Tobias byl Karolínou úplně posedlý. Od té doby, co se nastěhoval do bytu vedle ní a potkával se s ní ve výtahu, do ní byl naprostý blázen. Okouzlovala ho svojí krásou, svou postavou, ladnou chůzí, všemi křivkami, svým hlubokým pohledem raněné laně, svým hedvábným hlasem… Jako by vysílala nějaký omamný jed, dostala ho naprosto do své moci. Tobias byl spisovatel a měl zrovna rozdělaný velký kriminální román. Ale kvůli Karolíně se rozhodl všechno předělat, přepracoval svoji knihu od začátku a udělal z ní hlavní postavu. Udělal z ní policistku, která s velkým odhodláním a vášní vyšetřovala případy hrozných vražd. Kromě precizních popisů vyšetřování se Tobias rozhodl rozšířit knihu také o hluboký pohled do jejího nitra. Popisoval její city, její myšlenky. Aby to bylo co nejvěrohodnější, potřeboval o Karolíně vědět co nejvíc. Byl mistr pozorovatel, a tak si všímal i těch nejmenších detailů. Třeba když se s ní ráno potkal, vypadala hodně nevyspale. Věděl, že do noci přemýšlela nad svými záznamy. A podle toho, jak byla mrzutá, se jí nepodařilo na nic přijít.

Karolína ale Tobiase zajímala i sexuálně, velmi ho přitahovala. Rozhodl se v knize popsat i tuto stránku. Už nebyla osamělou policistkou. Ale objevila se tam postava tajemného milence, cizince, který k ní chodí a pak se vášnivě milují ve zhasnutém bytě, dychtivě se do sebe vpíjejí a splývají v jedno tělo. Pouhý dotek na kůži u toho druhého vyvolává silné elektrické napětí a milostnou touhu, polibek je jako malá rozbuška, všechno eskaluje, vše je tak silné, až to vyvrcholí v nádherném společném orgasmu. Když to Tobias psal, skoro to prožíval. Na místě toho záhadného milence si samozřejmě představoval sám sebe.

Pozoroval Karolínu při každé příležitosti. Jak jde domů, jak odchází z bytu. Pokaždé, když se něco šustlo, hned byl u kukátka a koukal se, co se děje. Pořídil si taky takovou špiónskou sadu a pomocí stetoskopu poslouchal přes zeď zvuky z jejího bytu. Slyšel někdy televizi, někdy telefonní hovory. Tam měla asi Karolína ložnici, protože slyšel i ranní budík. Ach, měl její ložnici skoro na dosah, a přece tak daleko! Někdy mu připadalo velmi vzrušující, když si představoval, že by prošel zdí a mohl by se jí dotýkat a pak se s ní milovat. Začínalo léto a to bylo úžasné, protože chodila mnohem méně oblečená a mnohem víc ze sebe ukazovala. Někdy jí taky bylo velmi horko, to se jí pak na kůži perlily kapičky potu. Tobiase to velmi rajcovalo. Občas ji sledoval i do města.

Pak se rozhodl se s ní dát do řeči. Nějak se mu podařilo naladit se přímo na její vlnu, protože po počáteční nedůvěře se s ním bavila krásně otevřeně, blýskala těma svýma očima a smála se. Flirtovala s ním. Ptala se ho na jeho práci, taky si lecčeho všimla. Tobias se přiznal, že je spisovatel, že mu dokonce už několik románů vyšlo. Připadalo jí to úžasné, hned se ptala po názvech. A skutečně si ty knihy sehnala, protože asi za týden mu nadšeně povídala, že se jí moc líbí. Tobias se osmělil a prozradil jí, že má skoro dokončenou novou knihu a možná by jí mohl poskytnout tu čest, aby si ji přečetla jako první. Ale že ji musí varovat, že hlavní postavou je tam ona. Karolína vypadala dost překvapeně, ale potom zas byla nadšená a že si to prý hrozně ráda přečte. Tak jí Tobias svůj rukopis půjčil a čekal.

Několik dní se nic nedělo, ani ji neviděl. Ale asi třetí den mu zaklepala na dveře. Byla zadumaná. A řekla: No, tedy, ten váš román… Je to strhující čtení… A máte neskutečný pozorovací talent, vždyť o mně píšete, jako byste mě dokonale znal! A ty milostné scény… Ty jsou velice vzrušující, já… Já nevím, co na to říct. Tobias se k ní naklonil ještě blíž: Vzrušovalo vás to? Byli od sebe jen kousíček. Ano, vydechla Karolína a nechala pootevřené rty. Přímo si říkaly o polibek, a tak ji Tobias políbil. Hned ho prudce objala. Bylo v ní ještě mnohem víc vášně, než si dokázal představit v těch nejdivočejších snech! Její polibky byly nádherné, odvážně pracovala s jazykem, hrozně moc to chtěla. Tobiasova kláda okamžitě ztvrdla a on se nestyděl Karolínu k sobě přitisknout, aby jeho ocas pořádně cítila.

Udýchaně ho pořád líbala, nebyl čas na nějaké dlouhé řeči. Postupně mu rozepnula knoflíčky u košile a on jí přetáhnul tričko přes hlavu. Nenosila podprsenku (toho si taky ve své knize všimnul a detailně popsal, jak jí jednou v chladné místnosti skoro bolestivě, ale slastně ztuhly bradavky). Teď měl tu čest jí prsa sevřít do dlaní, pořádně je zmáčknout, polaskat. Pak se k nim naklonil a začal jí obě bradavky lízat. Karolína ho chytila za hlavu a tiskla si ji ke své hrudi a rozdivočele vzdychala. Tobias si rozmáchlým gestem rozepnul pásek a pak si od ní nechal stáhnout kalhoty ke kolenům. Toužebně se dotkla jeho tvrdého mužství. Sama zapátrala po místnosti a odtáhla ho na pohovku.

Už si vyhrnovala sukni a stahovala kalhotky. Roztáhla nohy široce do stran, byla úžasně pružná. Nabídla se Tobiasovi sama. Když do ní vstupoval, zašeptala mu do ucha: Buď mým cizincem! A pak se mu lehce zakousla do ušního lalůčku. Tobias byl taky divoce vzrušený, jako by se po dlouhé době strádání a toužení konečně utrhnul ze řetězu. Začal silně přirážet a píchal ji tak důrazně, že pokaždé hekla a zasténala. Zarývala mu nehty do ramen. Určitě musela být v pořádně nepohodlné poloze, vůbec to ale nevnímala. Pro ni tady byla jen ta chvíle plná zadostiučinění a živočišné vášně. Tobias si ji požitkářsky podebral za půlky zadku a začal ji trochu nadzvedávat do protipřírazů. Měla jeho kládu v sobě úplně celou, u kořene byla nádherně tlustá a vzrušující. Netrvalo dlouho a prožila krásný orgasmus. Tobias si ji potom ještě obrátil a vzal ji ještě zezadu jako neposlušnou fenku. Přirážela stále stejně rozvášněně a držela, i když se jí vystříkával přímo do kundičky. Moc hodná holka…