Moje vyprávění bude začínat asi jako klišé, když řeknu, že jsem závislá na sexu. Hodně lidí to říká a jsou mezi nimi i ženy, které to mají fakt rády, ale asi jsem ještě nikdy nepotkala ženskou, co by na všech možných formách tělesného uspokojování byla skutečně závislá. Připadám si jako zvíře, které nemůže svoje tělo vůbec ovládat, ale naopak tělo ovládá jeho mysl. Pořád. Pokaždé se snažím bránit se tomu, jenže to vůbec nepomáhá. Pokaždé podlehnu. Jsem jenom zvíře.

Masturbovala jsem asi od jedenácti. Nejdřív jenom na poštěváčku, potom jsem si začala strkat prsty i do pinďulinky, o pár let později i do zadku. Z toho plyne, že jsem se odpanila sama – používala jsem k uspokojování různé věci, co jsme měli doma, jako jsou kuchyňské nebo kancelářské potřeby, různé tubičky od kosmetiky a podobně. Používala jsem stále tlustší a tlustší fixy, a tak když jsem si jednou z pičky vytáhla opravdu silný zvýrazňovač, byl trochu od krve. Nic mě nebolelo, panenskou blanku jsem asi měla dost pružnou. Ale od té doby se mi dovnitř do broskvičky vešly i daleko delší a silnější věci. Samotnou mě to ale tolik nebavilo, dělala jsem to hlavně kvůli čistému uspokojení. Asi tak od třinácti jsem se tahala se staršími kluky, kteří se se mnou rádi pomuchlali, rádi mi vylízali kočičku, protože se jim líbilo, jak u toho vřískám, ale souložit s nezletilou nechtěli. To až o rok později, když jsem jim nalhala, že mi už patnáct dávno bylo.

První sex jsem si užila, nikdo by nepoznal, že jsem vlastně byla panna. Bylo to hned se dvěma kluky najednou, což také moc neodpovídá panenské čistotě. Jeden mě oprcal skoro brutálně do kundičky a potom se mi vystříkal do pusy, druhý to chtěl hned zkusit do zadku. I svoji zadní dírku jsem si zaučila sama, a tak to bolelo jenom trošku, i toho jsem nechala vystříkat se dovnitř. Přesně v patnácti jsem šla poprvé na gyndu, kde se doktorka trochu divila, jak pružnou tu panenskou blánu opravdu mám. Řekla jsem jí, že mám přítele, se kterým bych chtěla poprvé spát, a od té doby jsem začala brát antikoncepci. Moji milenci to uvítali, mohli mě šukat kdekoliv a kdykoliv, beze strachu z otěhotnění. Dělala jsem to třeba i osmkrát denně, a to rozhodně ne s jedním. Už takhle mladá jsem měla zkušenosti s grupáčem, kdy se mi v obou dírách střídalo několik čuráků, jednoho jsem dělala pusou a třeba i dva honila. Byla jsem pro ně jako kus hadru, ale zbožňovala jsem to.

Tělo jsem měla krásné, kukuč nevinný, nikdo by do mě neřekl, co vlastně dělám, a že to strašně moc potřebuju. Dny ve škole pro mě kolikrát byly utrpením, musela jsem si během hodiny odběhnout na záchod a tak si rychle protáhnout píču prsty, nebo malým robertkem, který jsem nosila v taštičce. Potom to bylo trochu lepší, ale hned po škole jsem zamířila k některému ze svých kluků, aby mě ošoustal. Stala jsem se i takovou atrakcí na různých párty pro přísně uzavřenou společnost, na které byli téměř samí kluci. Když nějaká holka, tak to byla podobně povolná děvka jako já, ale většinou k tomu potřebovala spoustu alkoholu, teprve potom ztrácela zábrany. A mně bylo jedno, jestli kouřím ocas nebo do hloubky vylízávám nějakou pičku, stejně tak mi bylo jedno, jestli mám v kundě narvaných pár prstů, čuráka nebo nějakou pomůcku.

Někdy to byly skutečné erotické pomůcky, sama jsem si jich pár tajně koupila, ale mnohem častěji ty různé věci z domácnosti nebo třeba zelenina. Mnohokrát se uzavíraly sázky, co všechno mi dneska do kundy narvou, a tak to třeba bylo i pár desítek pastelek, větší cuketa plus mrkev do prdelky. Já jsem se svíjela rozkoší a vyžadovala, aby na mě neustále někdo sahal, aby mě líbal a omakával, lízal bradavky a mačkal kozy, připnul na poštěváček kolíček a tahal za něj, no prostě nebylo možné mě ukojit jen tak.

Celá střední byla procházka růžovým sadem, když se to tak vezme. Se slušnými školními výsledky jsem zamířila na vysokou a těšila se na velké nové město a spoustu nových příležitostí k šoustání. K mému štěstí jich bylo opravdu hodně, k mojí smůle se taky našlo mnohem víc divných týpků. Moc jsem to neřešila, uměli to se svým nářadíčkem dobře. Jenže pak jsem z těch svých hrátek dostala pořádně nepříjemnou nemoc a dva měsíce jsem se musela léčit. Pak jsem nějakou dobu vydržela na sebeuspokojování, ale zase to nebylo ono. Naštěstí nejsem tak pitomá, abych svoje zdraví i dál riskovala, po takovém poučení, a tak od té doby všechny svoje milence nutím k používání kondomu. A vlastně už se nestýkám s nikým, koho bych pořádně neznala.

Zatím netuším, jak se moje závislost a můj život vyvinou dál, jestli mě to třeba někdy přejde, budu chtít mít rodinu, děti… Zatím musím uspokojovat svoje nejnižší zvířecí pudy. Tohle je tedy můj životní příběh – můžete posoudit sami, jestli být závislá na sexu znamená spíš požehnání, nebo prokletí.