Byla to povedená oslava Martininých narozenin. Víno teklo proudem a zábava nabírala na obrátkách.

„Pojďte mě všichni ošukat!“ vykřikla Martina a svlékla vše, co měla na sobě. Klekla si na postel a vystrčila na nás zadek. Kluci se na ní vrhli a připoutali jí nohy k postranicím postele. Než se nadála, měla připoutané i ruce. „Tak už mi ho tam někdo vražte!“ křičela a zmítala se.

Petr si za ní kleknul a přejížděl jí žaludem mezi rozevřenými pysky, odkud začalo vytékat množství sekretů. „Tak děléééj! Vraž mi ho táááám!“ křičela Martina a snažila se napíchnout na tvrdý ocas. Petr jí ještě chvíli dráždil, ale potom ho do ní prudce zarazil.

„Ááááá....víííc...“ křičela Martina. Petr zahodil veškeré ohledy, chytil jí za boky a začal jí tvrdě mrdat. „Ještěééé...ještěéééé!“ křičela Martina a snažila se nastavit svou promáčenou kundu každému, kdo o ní jen zavadil.

Holky na to koukaly s vyvalenýma očima a také se začaly svlékat, aby si mohly rajcovat promáčené píči. Ač všichni kluci měli oči jenom na Martinině kundě, přesto se několika holkám podařilo docílit zásunu do své rosnatky. Bytem se šířil odér rozrajcovaných tekoucích kund.

Všichni už se na Martině nejméně dvakrát vystřídali, ale ještě neměla dost. Postel byla celá promáčená spermatem, který z ní tekl. „Pojď ty!“ kdosi se obrátil na Petra. „Neblbni! Vždyť se do ní ani nedostanu!“ odmítal se o to byť jenom pokusit.

Všichni kluci ho znali ze sprch. Vždycky říkali, že musí být křížený s koněm. Tak velkého čuráka nikdo neměl. Nabízelo se mu už hodně holek, ale zatím ho do žádné nedostal a každá odcházela s brekem.

„Tak dělej!“ kluci ho chytili a stáhli mu kalhoty i s trenkami. I když se vzpouzel, přitáhli ho k Martině a přidrželi mu toho velkého čuráka přímo proti otvoru, z něhož se hrnula směs jejich spermatů a Martininých sekretů.

„Néééé....“ vykřikla Martina, ale to už tam Petrův čurák pomalu zajížděl. K překvapení všech přihlížejících tam už zajela půlka. A to ještě nebyl na dně.

„Néééé...dóóóst!“ zaječela Martina, když tam zajel až po kořen. „Odpoutejte jí!“ křikl na kluky a zůstal bez pohybu. Ti přiskočili a odstranili všechna pouta.

Petr se s Martinou svalil na bok a chvíli tak zůstali. Potom si Martina zvědavě sáhla mezi nohy a nechtěla věřit tomu, co nahmatala. „To jsi opravdu celý ve mně?“ nechtěla tomu věřit. Sesmekla se z něj a otočila se tváří v tvář.

Povalila ho na záda a klekla nad ten obří pyj. Opatrně na něj začala nasedat a sama s úžasem koukala, jak v ní pomalu mizí. Sice to bylo bolestivější, než zezadu, protože vnitřnosti se vrátily dolů a tlačily na pochvu. Zalapala po dechu, protože jeho žalud jí začal tlačit na poševní hrdlo. „Úúú....úúúú....úúúú...“ kvílela, ale náhle jí kolena podklouzla a Martina se na něj nabodla plnou vahou.

„Nééééé....aúúúúúú...“ zaječela Martina, ale zůstala sedět, napíchnutá na tom kopí, co jí proklálo. Zůstali tak chvíli bez pohybu a Martina si pomalu zvykala na bolest, která jí zároveň vzrušovala až k zešílení. Zkusila se opatrně pohnout, ale znovu to bylo, jako kdyby do ní kdosi vrážel rozžhavené kopí.

„Takhle se asi cítí ženy při porodu!“ pomyslela si a opět se opatrně přizvedla, aby se mohla znovu napíchnout na ten ďábelský nástroj.

„To pácháš harakiri?“ kdosi vykřikl a všichni se začali smát. Holky padly k zemi a strhly na sebe toho, kdo byl nejblíž.

A tak se spořádaná soulož změnila v bohapustou mrdačku...

Bobr

©

2015