Vždycky jsem byla premiantka – nejlepší ve třídě, učitelé mě chválili pro moji zodpovědnost a pečlivost ve všem, čemu jsem se věnovala, spolužáci, až na výjimky, mi záviděli nebo mě nesnášeli a nadávali mi, že jsem šprtka. Ale já na ně kašlala – byla jsem z domova dobře vedená, možná až moc přísně, přehnaně s orientací na výkon, ale měla jsem to v hlavě srovnané a nalajnované: Maturita s vyznamenáním, přijetí na prestižní univerzitu, úspěšné studium, pak titul a úspěšná kariéra – nejlepší perspektivy, všechno to mohlo být takhle jednoduché a krásné…

Tedy až do toho dne, kdy jsem potkala Roberta. Netrvalo dlouho a byla jsem připravena postavit se svým rodičům a jít za svým srdcem…

Bylo mi devatenáct. Maturitu z celkem pěti předmětů – čtyř povinných a matematiky navíc – jsem zvládla dohromady za pět, tedy za pět jedniček, pak maturitní vysvědčení, maturitní večírek. Tam jsem se poprvé v životě trochu odvázala a v mírně podroušeném stavu se nechala spolužačkou Anežkou zatáhnout na nedaleko pořádaný mejdan, na nějž byla pozvaná.

A tam jsem ho potkala – muže mých snů. Od prvního pohledu mi imponoval. Byl starší – šestadvacet – pohledný, vypracované tělo od manuální práce, hrubé ale přitom něžné ruce, okouzlující pohled, vábivý hlas. Okamžitě si mě všimnul a začal se mi věnovat. Tancovali jsme spolu, v rychlém rytmu, při ploužáku mi jeho ruce bloudili po mém nezkušeném těle a jeho rty mi do ouška šeptaly sladká čarovná slova. Než uplynula půlhodina, byla jsem do něho až po uši zamilovaná.

Majitel bytu, v němž mejdan probíhal, byl jeho kamarád, takže se s ním Robert rychle domluvil, a než jsem se nadála, ocitla jsem se s ním v ložnici s velkým letištěm a on za námi zamykal dveře…

Líbal mě, hladil po zádech, ramenou, zadečku i bříšku a stále šeptal, jak jsem krásná a nádherná. Pro mě to bylo všechno nové. Rodiče mě drželi zkrátka, neměla jsem s chlapci žádnou zkušenost, zato Robert se vyznal – netrvalo dlouho a už jsem na sobě měla jen spodní prádlo a on mě pokládal na záda. Trochu jsem panikařila, protože to bylo všechno hrozně nové a hrozně rychlé, ale zároveň motýli v břiše, alkohol a jeho hlas spolu s jeho doteky způsobovaly, že jsem se nechala tím kouzelným proudem unášet, aniž bych kladla byť jen symbolický odpor. Jen o pár okamžiků později líbal má prsa a jeho ruka prozkoumávala můj zrzavý klín…

„Miluju tě,“ šeptal mi do ucha, když objímaje mě vnikal svým údem do mé nedotčené lasturky. Byla jsem zmatená. Nepamatuji si, že by se mě ptal, jestli smí, ale přesto se to právě dělo. Měla jsem pocit, že jen koukám na film, ve kterém hraje moje dvojnice. Z tohoto pocitu mě vytrhla bolest v mém klíně. Najednou jsem byla přítomna a chtěla jsem to zastavit. Jenže než jsem se zmohla na odpor, začal se v mé kundičce hbitě pohybovat a bolest byla přemožena slastnými pocity. Opět mě unášel kouzelný proud a já ztratila jakoukoli kontrolu nad sebou i nad situací. Nedokážu říct, jak dlouho to trvalo – připadalo mi to jako věky, ale podle pozdější zkušenosti bych to odhadovala tak na pět minut. Záhy se vzepjal, prohnul záda do luku a strnul a já cítila, jak jeho penis pulsuje a vrhá do mé ještě před chvílí panenské pochvy záplavu svého spermatu. Neptal se, jestli smí, neptal se, jestli mám nějakou antikoncepci, a já sama byla z toho všeho tak mimo, že mě ani nenapadlo něco namítat…

Chvíli zůstal ve mně, než úplně změknul, objímal mě a šeptal, že jsem byla úžasná. Pak ze mě vyklouzl a svalil se na bok vedle mě. Cítila jsem, jak ze mě cosi vytéká – bylo to jeho semeno smíchané s mou panenskou krví.

Začala jsem střízlivět a hrozit se toho, co jsem to udělala – nebo spíš, co jsem to dopustila. Ale on mi nedal moc času na přemýšlení. Přitáhl mě k sobě a opět mi začal čarovat v hlavě svým vemlouvavým hlasem. Byla jsem jeho princezna, byla jsem ta nejlepší mrdnička, kterou kdy měl, byla jsem ta nejkrásnější holka, kterou kdy uviděl…

Pak mě umluvil, abych mu ho vzala do pusy. Byl splihlý a celý ulepený, naštěstí v ložnici nebylo dost světla, abych na něm viděla stopy po mém odpanění, tak jsem udělala, co po mně chtěl. Neměla jsem s tím žádné zkušenosti a ani jsem nikdy do té doby nekoukala na porno, ale on mi radil a já, jak už jsem říkala, jsem šikovná a učenlivá, tak jsem chvíli honila, chvíli cumlala, hráli si podle jeho instrukcí s jeho šourkem, a za chvíli mu opět stál jako svíce.

„Teď ti ukážu, jak to umím zezadu,“ zašeptal, a než jsem se nadála, už mě našteloval do pozice na pejska a cpal se mi svým kolíkem tam, kam se před chvílí vystříkal.

„Určitě mě vystříká znova,“ pomyslela jsem si, „ale teď už je to stejně jedno…“

Měla jsem pravdu. Takto jsem to cítila trochu intenzívněji – možná i proto, že mé tělo odbouralo z krve část alkoholu – bylo to takové příjemné šimrání. Během dalších asi tak pěti minut mě opět plnil spermatem.

Byla jsem z prvního sexu trochu rozčarovaná, vzhledem k tomu, co jsem o sexu slyšela a viděla v romantických filmech, ale líbilo se mi to. ‚Robert je můj. Konečně k někomu patřím,‘ běželo mou myslí, přestože jen o několik hodin dřív mě ani nenapadlo, že bych potřebu k někomu patřit v sobě vůbec měla.

Padli jsme vedle sebe na břicho, on mě objímal a těch několik minut, než jsem usnula, jsem slyšela jeho hlas šeptající, že mě miluje…

Probudila jsem se časně, ale díky tomu, že byla druhá polovina května, venku už bylo světlo. Byla mi zima, táhlo mi na doposud vlhký rozkrok. Chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem, s kým jsem, jak jsem se sem dostala a co předcházelo tomu, než jsem tu usnula. Během spánku jsem se přetočila na záda, ale jeho ruka mě stále objímala. Teď mi připadala těžká…

Jemně jsem ji dala ze sebe na stranu, vstala, jednou dekou jsem ho přikryla a do druhé jsem se zabalila. Nevěděla jsem, kdo všechno v bytě po mejdanu zůstal, tak jsem nechtěla vystavovat své obnažené tělo, ale ani jsem si nechtěla na své ulepené tělo, z něhož ještě kape sperma, obléci své čisté oblečení.

Na postel, ve které se to všechno odehrálo, a na toho, kdo to všechno způsobil, jsem shlédla s koktejlem vzájemně se peroucích pocitů: Jsem zamilovaná… Vždyť ho vlastně vůbec neznám… Už nejsem panna – udělal ze mě ženu… Nečekala jsem to… Ani se nestaral, jestli něco beru… Bylo to tak rychlé, že jsem vůbec nedokázala rozumně uvažovat… Ale bylo to tak příjemné… Chci, aby mi to udělal znova… Je nezodpovědný… S holkama to umí… Se mnou to umí… Teď nesmím otěhotnět!!!… Říkal, že mě miluje… Jsem zamilovaná…

Prostě kolotoč v hlavě jak od Goljavkina…

Držíc levou rukou deku kolem svého těla jsem pravou rukou tiše odemkla dveře ložnice a posbírala své svršky a spodní prádlo. Doufala jsem, že koupelna bude prázdná. Potichu jsem otevřela a zase za sebou zavřela dveře, protáhla se mezi spícími v obýváku – čtyři spali na roztaženém gauči, další čtyři různě na zemi – a proplížila se do předsíně a do koupelny. Vypadalo to, že jsem se probudila první a všichni ostatní v bytě ještě spí.

Rychle jsem se osprchovala, utřela se do nepoužité osušky, vyčistila si pomocí pasty a ukazováku zuby, oblékla se a učesala se. Protože jsem si s sebou šminky nebrala, zůstala jsem nenalíčená – beztak jsem se včera nalíčila výjimečně.

Došla jsem do kuchyně – nikdo v ní nebyl – a uvařila si kafe. Kávu jsem pila jen zřídka, ale dneska jsem měla pocit, že ji potřebuji. Skutečně mě během chvíle probrala.

Vrátila jsem se potichu do ložnice, napsala jsem na kousek papíru svoje křestní jméno, číslo svého mobilu a krátký vzkaz: ‚Bylo to hezké.‘

Vrátila jsem se do předsíně, obula se a v tichosti opustila byt, ve kterém, skončilo mé dětství. Teď jsem měla starosti dospělých: Musím najít lékárnu, kde mají v sobotu dopoledne otevřeno, protože teď před vysokou si rozhodně nemůžu dovolit být těhotná – a Postinor se musí užít včas…