Jak jsem si to zas tak jednou užívala v tom letním letovisku, tak jsem to zas tak trochu úmyslně přeháněla. No jo, to jsem prostě já, když se rozjedu, tak pak nejsem ani zaboha k udržení. A chlapi pak nevěděj nejenom co s očima, ale taky co mi třeba na všechny ty moje šílený, někdy dost ostrý poznámky, odpovídat. Pcha. „Slečno, a kde jste byla, že jste k nám včera večer nepřišla na večeři, a ani jste se nedostavila na dnešní snídani ráno?!“ mi po obědě u východu z předplacený restaurace blesku rychle oznámil mistr recepce. „Ále, včera jsem dlouho do noci podnikala různé „naváděcí, jo ehm, spíš asi sváděcí“ akce s jedním manažerem z levýho křídla, víte?… no, a dneska ráno jsem se po dlouhé aktivní noci probudila trochu pozdě, asi jste už zrovna tou dobou vaše místo propečených rohlíčků s marmeládou zavírali.“ Mistr na mě hodil takovej zvláštně smutnej kukuč, snad jako by se ho to dotklo, nebo jakoby si myslel, že je to škoda, že jsem snídani zaspala, a taky že mě teda díky tomu všemu ti jeho chlapci z lokálu v bílejch límečkách včera večer ani dneska ráno neviděli, nebo možná jen litoval, že není z dost levýho křídla. O ničem dalším asi ani nebyl schopnej uvažovat. Chtěla jsem to uvést na pravou míru a tak jsem poznamenala. „Ále nebojte se, Alexi, snídani jsem rozhodně nezanedbala, dala jsem si hnedle dvě dávky dobrýho čerstvýho spermatu za sebou, není nad kvalitní bílkoviny, že jo! Hi hi!“… zíral tiše za mnou, ještě i když jsem procházela hlavníma vchodovýma dveřma té jejich exkluzivní restaurace (viděla jsem jeho odraz ve skle těch dveří), byl obdařen přímo převelikým údivem a nebyl schopen slova, pro tento moment bych ho nazvala „mistr spadlá brada“.

Super počasí! Vylítla jsem ve skvělý náladě z klimatizovaný budovy, čerstvě osvěžená lehkým jídlem a všema hladovýma pohledama veškerejch přítomnejch (nadrbanejch) samců, a razila si cestu směrem k místnímu klubu potápěčů. Po cestě jsem pozdravila kluky od výčepu u místního báru, jak se maj a tak. Vždycky když mě viděj, tak se začnou čepejřit a předváděj svoje peří jak kohouti. Hm, ještě že mi rovnou nepředváděj svoje péra, že jo! Stejně bych tak hádala, že největšího ho má Hejma a nejvýkonnějšího Macháček. Ále to je mi jedno, nikdy bych si nic nezačala s nějakým barmanem, je to cháska. Šla jsem se grilovat a čekala na večer, až bude mít padla jeden neoprénovej boucháč.

Momentálně mě totiž zajímal vrchní potápěč Kuzma, kterýho jsem si vyhlídla asi tak před tejdnem, když vedl intenzivní kurz pro veřejnost/začátečníky. Nejenom, že mu slušel ten jeho černej neoprén se žlutou proužkou a červeným bleskem na lejtkách, ale byl taky hrozně sexy, když se z tý druhý kůže vysvlíkal. Bych ho úplně sežrala vášní! Už jste ženský měly chlapa s dvojitou kůží? No není ta představa rajcovní? Dal mi jakýsi blikací reakční znamení hned několikrát, a taky jsme si na to konto dali spolu u báru pár drinků. Skončili jsme ten večer u moře na skalách. Vytáhl mě na procházku a u toho mi pořád šahal na zadek a jezdil dlaní po stehnech. Občas mi zajel rukou zezadu přes zadeček i zespoda na kundičku, a tohle když mě někdo dělá, rozpálí mě do ruda. Šeptal mi, jak jsem děsně přitažlivá ženská. Tekla jsem jak samo moře. Hrozně mě to rajcovalo, občas jsme se zastavili a přisáli se na sebe jak Adam s Evou, cejtila jsem při každým přitisknutí jeho ztopořenou kládu a strašlivě toužila, abych ji už konečně měla v sobě.

Přemýšlela jsem posledním procentem mozku, že když mu dám hned a tady, tak to nebude ono a on si bude myslet, že jsem snadná kořist. Ženský uměj bejt tak nádherně mazaný, hlavní je taktika, jo, pořádnej promyšlenej postup, kterej chlapa rozpálí doruda, že jo. A tak jsem se snažila ovládnout jak to nejvíc šlo a řekla jsem mu, že nemůžeme přeci takhle rychle, protože by to nebylo ono a vytratila by se z toho brzy ta romantika. A snažila jsem se mu vysvětlit, ať na to tedy pro dnešní večer zapomene, a že mu právě teď utíkám směrem moje letní sídlo. A rozeběhla jsem se po pobřeží směrem k bohatě osvětlené části pláže na druhé straně zálivu.

Běh po noční pláži nedoporučuju, hovno je vidět a v tu ránu sebou seknete do písku. Vypadalo to jako schválně, ale nebylo. Kuzma byl ale asi zručný odchytávač takových jako já a v tu ránu na mě ležel. No nevěřili byste, že zrovna ON měl přes den neoprénovou nejen tu jeho „druhou kůži“ se žlutým proužkem a bleskem, ale on měl asi přes noc neoprenový i péro, a navíc bez proužku a bez blesku. Rozhodně měl teda asi podle všeho lepší šnorchl než ptáka! Vůbec nechápu, co mě to před tím tlačilo na břiše, když se ke mně u skalisek lepil, ale ztopoření to nebylo, tím jsem si skoro už v cuku letu byla jistá. Mohla to třeba bejt otevřená spona pásku nebo tak něco. No, pozdě „bycha honiti“, natož nefunkčního ptáka. Takže ráno jsem byla na snídani mezi prvníma a Alex se na mě culil, pak se ke mně decentně přichomejtl s konví kafe a že prej jak to, že dneska nebyla proteinová snídaně jako včera a jestli bych nechtěla zachránit od nějakýho strádání, že má sice do kafe smetanu ale to je prd bílkovina pro pořádný baby. No a řeku vám, že ten ho měl jak Kuzma šnorchl a já zjistila, že není nad nenápadný týpky.