Když nastoupila jako inspicientka, ihned ji uchvátilo vše, co nějak souviselo s divadlem. Vůně staré opony a fundusu, kde ležely dlouhá léta odložené předměty, tak či onak související s historií divadla, desítky vybledlých kostýmů, paruky, obří loutky, uniformy a rozmanité podivné přípravky, připevněné provazy s kladkami, táhnoucími se kamsi vysoko nad portál. Sledovala s napětím práci kulisáků, udřených chlapů, na něž nepřetržitě ječel hysterický režisér, křepčící a mávající rukama s posunky směrovanými naproti kuželům osvětlovacích ramp. Ani nedýchala při nástupech herců, které režisér nemilosrdně vracel a zastavoval uprostřed rozmáchlých gest, a žasla nad jejich okamžitými proměnami ze vznešených postav do neurotické současnosti. V prvních dnech nemluvila s manželem o ničem jiném než o divadle. Přestala jí vadit nezvyklá pracovní doba, neboť se do práce těšila.

Postupně také vnikala do svého nového povolání a přestala být režisérem káraná za drobné nedostatky. Skamarádila se s baletkou, která nevyšla s gáží, a jíž zapůjčila do výplaty určitý obnos. Na oplátku se od ní dozvěděla o intimních vztazích mezi herci a upřímně se podivila nad množstvím teploušů, z nichž se jí někteří zamlouvali jako chlapi. „Jsou tu někteří, kteří mají rádi chlapy i ženské,“ svěřila se Jarmila, se kterou si před představením chodila pokecat do šatny. „Se dvěma jsem to dřív táhla.“ „Najednou?“ vykulila oči Zdena, která hltala každé slovo. „Ne, zvlášť, ale oni to zatím táhli spolu a sdělovali si zkušenosti, jak to dělají se mnou. Jednou jsem je náhodou slyšela, nejdřív mě to vytočilo, a pak mě to docela začalo bavit. Nakonec se mi je podařilo rozhádat, až si dali vzájemně po hubě. Pak jsem to skončila.“

Zdena jenom lapala po dechu. „Copak tady nejsou normální chlapi?“ „Ale to víš, že jo. Jsou tu taky proutníci a ženský, co jsou potvory. To už tak nějak k divadlu patří. Asi to souvisí s tím, že herec žije pořád několika životy, a tím ztrácí vlastní identitu. Aby ji získal, musí žít na plný pecky. Ale tomu ty asi nerozumíš.“ „Ale ne,“ ohradila se Zdena, „prostě se snažím to nějak pochopit, mně taky můj život kolikrát děsně nudí.“ „Tak to jsi na nejlepší cestě si pořídit milence,“ smála se Jarmila. „To by se asi mýmu Pepovi moc nelíbilo.“ „Klasik říká, že slušně vychovaná žena neznepokojuje svého manžela svými milostnými problémy.“ „Tomu nerozumím.“ „Prostě mu o nich nevypráví. A když, tak ve třetí osobě.

Některý holky to nevydrží, protože jsou to slepičí zadky. Kamarádila jsem s jednou baletkou, která to tady dělala se všema chlapama. Měla obrovskej sexuální apetit a ke všemu byla děsně ukecaná. Aby to mohla vypravovat svýmu manželovi, tak mu řekla, že se jedná o mě, a že jí to všechno vypravuju. Vždycky, když jí přišel naproti, tak na mě koukal jako na poslední šlapku a měl strach, abych mu nezkazila ženu, prej jí dokonce se mnou zakázal kamarádit. Ale neuhlídal ji. Jednou jsme se řádně opily, a protože jsme měli chlapů až nad hlavu, tak jsme si to spolu rozdaly.“ „Ty seš lesba?“ vyjekla Zdena a hned si rukou zakryla ústa jako prostořeká školačka. „To víš, že ne,“ smála se Jarmila, „já jsem především na chlapy. Hormony mám v pořádku, se ženskejma to dělám jenom občas, když už jsem na dně, abych si nemusela hodit mašli.“ „Myslela jsem si, že jsi vyrovnaná, pořád se směješ.“ „To jenom tak vypadá. Když se člověku chce brečet, tak se musí smát, jinak tě to do sebe vtáhne a nemáš šanci se z toho vymotat.“ „To já jsem nikdy se žádnou ženskou nebyla a ani si to nedovedu představit.“ „A s nějakým chlapem si to umíš představit?“ smála se Jarmila, ale pozorovala Zdenu, co jí na to odpoví. „No, taky dost těžko, já jsem měla vždycky strach, že by se to Pepa nějak dozvěděl.“ „To mě tedy podrž, takovou naivku jsem snad ještě neviděla. Když má ženská jednoho chlapa, tak ani nemůže vědět, jestli je to s jinejma lepší.“

Životní filosofie Jarmily nešla Zdeně z mysli. Když viděla Jarmilu rozdováděnou s mužskýma, připadala si stará, hloupá a starosvětská. Hlavní zlom nastal na jednom zájezdovém představení, když ji jeden z drzých kulisáků zatlačil do tmavého kouta a bez jakýchkoli zábran se s ní pokoušel souložit. Byla z toho tak vyděšená, že se začala bránit až v samotném závěru, když již mělo dojít k samotnému aktu. Byla však velmi vzrušená situační erotikou. Zatímco několik metrů opodál běželo divadelní představení, nechala si strčit mezi nohy ruku, která ji přivedla v krátké době k vyvrcholení, zatímco se poněkud neobratně snažila nějak vypořádat s jeho vztyčeným pyjem, který jí se samozřejmostí strčil do ruky.

Původní nesmělé rozpaky vystřídal údiv nad jeho rozměry a příznivým tvarem, který jí imponoval. Když si ho mimoděk porovnala se zařízením svého muže, který ovšem ve srovnání nedosahoval zdaleka takových parametrů, pojala podezření, že všichni ostatní muži ho mají větší a lépe tvarovaný než její manžel. Cítila se být proto podvedená a řekla si, že má Jarmila pravdu. Jen co si na nový předmět v ruce zvykla, což netrvalo nijak dlouho, rozpomněla se zároveň, jak se s ním zachází. Když prožila druhý vrchol, sedla si na bobek a strčila si ho do úst. Tato role pro ni nebyla nikterak nová, neboť ji Pepa na samém začátku manželství podrobil zevrubnému školení, které přes počáteční odpor, jenž však poměrně brzy překonala, jí poskytlo jistou, pro tento účel dostatečnou, kvalifikaci. Při praktické výuce musel její muž používat novátorské metody, které pomohly výrazně urychlit výuku. Zpočátku si ho manžel mazal medem a potíral zavařeninou z černého rybízu, jíž nemohla odolat.

Později se ovšem výuka obešla bez pomůcek a přídavných opatření a kouření se stalo pravidelnou součástí sexuálního manželského rituálu. Díky této praxi ho mohla kulisákovi vykouřit odborně a prožít zároveň i pocity sexuálního sebeuspokojení, když jí bez zábran ejakuloval do úst. Polkla to bez rozmýšlení, ačkoli to v případě manžela vždy vyplivla do připraveného kapesníku. Stalo se to právě včas, neboť hra skončila a přišla děkovačka. „Příště tě ošoustám, připrav se na to,“ svěřil jí sladké tajemství kulisák a nechal ji zmatenou svému osudu. „Tak ty jsi vykouřila Martina?“ posmívala se Jarmila. „Ten ho ale nemá špatnýho, viď že ne?“ „Ne, nemá, ale o to nejde. Já jenom nemůžu pochopit, že se to stalo.“ „Trochu to přeceňuješ, nestalo se toho zase tolik, důležité myslím je, jestli se ti to líbilo.“ „Myslím, že se mi to líbilo, to je na tom to nejhorší. Měla bych spíš mít špatné svědomí.“ „Vidíš, to já trpím špatným svědomím, když si vzpomenu, co jsem svojí vlastní blbostí prošvihla.“

Když přišla večer domů, Pepa ještě nespal. Četl knížku a čekal na ni. Měla potřebu a chuť se mu svěřit se vším, co ji potkalo, ale byl to nesmysl. Navíc ho nedovedla odmítnout a při souloži myslela na kulisáka a představovala si, jak to dělá s ním. Ta představa jí byla velmi příjemná a pomohla jí brzy dosáhnout vrcholu. Nemohla se dočkat dalšího zájezdu, ale nic se nestalo. Kulisáci se po představení namazali jako prasata a vyřvávali oplzlé písničky. Měla mu za zlé, že nechal planě vyznít její touhu. Stalo se to až příště, když byli na zájezdu v jednom okresním městě. O přestávce, když vyšla na chodbu, se objevil vedle ní a zavlekl ji otevřenými postranními dveřmi do úzké místnosti, kde v šeru rozeznala stůl a tmavou skříň. „Slíbil jsem ti, že tě ošoustám,“ řekl jí tlumeně do ucha a stlačil ji na stůl. „Předkloň se, rukama se opři o stůl a roztáhni nohy.“ Udělala bez řečí, co jí poručil. Zvedl jí zezadu sukni a zašátral ve skulině rukou. Ihned pocítila, že vlhne. Neztrácel čas, druhou rukou si rozepnul kalhoty a bez problémů jí ho zavedl do pochvy. Neubránila se vzdechu, vyšpulila zadeček a přimkla se pevně k němu, až jí penis zajel hluboko dovnitř. Během přestávky měla třikrát orgasmus, a pak ještě jednou vedle jeviště při představení, kde souložili ve stoje.

Když pak seděla v autobusu, kde všichni pospávali, rozpomněla se na jeden důležitý detail. Kulisák nehleděl na důsledky a bezstarostně to do ní několikrát nastříkal. Bezprostředně při tom sice ochotně přijala jeho genetický vzkaz, ale nyní měla trochu strach. Bylo to přece jen neopatrné. Později o své nové zkušenosti vyprávěla Jarmile a nemohla se zbavit pocitu, že Jarmila její příběh dokonale zná. To, co jí připadalo nové a vzrušující, přišlo její kamarádce jako bagatelní příběh. Snad to bylo tím, že sama zažila něco podobného v divadle několikrát. Zdena si na nový milostný vztah brzy zvykla. Martin byl velmi vynalézavý a překvapoval ji stále novými nápady. Již při třetím styku se převlékl do jakéhosi historického kostýmu a nasadil si na tvář masku, kterou si odmítal sundat. Milovali se v tmavých koutech, zjevoval se v podivných převlecích a nutil ji podřizovat se stále novým sexuálním výstřelkům. Zdena však plně přijala jeho hru a ochotně se přizpůsobovala jeho podivným choutkám, které tolik kontrastovaly s chováním jejího manžela. Původní pobavení Jarmily se však počalo měnit na kyselé pohledy a ironické narážky.

Zdena již proto nevyhledávala její společnost, byla přesvědčená, že na ni Jarmila žárlí, nebo jí její vztah závidí. Stejné postoje pociťovala i o od ostatních baletek a hereček, které na ni upíraly soucitné pohledy. Když se s ní Martin někdy miloval, mívala pocit, že je opilý nebo divný. Po celou dobu někdy nepromluvil ani slovo. Jeho podivné kostýmy, které z něho dělaly neforemnou postavu, jež se zdála být spíše loutkou než živou postavou, ji postupně přestaly bavit. Když jednou nepřišla menstruace v termínu, šla se svěřit Jarmile, že je asi v tom. „Manžel to asi nebude,“ ptala se jízlivě Jarmila, „tak kdo asi?“ „Jak to, kdo, přece víš, že chodím s Martinem?“ „S Martinem?“ zvedla tázavě obočí Jarmila. „Celý divadlo se baví tím, že tě už druhej měsíc šoustá devět kulisáků. Říká se tomu křest, ale trvá to v tvém případě neskutečně dlouho. Mě ošoustali tři, než jsem jim na to přišla, že se v kostýmech obměňujou. Každá holka, která sem nastoupila, tak tím prošla. Karla držela rekord, měla jich pět. Pátej byl Standa, kterej váží nejmíň sto dvacet kilo. To se nedalo přehlídnout. Tebe ošukal nejmíň čtyřikrát.

Během zájezdu se na tobě někdy otočili i tři. A ty jsi poznala, jak na tebe koukám, velký kulový. Nebo jsi to věděla a líbilo se ti to?“ Zdena vyšla ven z divadla bledá jako křída. Tentýž večer se podařilo jejímu manželovi z ní vymáčknout, že je těhotná. Zdenu překvapilo, s jakou radostí tu zprávu přijal. „Už dávno jsem si to přál, ale s tebou nebyla žádná řeč,“ řekl jí. Domluvili se, že si dítě nechá. Podala výpověď a zůstala doma. Brzy po porodu šla malou Zdenu ukázat Jarmile do divadla. Nad kočárkem se také sklonilo všech devět kulisáků. „Pánové,“ pravil vážně Martin, „v tomto případě se křest podařil. Jestli z ní nebude herečka, tak jako penzista sežeru devět klobouků.“