U pana Duvala jsem jedno léto pracovala jako kuchařka a jako pokojská. pro mě to byla vynikající příležitost, jak se dostat do zahraničí (do mé milované Francie), vydělat si dost peněz a ještě si vypilovat svoji základní znalost francouzštiny. Přítel mě v mém rozhodnutí podpořil, držel mi palce, ať to všechno dobře zvládnu, a těšil se, že až přijedu zpět, najdeme si nějaké společné bydlení. V agentuře, která mi to zajišťovala, jsem měla neuvěřitelné štěstí – prý si mě vybral jeden z nejbohatších lidí a Bretagni, asi padesátiletý vdovec bydlící na zrekonstruovaném zámku. Nemohla jsem uvěřit, ale pak už přišel den odjezdu.

Se slovníčkem v ruce jsem se pak z Paříže dostávala až do Bretagne, do města, kde mě měl vyzvednout řidič pana Duvala. Byla jsem unešená a v duchu jsem děkovala svojí krásné tváři, která mi pravděpodobně umožnila takovou příležitost. Skutečně mi během mého pracovního pobytu pan Duval opakoval, jak jsem krásná. Říkal, že si s takovou nádhernou dívkou rád povídá a rád sleduje, jak se moje francouzština zlepšuje… A že odvádím perfektní práci. Často jsem se pod přívalem jeho komplimentů červenala, protože sám byl velmi šarmantní. Na padesátníka vypadal neuvěřitelně dobře, hodně se udržoval v kondici, vlasy měl pepř a sůl a charisma a testosteron z něj doslova stříkaly.

Postupně byl pan Duval stále důvěrnější. Začal se mě vyptávat na přítele, na to, jestli ho miluji… Neochvějně jsem odpovídala, že ano, protože to byla pravda. Věřil mi a opakoval, jak mu závidí. Někdy se mě pokusil dotknout nebo mě políbit, ale vždycky jsem se mu ladně vyhnula. Nebála jsem se ho, nebyl nijak dotěrný, neútočil na mě. Bylo to vlastně docela milé, jak se mě jemně snaží okouzlit. Složil mi několik básní, zadával mi stále méně povinností a místo toho mě bral na výlety nebo na vyjížďky na koních… Jako by si doopravdy vydržoval svoji mladou přítelkyni.

Potom, když se můj pobyt chýlil ke konci, přišel ke mně pan Duval s naprosto šokujícím návrhem. Prý že pochopil, že mě nemůže mít jen tak, ale že prý mi nabízí sto tisíc za takovou maličkost… když si s ním dám jedinou koupel. Udělaly se mi mžitky před očima. Sto tisíc! Byl opravdu nechutně bohatý! A já jsem se mu musela zatraceně líbit, když mi nabídnul něco takového. Viděl můj zmatek a zděšení a sametovým hlasem zapředl, že mi dá čas na rozmyšlenou. Takže jsem rozmýšlela. Skoro celou noc jsem nespala. Sto tisíc by se samozřejmě hodilo, a navíc jestli to myslel v eurech! Tím bychom s přítelem měli společné bydlení zajištěno…

Moje rozhodnutí nakonec bylo, že na nabídku přistoupím. Pan Duval byl nadšený a dušoval se, že to bude jen koupel, žádné sexuální služby. Potom řekl, abych si vzala jen župan, že on zatím koupel přichystá. Když jsem potom vcházela do koupelny, vana byla plná zlatavé šumivé tekutiny a podle vůně jsem poznala, že je to šampaňské. Pan Duval mi popsal značku a ročník, dal mi ochutnat. Šampaňské bylo výtečné a delikátní. Prý je to to nejlepší, co se u něj ve sklepě ukrývalo, a právě proto se v něm se mnou chce vykoupat. Připadala jsem si úplně dekadentně. Pomalu jsem ze sebe nechala sklouznout župan a pak chvilku rozpačitě stála, zatímco mě pan Duval laskal pohledem.

Sám se také svléknul. Styděla jsem se na něj dívat, ale stejně jsem viděla, že je to opravdu pohledný chlap, a to ve všech směrech. Měl pěkný ocas, kterému věk očividně neubral nic na síle. Pak jsme se ponořili do šampaňského. Překvapilo mě, jak je vlahé, a prý má ta vana pod sebou něco, čím se to ohřívá. Pan Duval se mnou nenuceně konverzoval, zatímco si prohlížel moje prsa a můj klín. Potom se nabídnul, že mi udělá masáž. Uvolnila jsem se, bylo to příjemné. Jemně mi hnětl namožené krční svaly a šíji, jeho doteky byly něžné a erotické. Občas se o mě nenápadně otřel svým vztyčeným penisem, ale nijak jsem to nekomentovala, protože mi to nevadilo.

Šampaňské, ve kterém jsme se tak marnotratně koupali, bylo teplé, ale to, které jsme popíjeli, bylo exkluzivně vychlazené. Moc mi chutnalo a cítila jsem, že se mi z něj příjemně motá hlava. Doteky pana Duvala byly opravdu příjemné a vzrušovaly mě. Vzal potom žínku a začal mě umývat. Nejdřív cudně na zádech a na šíji, ale potom mě otočil i čelem k sobě a nechal kapky šampaňského postupně stékat po mých ňadrech a ve žlábku mezi nimi. Pak mi hladil prsa přes žínku a umýval mě úplně celou. Zajel mi mezi stehna, rajcovně mi přejížděl po jejich vnitřní straně, až se mi zrychlil dech. Věděla jsem, že kdybych neměla přítele, kterého miluji, asi bych panu Duvalovi podlehla. Ten jeho kolík byl totiž opravdu úctyhodný a lákavý.

Když mi ale rukou v žínce začal přejíždět po kundičce příliš důvěrně, tak jsem se vzpamatovala a zdvořile jsem ho zarazila. Pochopil to a stáhl se. V koupeli jsme ještě chvíli pokračovali, ale už na mě nedorážel. Pak se ještě díval, jak ze sebe smývám sladkost vína pod teplou sprchou. nechala jsem se ho dívat a dokonce jsem se mu malinko předváděla. Byla jsem však ráda, že se mi podařilo udržet věrnost svému příteli. Pan Duval dodržel slib, a tak jsem z Francie odjížděla o neuvěřitelných sto tisíc euro bohatší.