty mrňavé hadříky představující kalhotky, natáhnout. Konečně zavázala šňůrky na bocích, další dva trojúhelníčky přitiskla na prsa a požádala Petra o zavázání šňůrek na zádech. Pustil deku a udělal jí tam kličku. „Dík“ a odběhla k vodě. Konečně se mohl také svléknout z trička a kraťasů do plavek a ulehnout na deku. Neležel snad ani patnáct minut, když na něj nalehlo něco studeného a mokrého. Leknutím sebou cuknul. To byla Lucka a teď se s tichým smíchem svalila vedle něho. Pomyslel si, počkej já ti to pak vrátím. Ležela na břiše a rozvázala si šňůrky nejprve na zádech, pak i na bocích kalhotek a zadní trojúhelníček shrnula ze zadečku mezi stehna. Z pár metrů to vypadalo, že tam leží úplně nahá. Petr se šel smočit a když se vracel, přemýšlel, že jí to stejným způsobem vrátí. Ale nakonec to zavrhnul. Teď by to nebylo ono, lepší až bude víc rozpálená. Ulehl na břicho vedle ní, přivřel oči a zasnil se. Opět mu před očima přeběhl obraz mamčiny pipiny. V polosnění zaregistroval pohyb vedle sebe, a tak pootevřel oči a pohlédl na Lucku. Ta teď ležela na zádech. Vršek plavek odložila a ten mrňavý přední díl kalhotek měla jen volně položený na svém ochlupení, které z pod něho vykukovalo. Znovu zavřel oči a oddal se svému snění, teď si představoval, jak by asi může vypadat Lucčin klín s chloupky a jak by vypadal, když by byl vyholený.

Najednou ho probralo plácnutí na břicho „Pojď do vody“. Vylekaně otevřel oči, uvědomil si, že asi na chvíli usnul. Vedle něho se zvedala z deky Lucka a natahovala k němu ruku, aby pomohla se zvednutím. Posadil se a sklopil zrak dolů. Jeho plavky nadzvedával napůl se topořící penis. Zrudnul a rychle se snažil tento stav rukou zakrýt. Lucka dělala, jako když si ničeho nevšimla a táhnutím za jeho druhou ruku se jí podařilo dostat Petra do stoje, a nakonec i rychlým krokem do vody. Petr se nechal táhnout, v trochu přikrčeném postoji a s rukou před svým rozkrokem, až do vody, doufaje, že ve studené vodě jeho erekce opadne. Ještě, že cestou k vodě nikoho nepotkali. Těch pár lidí, které míjeli, leželo na dekách a nikdo z nich nevypadal, že by si něčeho všimli. A ve vodě jich také mnoho nebylo. Teď stáli proti sobě, voda jim sahala kousek nad pas. Ovšem, voda nebyla až zas tak studená, aby Petrova erekce opadla okamžitě a toho hbitě využila Lucka. Přiklonila svou hlavu blíž k jeho a přes látku plavek sevřela jeho penis v dlani a zašeptala mu do ucha „Na copak jsi asi myslel, že se ti postavil? Musela jsem tě probrat, než by si toho všimli ostatní“ smála se mu tiše do obličeje. Petr, rudý v obličeji, se snažil její ruku odstrčit. Povedlo se, ale jeho erekce se po dotyku její dlaně ještě zvětšila. Najednou se předklonila a uchopila jeho plavky na bocích a rychlým pohybem mu je stáhla až ke kolenům a znovu sevřela v dlani teď už ničím nechráněný penis. „Něco takového jsem už dlouho nedržela v ruce“ tiše se zasmála a přitiskla se víc k němu. Všimnul si, jak se jí v očích jiskří veselostí. Snažil se jednou rukou povytáhnout své plavky nahoru a druhou odstrčit její ruku, ale držela ho pevně a navíc si Petra druhou rukou přidržela za zadek a přitiskla ještě víc k sobě. „Ale, ale, to se podívejme, to je ale macek.“ Petrovi bylo ještě víc stydno. Nyní bylo ještě problematičtější vytáhnout plavky nahoru a zbavit se té její ruky na svém penisu. Byla trochu rozkročená a Petrovi v hlavě bleskl nápad. Přestal se bránit, rychlým pohybem uchopil šňůrky na jejích bocích a trhnul. Kličky se rozvázali a tahem za ně zbavil Lucku spodního dílu. Lucka vyjekla a pustila, jak jeho zadek, tak i to co držela v druhé ruce. Teď měl Petr navrch. Rychlým pohybem si povytáhl plavky nahoru a několika kroky unikl z dosahu Lucky. „No počkej, tohle si vypiješ“ zasyčela s ohníčky veselosti v očích a vyrazila za ním. Uhýbal a smál se jí, její titěrné plavečky v ruce zvednuté vysoko nad hlavou, kam nedosáhla. Snažila se mu také stáhnout plavky, ale byl na to připraven a držel si je druhou rukou. Po chvíli už byla unavená běháním v tak hluboké vodě a začala s vyjednáváním „Tak už mi je vrať, já už tě nebudu zlobit“ zaškemrala. „Ne, ne“ zavrtěl hlavou „najdeš je na dece“ a zamířil ke břehu. „Petře, neblbni“ zaškemrala, ale stále jí v očích jiskřilo vzrušením. „Přece nepůjdu z vody nahá. Koukni kolik tu je lidí“. Petr se podíval na břeh. Je pravda, že od břehu k jejich dece by musela jít kolem více jak tří desítek lidí včetně dětí a pubertálních chlapců. Pousmál se při té představě. Schoval ruku s jejími plavkami za záda a přiblížil se až k ní. Naklonil hlavu k jejímu obličeji a tlumeně pronesl „Ty sis užila, teď jsem na řadě já, nech mě taky tak sáhnout a já ti vrátím plavky“. Pobaveně se zasmála „To určitě, nech si zajít chutě“. Pokrčil rameny „Jak chceš, ty jsi s tím začala. Najdeš je na dece“ a zamířil ke břehu. „Počkej,“ zarazila ho „tak jo. Ty seš ale vyděrač“ povzdechla si. Přistoupil až těsně k ní. Mírně se rozkročila a založila ruce v bok „Tak dělej, ale jen sáhnout“ a s hranou lhostejností pozvedla svůj obličej k obloze. Rukou s jejími plavkami si ji přidržel za nahý zadeček a dlaní druhé ruky pomalu sjížděl po jejím bříšku níž a níž. Když v dlani ucítil chumáč její chloupků, zvýšil tlak své ruky a trochu je sevřel v dlani. Všiml si, že přivřela oči a pootevřela ústa. Pokračoval dál a pod prsty ucítil rýhu její skuliny. Začala trochu rychleji dýchat. Cítil, jak se znovu ozývá jeho erekce. Projel dlaní až na konec skuliny a pak při cestě nazpět zabořil prst trošku hloub a na konci cesty zavadil o bobulku. Trochu se prohnula v bocích a slabě zavzdychla. Ještě jednou znova a o trochu hlouběji. Její prohnutí v bocích bylo větší a povzdech silnější. Také jeho prut teď byl jako kámen. Ještě jednou. Na konci cesty mu přidržela ruku na jednom místě. Právě tam, kde cítil pod tu prstem tu malou bobulku. Když nemohl pohnout rukou, alespoň trochu zahýbal prstem. Tichounce zasténala a pak mu odstrčila ruku „Tak to by už stačilo, dej sem ty plavky“ a vytrhla mu je z ruky. Prsty druhé ruky mu cvrnkla o stojící penis „Asi si ještě budeš muset chvíli počkat, než budeš schopen vylézt ven z vody, že?“ zasmála se. Protáhla plavky mezi nohama, a aniž by se zdržovala zavázáním šňůrek na bocích, jen je si je tam přidržela a vyběhla na břeh a dál na deku. Petr opravdu musel zůstat ve vodě dost dlouho. Stále se nemohl zbavit myšlenek na to, co právě zažil, a tak erekce stále nechtěla odejít. Konečně mohl z vody ven. Když přilehl břichem na deku, Lucka opět s jiskřením v očích pronesla „No to sis tam pobyl. To to bylo opravdu tak zlé?“ tiše se smála. Petr opět zrudnul. A jen něco zavrčel. „A líbilo se to alespoň?“ vyzvídala dál. „No, šlo to“ zamručel s rozpaky. „A když jsem tě držela já, tak se ti to taky líbilo?“ zkoušela to dál. Nesrozumitelně něco zamručel. „Asi jo, když se ti postavil“ schválně ho dál ztrapňovala. Už nevěděl, jak má dál reagovat a tak raději zabořil obličej do záhybu deky a mlčel.

Obloha se pomalu začala zatahovat. „Asi to zbalíme, ne?“ nadhodila Lucka. Přikývl. „Ani jsme nesnědli svačinu“ konstatovala. „Tak to sníme doma“ odpověděl a zvedl se. Okolo se začínali zvedat i ostatní návštěvníci. „Podržíš mi zase deku?“ zeptala se. Přikývl a zvedl oba cípy do výše rozpažených paží. Nespěchala, shodila ze sebe ty malé hadříky a pak je vyždímala. Ani se při tom neotočila k Petrovi zády. A tak si ji mohl v klidu prohlédnout. Při pohledu na její ochlupené roznoží se mu opět začala ozývat erekce. „Dělej, bolej mě ruce“ popohnal ji, i když by se raději ještě chvíli kochal. „ No, no, to ani chvilku nevydržíš s rukama nahoře?“ rýpla si Lucka. Natáhla na sebe tričko a pak teprve kalhotky. „Dobrý“. Spustil ruce dolů a nenápadně si před sebou přidržoval deku. Natáhla na sebe šortky a vložila plavky do tašky. Otočila se k němu „Co stojíš? To půjdeš domů v mokrých plavkách? Vytrhla mu deku z rukou. Ještě že ta počínající erekce už téměř zmizela. Zvedla deku a pobídla ho „Tak plavky dolů a dělej, ať mne taky nebolej ruce“. Rychle stáhnul mokré plavky a natáhl kraťasy a tričko. Lucka složila deku a první kapky deště začaly dopadat na jejich hlavy. Zvedl se vítr a z počátečních kapek najednou byla velká průtrž. Ten kilometr rychlé chůze k domovu, se změnil téměř v očistec. Blesky a hromy, šňůry padající vody, které se v polovině cesty změnily v krupobití, které bičovalo jejich těla. K domu dorazili vyčerpaní, zmrzlí a pokrytí až téměř po pás blátem, které tak vysoko rozstřikovaly dopadající kroupy, velké jako palec ruky. Konečně doma. Elektřina nešla, a tak v domě bylo jen pološero, občas prosvícené křižujícími se blesky. Pootevřenými okny zatím studený vítr vyfoukal všechen teplý vzduch pryč a venku ležící vrstvy ledových krup ubraly další stupně celsia. Společně zavřeli všechna okna a s drkotajícími zuby, spolu v koupelně ze sebe strhávali promočené oblečení. Teď nebyl čas řešit svou nahotu. Najednou oba stáli nazí ve vaně a vzájemně se oplachovali pod ruční sprchou. Bohužel jen studenou. Petr úplně zapomenul, podívat se, proč nehřeje boiler. Blesky neustále křižovaly oblohu a burácení hromu bylo stále silnější a bližší. Zabalení jen do ručníků přeběhli oba z koupelny do Petrova pokoje. Petr se v záři blesků tázavě podíval na Lucku. Vždycky spala v ložnici s mamkou. „No nekoukej, já tam sama nebudu“ zadrkotala zuby, aniž by čekala na jeho otázku, proč je tu s ním. „Pojď, přitiskneme se k sobě nebo zmrznu“ a už se hrnula do jeho postele. Neprotestoval, také by byl vděčný za kousek tepla. Ulehl na bok zády k ní. Přitiskla se k němu a ovinula ruku kolem jeho pasu. Cítil její dech vzadu na svém krku. Po chvíli se konečně začalo po jejich tělech rozlévat příjemné teplo. Blesky a hromy začaly pomalu utichat, pak zůstalo jen šumění deště až oba usnuli.

Petr se probudil, probudil ho pohyb vedle sebe. Pootevřel oči. Oknem se prodíralo ranní sluníčko a nad ním se skláněla úplně nahá Lucka. Právě z něho se smíchem strhla deku „Vstávej lenochu, už je bílý den“. Plný měchýř, ranní erekce a nahá Lucka, způsobilo, že mu stál jako kámen. Ručník, kterým byl před spaním ovinut, z něho během noci spadl, a tak teď ležel úplně nahý na boku v přikrčené poloze a oběma rukama se marně snažil zakrýt stojící úd. Zrudnul. „Ale copak, copak, zase jsem tě tak moc vzrušila?“ měla z toho legraci Lucka. „Tak já se raději zahalím“ zvedla z podlahy ručník, ovinula ho kolem sebe a zmizela do koupelny. V předklonu a zahalen do svého ručníku se odbelhal na záchod. Nucení na moč začínalo být naléhavé, ale byl to takový začarovaný kruh. Když tak moc stojí, nejde močit a když je plný močový měchýř, tak zase příliš pomalu opadává erekce. A tak tam přihrbeně stál a čekal. Když už to začínalo vypadat, že to půjde, najednou se k němu přitisklo cizí tělo. To Lucka, která z toho měla obrovskou legraci a teď mu dokonce sevřela v dlani jeho tuhý penis. Erekce znovu nabrala na tuhosti. Zaúpěl „Běž pryč, nebo mi praskne močák“ a odstrkoval její ruku. „Ale včera se ti to líbilo, nebo ne?“ nedala si odstrčit svou ruku. „Ne, nelíbilo. Běž pryč“ znovu zaúpěl. „Až se přiznáš, že se ti to líbilo“ a pokračovala v dorážení svou rukou. „Dobře, přiznávám“. „Odpovídej celou větou. Přiznej se, že se ti to líbilo“ nepřestávala ho dráždit. „Přiznávám, že se mi to líbilo“ zoufale ze sebe vypravil Petr. „No, vidíš že to jde“ zasmála se Lucka. „A až to tady zvládneš, tak si umej ruce a přijď na snídani“ a zmizela v kuchyni. Ještě chvíli to Petrovi trvalo, než se mu konečně povedlo ulevit si.

Následující dva dny proběhly celkem bez problému. Bylo střídavě zataženo a slunečno. Na koupání to nebylo. Konečně sobota dopoledne a mamku pustili z nemocnice. A pak po obědě se Lucka přitočila k Nadě, naklonila se k ní a tlumeně, ale tak aby to Petr dobře zaslechl, pronesla „Tak si Naďo představ, ten tvůj syn, už je chlap. Pořád to vypadalo, že se mu nikdy nepostaví, a to bys koukala, jak velkýho a tvrdýho ho má. Petr zrudl až za ušima. Mamka se podívala na Lucku „A jak to víš?“ „Byli jsme na koupališti a tam ze mne to zvíře servalo plavky, pak mi šahal na bubáka a hned mu stál jako kámen“ s nevinným pohledem odpověděla Lucka. Naďa se na ni tak nějak zvláštně podívala a s úsměvem jí odpověděla „Že už z něj je chlap, to já přece už dávno vím.“ A teď zase zůstala překvapeně koukat Lucka.

Autor: Bobis