„Jo jo, pane, když se půjčuje, musí se pak splácet,“ hovořil bodře jeden z pomocníků exekutora k Jaromírovi. Tedy ne že by to pan bývalý podnikatel nevěděl. Ale tihle zabedněnci, co nikdy podnikat nezkoušeli, sice věděli, že nemá splácet z čeho, ale bylo jim to dokonale fuk a sveřepě trvali na tom, že chtějí nějakou významnější částku, jinak uvidí. „Udělali jsme vám splátkový kalendář, který jste odsouhlasil, ale nezaplatil jste ani korunu. Pokud nenavrhnete nějaké přijatelné řešení, budeme muset přistoupit k exekuci. A protože je po všech termínech, může to být brzy. Co byste říkal třeba zítra ? Pozveme policii, abyste viděl, že vše probíhá podle zákona, pokud si dnes neodvezete nábytek a další zařízení domácnosti, tak vám to naši siláci vynosí na chodník, vyměníme zámky od domu a přivedeme nového majitele,“ hovořil ten druhý. „Takže máte dnešek, abyste se spakoval a zítra to uzavřeme,“ doplnil ten první. „No ale kam mám jít ? A co manželka ?“ tázal se Jaromír. „Jo , pane, to už je vaše věc. Snad po nás nechcete, abychom řešili vaše soukromé problémy. My jsme exekutoři a ne charita. Neříkali jsme vám, kolik a kde si máte půjčit, takže nyní řešíme, aby věřitelé dostali svoje peníze. Nic víc.“

V tom zarachotilo v zámku a po  malé chvilce vstoupila do místnosti snad stále ještě paní domu. Oba exekuční pracovníci už ji znali z minulých návštěv. Byla to kost. Nikoliv ohlodaná, ale správně rostlá, pečlivě udržovaná, radost pohledět. V prvotřídním balení, hle kam část z podnikatelských peněz zmizela. I když Jaromír opravdu naprostou většinu půjček investoval do podnikání. Jenže přišel nějaký balíček úsporných opatření, do toho odešli dva zahraniční odběratelé, sice malí, ale i to chybělo v tržbách a i když sjezdil půl republiky, na další objednávky nenarazil. Jenže mzdy se platit musí, zisk nezisk. Stejně tak faktury za dodaný materiál, elektriku, nájem. A tak než se nadál, vězel v tom až po uši, i když nic neprobendil na drahých dovolených a manželka měla kožich ještě od rodičů.

Oba pracující u exekutora se tak trochu nudili. Od rána měli naplánované tři dlužníky. Jak bylo dohodnuto, u všech nějak uspěli, tenhle čtvrtý byl pro ně zcela jasný, totálně bez peněz, ale oni byli postaveni na to, aby vymáhali úhradu dluhů, ne na dobročinnost. Nanejvýš že by si s ním trochu pohráli, když už toho dnes mají tolik úspěšného za sebou. Ostatně všechna rozhodnutí momentálně závisela na jejich postupu. A pokud dnes měli pětasedmdesáti procentní úspěšnost, šéf je určitě pochválí a poslední čtvrtinu mu nějak vysvětlí. Na tuhle vilku ještě neměli připraveného kupce a tak nemusejí spěchat.

Znovu přitvrdili a začali vyhrožovat svými nekonečnými možnostmi. Třeba ty pěkné zlaté náušnice a řetízek s měsíčním znamením, co má paní na sobě, určitě přijdou do soupisu majetku taky. A poohlídnou se i po dalších špercích. A oba jim vysypou své peněženky, do poslední koruny. Že nebude na chleba ? To přece není jejich věc. Oni jen zajišťují splácení dluhů.

Na manželku Karolínu to mělo očekávaný vliv. Skoro se sesypala a začal ronit slzy, manžel Jaromír skučel jak bitý pes a škemral o možnost nějakého menšího odkladu, že peníze určitě sežene. Jen tedy netušil kde. Tahali se takhle notnou chvíli, kdy mu vysvětlili, že si nejsou jisti reálností jeho slibů a že už je nejvyšší čas, aby byl za svou lehkomyslnost v půjčování peněz taky trochu potrestán. No trochu, když vám berou střechu nad hlavou ! Mladá paní přes vzlyky škemrala, ať jim ještě počkají, alespoň pár dnů, že určitě nějaké peníze musejí přijít.

„No, mladá paní, nejsme nelidové a nechceme vás zničit. Budeme z toho mít nepříjemnosti, ale počkat, třeba týden, bychom vám mohli. Ovšem pak peníze, nebo je barák fuč,“ řečnil jeden z exekutorů. „Ale nic na světě není zadarmo. Nechte nás tady na chvíli s manželem, třeba něco vymyslíme.“ Karolína vystřelila z místnosti s úlevou, jen ty jejich sebevědomé a dost protivné ksichty nevidět. Zato Jaromír se potil, i když v místnosti nebylo kdo ví jaké horko. Nebylo divu. „Pane, jestli vymáhání pozdržíme, nebo ne, je jen na nás,“ pokračoval druhý z mužů. „Normálně se za to platí dvacet tisíc a vy tvrdíte, že je nemáte. A platí se předem, ne nějakými sliby, že možná jednou něco dostaneme. Tak když tedy nemáte peníze, co kdybyste nám, jako protislužbu za zdržení, předvedl půvaby své manželky ? Děvče je to pěkné a neříkejte, že jste si ji bral jako poctivou pannu. Určitě už v životě něco prožila a pokud budete uznalí, mohli bychom zdržení ještě malinko prodloužit.“ To byla bomba !

Jaromír šel za Karolínou jak spráskaný pes. Ale byl si vědom, že do týdne nějaké významnější peníze nesežene a jinou možnost než  nabídnout manželku, neviděl. Je pravdou, že po tu dobu, co byli sestěhovaní, mu Karolína nebyla nevěrná. Alespoň pokud věděl. Ovšem před tím, ještě jako středoškolačka a pak ještě nějaký čas, žila dost divokým způsobem. Kluci ze školy si ji zvali na mejdany, protože nezkazila žádnou legraci a po určité dávce alkoholu byla docela přítulná. A moc si nevybírala ke komu. Stačilo, že měl pořádného pinďoura. No a když ten první nebyl nic moc, klidně si našla druhého. Takhle jednou za večer zvládla se pomilovat i čtyřikrát. Hlavně, že jí bylo dobře. Ovšem nabídka svlíknout se před exekutory, to na ni přece bylo jen trochu dost. Jednak si už odvykla na více partnerů a druhak, nebyli nic moc sympatického. A nepochybovala, že asi jen svlíknutí nebude stačit. Kdo ví, co budou chtít pak.

Chvilku to s Jaromírem rozebírali, ale nepřišli na nic jiného. Snad kdyby jim nabídla šperky, co měla na sobě a zřejmě se jim líbily ? Tak z toho je oba muži vyvedli téměř okamžitě. „Uvědomte si, mladá paní, že všechno co tady máte, snad kromě určitého množství osobního oblečení, je už vlastně naše a záleží jen na tom, kdy si pro to přijdeme. A může to být třeba hned. Takže pokud nerespektujete naši docela velkorysou nabídku, se kterou můžeme mít v našem úřadu dost problémů, stačí říct a můžeme začít se soupisem.“

„A jak byste si to představovali ?“ začal zcela věcně Jaromír, protože celá situace se ho sice týkala, ovšem on se svlíkat a předvádět určitě nebude. A jinou možnost, jak tyhle dárečky pozdržet s exekucí, neviděl. Navíc ho ten nápad začal mírně dráždit v podbřišku. Podívat se , jak cizí chlapi okukují jeho drahou polovičku, jak ona se jim musí předvádět podle jejich požadavků, no tohle ještě nikdy nezažil a ani o tom neuvažoval. Ovšem když na to nyní přišla řeč, docela by ho to mohlo vzrušit.

„Mladá paní nám ukáže, co má pod oblečením, jestli její prádlo je tak krásné, jako to, na čem se nosí,“ začal ten zřejmě vedoucí malého kolektivu. „No a když nebude lakomá a nechá nás kouknout, mohli bychom se splátkou počkat i deset dní.“ No to bylo něco. Tedy ne že by manželé tušili, kde vzít nějaký významný obnos během necelých dvou týdnů, ale naděje umírá vždy poslední. A hlavně budou mít celou tu dobu kde spát. A kdyby se podařilo prodat některý ze strojů v dílně, bylo by o čem smlouvat. I když o ojeté mašinky nikdo moc nestál.

„Miláčku, je to na tobě,“ začal tak trochu lísavě Jaromír. „Myslím, že se nemáš za co stydět. Tvoje tělo je dokonalé a na plovárně toho na sobě nemíváš o moc víc. A loni v Chorvatsku jsi byla nahá celých čtrnáct dnů a určitě tě neubylo, i když po tobě čuměla většina mužského osazenstva nuďárny. Ta tvoje fitka taky něco stála, kosmeťáky jak by smet, tak trochu pomož.“ Karolíně se tedy opravdu nechtělo. Ale řeč jejího manžela měla logiku. Navíc – teď jde zřejmě o všechno.

Bleskově se postavila, chytila za spodní okraj halenky a přetáhla ji přes hlavu, než si to rozmyslí a začne se stydět. Přece jen nuďárna je taková neosobní a dost nucený striptýz v uzavřené společnosti, je něco jiného. Pánové málem zapomněli zavřít ústa. Tedy rozhodně ne nad krásou její podprsenky, tu nějak nevnímali, ale nad přetékajícím obsahem. Tohle začíná vypadat dobře a ani je moc nemuseli přemlouvat. Jindy to bylo daleko náročnější. Tady ze sebe Karolína souká sukni, ani jí o to nemuseli dvakrát říkat. A zatraceně jí to sluší i v tom svůdném prádle. To takhle vyparáděná chodí pořád, nebo něco tušila ?

Netušila a chodila v dost sexy kalhotkách a podprsence ze soupravičky docela pravidelně. Nyní se to hodilo, protože se neměla za co stydět. Přesto jí poněkud ztuhly ruce, když měla pokračovat v odkládání prádla. No ale nebylo co vymýšlet. Vypjala hruď, sáhla na záda a navyklým pohybem začala spouštět podprsenku z ramen. Její ňadra nezasvítila do místnosti, protože byla opálená sice z domácích pláží, ale vždy někde z okraje, kde si dámy odkládaly horní díl plavek. Ne proto, aby mohly své vnady vystavovat na obdiv okolních pánů, ale ono je to z hlediska módy velmi praktické, než neustále někde zakrývat světlá neopálená ramínka a rozdílně velké košíčky podprsenek. No a když se někdo podívá, ono z nich neubyde, stejně jako teď. Jen kdyby oba exekutoři nečuměli jak užovka na žábu, když ji chce spolknout.

Přece jen ji ale přemohla trocha studu a jednou rukou si schovala obě ňadra, zatím co druhou se pokoušela nějak decentně odložit kalhotky. A i tu pak rychle připlácla na svoji pičku, vzorně upravenou, s malým vyholeným srdíčkem na podbřišku. „Takhle jsme si to tedy nepředstavovali,“ hlaholil důležitější z exekutorů. „Když máme vidět všechny půvaby, tak všechny a ne schované pod rukama. Helejte, pane, co kdybyste manželce trochu pomohl a ty ruce jí pomohl dát za záda ?“ Jaromír ze svého místa téměř vystřelil a začal Karolíně oddělávat ruce z intimních míst a až zbytečně silně jí je začal tisknout vzadu. Kyby ji držel a nutil ukázat nahotu někdo z exekutorů, asi by vyváděla o poznání víc. Ale takhle, když se ji snažil ovládnout manžel, moc se nebránila a spíš tak trochu spolupracovala. Ale jen tak nenápadně, aby to nevypadalo.

Důležitější z mužů přistoupil k ženě a požitkářsky vzal do dlaní její prsa. „Hergot, to je matroš ! Tady asi zůstaneme !“ liboval si. Pevné trojky byly o něco větší, než byl schopen úplně sevřít a děsně se mu líbilo, jak na jeho stisk reagují bradavky dalším tvrdnutím. Neméně tak reagoval i jeho pinďour, který začal povážlivě nadzvedávat zip poklopce. Když už se to tak pěkně rozjelo, snad najednou nezačnou tihle dlužníci střečkovat a brát zpátečku. Tuhle skvostnou ženskou by chtěl docela vážně mít pod sebou s roztaženýma nohama. A zatím všechno nasvědčovalo tomu, že dojde k nejlepšímu.

Karolína jeho ruce vnímala dost smíšeným pocitem. I když chápala, že musí něco vydržet a proč to všechno dělá, připadala si tak trochu jako znásilňovaná. I když ji Jaromír nedržel nějak moc fest a více méně trpěla dotyky na intimních místech skoro dobrovolně, přece jen se cítila tak nějak divně. Muž jí ždímal ňadra, co to šlo, ale tak, aby to nebolelo. Odváží se i tam dolů ? uvažovala a moc o to nestála. Dočkala se během chvilky. Jednu ruku nechal exekutor na zmáčknutém prsu a druhou, rychlou jako had, sklouzl mezi její nohy. Ucítil, že je tam příjemně vlhko a dostatečně volno. Přidal tedy druhý prst, aby lépe cítil hebké sliznice a líp se mu v kundičce pracovalo. Karolína vzdychla, jednak tím prudkým dotykem do úžlabinky a na poštěváček a druhak nepohodlím, protože stála skoro v pozoru a snažila se roztáhnout nohy, aby prsty mohly dovnitř a nebolelo to.

„Hele, polož ji  na gauč a ruce jí dej za hlavu,“ přešel věcně na tykání Jaromírovi ten co se snažil dráždit její tělo. Manžela nemusel přesvědčovat, protože ho tahle hra stále víc neskutečně vzrušovala. Karolína se málem urazila, že o ní hovoří jako o nějakém zařízení místnosti. Přece dobře věděla co dělat, aby prstění kundičky bylo alespoň trochu snesitelné a možná i příjemné. Protože přes veškerý počáteční odpor k dění ji začalo tělo zrazovat a chovat se přirozeně. Dráždění erotogenních zón mělo svůj konkrétní výsledek v nastupujícím vzrušení. Takže trochu rozpačitě roztáhla nohy a s povděkem přivítala mužův jazyk v kundičce. Nebýt to tihle protivní exekutoři, docela by to bylo ono a kdyby se dokázala odpoutat myslí od situace, možná by spěla k vrcholu.

Ne že by Jaromír někdy neviděl nějaký pornofilm. Ale tenhle přímý pohled na roztaženou a ostře lízanou kundičku, to bylo něco. A k tomu ten dráždivý pocit, že jde o jeho ženu, která se pod tím chlapem začíná kroutit, jako kdyby se jí to líbilo. Nevydržel nečinně přihlížet, uvolnil jednu ruku a požitkářsky začal mačkat jeden její prs, tak, jak to měla ráda při jejich milování. A aby toho vzrušení  nebylo  málo, exekutor si rozepnul kalhoty, stáhl je někam pod zadek a nasadil své příro na vstup do její kundičky. Jaromír čekal větší odpor, který se ale nedostavil. Spíš hluboký vzdech, když do  ní ten totálně ztopořený klacek zajel. Ale co to ? Ona Karolína nejen snáší razantní strky do své pičky, ale snad to vypadá, že dokonce požitkářsky přiráží na pronikající úd. A ty nohy nejsou roztažené jen tak symbolicky, ale má je skoro do šňůry, aby přirození mohlo co nejhlouběji.

„Budeš tam jen tak čumět, nebo si taky přirazíš ?“ ptal se ten, co byl uvnitř, svého kolegy. Ten se probral, stáhl kalhoty rovněž, trochu si pohonil, aby byl ještě tvrdší. „Trošku se prostřídáme,“ řekl první muž. „Já sis lehnu na záda a ty si lehneš na mne !“ nařídil Karolíně. „Ale pořádně pičkou a přirazíš až na dno.“ Nebylo to nic, co by už mnohokrát nezažila, jak s dřívějšími milenci, tak s nynějším manželem. Šikovně nasedla a zasunula si jeho péro do sebe tak, aby byl v ní co nejhlouběji, jak si přál.  Tím dost roztáhla své půlky, mezi kterými se objevila zadní dírka. Muž ji přitáhl na sebe, aby ležela na jeho hrudi a prdýlka byla co nejpřístupnější. Ten váhavý druhý okamžitě pochopil a nasadil svůj klacek na ten otvůrek, který si řada žen hájí sveřepěji, než panenskou blánu. Ale v téhle pozici nebyla šance se ubránit, i když na sucho nebylo proniknutí dovnitř tak jednoduché. Vyřešil to puštěním sliny na svůj žalud a hned to šlo o poznání líp.

Jaromírovi  nezbylo, než závistivě slintat. Tohle  mu jeho drahá obvykle nechtěla dovolit a vždy musel vyslechnout přednášku, jak je to nehygienické a i jinak fujtajblové. Na tyhle dva dárečky si nedovolila ani pípnout a držela, jak mírná ovečka. Tedy kdyby mu to ti chlapi dovolili, určitě by neodmítnul použít manželčin zadeček taky. Třeba se mu to povede, až odjedou, když bude pořádně rozjetá. Zatím ale sledoval svoji ženu napíchnutou z obou stran, jak se do ní noří dva tuhé klacky. A čím dál tím víc si uvědomoval, že zřejmě spěje k vrcholu. Čekal pasívní přístup, ale tělo chtělo svoje a zaujetí přeplňováním vnitřku nedovolovalo Karolíně jakkoliv odporovat a tvářit se nepřátelsky. Ovládal ji sexuální chtíč a vše kolem nějak mizelo v nedůležitu.

I když ten, co se vyžíval v pičce, souložil o dost dýl, k závěru spěl rychleji ten ze zadečku. Asi tam bylo těsněji a dráždění příra bylo intenzívnější. Najednou začal hekat a silněji přirážet, bez ohledu na to, jak se uspokojoval jeho kolega z druhé strany. Karolína pochopila, že tady se asi příro vytahovat nebude a dostane veškerou  nadílku řádně dovnitř. Alespoň ty mocné střiky do zadečku tomu napovídaly. A jak známo, jedna ejakulace vyvolává rychlejší druhou. Než si stačila uvědomit, co všechno do ní bylo vypuštěno do konečníku, začala nadílka zepředu. To už nevydržela a udělala se z toho dojmu znovu, snad už dnes potřetí. Ale pořádně.

„Tak, mladá paní, to bychom měli,“ hlaholil rozverně ten co byl vpředu. „Už ji můžeš pustit a vyprovázet nás nemusíš, trefíme,“ promlouval k Jaromírovi. O nějaké povídání nestáli, pěkně si užili a byli si skoro jisti, že to nebylo naposled. Kde by vzali dlužníci takovou hromadu peněz ?Bleskově se upravili a byli fuč. Rozvášněný Jaromír se nestačil divit, proč mu jeho drahá odmítá to, co před chvílí dovolovala exekutorům. Přece její prdýlka byla promazána spermatem a určitě by to šlo líp, než před chvílí s exekutorem. Ale odpor byl tak veliký a nehraný, že raději couvnul. I on tušil, že ještě k něčemu dojde a pak ...