Škola je taková nuda!!! Vůbec se tu nedá sedět a soustředit se. Ani trochu nechápu ty šprty, co je to baví. Já tady nemůžu vydržet vnímat ani chvíli. Jediná vzpruha je ten učitel dějepisu, co ho máme poslední hodinu v pátek. Na tu jeho prdel bych se vydržela dívat celej den. Blbý je, že myšlenkami nemůžu zůstat u toho, co říká. Prostě mi utečou někam jinam. Pak vypadám, že nevnímám, nevím, kde jsme a jakmile se mě na něco zeptá, tak nevím… To je škoda… hrozně ráda bych si s ním popovídala, jenže jak a kdy?!

Přemítala jsem sama nad sebou a koukala nepřítomně z okna. Ani mi nedošlo, že vlastně zase máme hodinu s tím sexoušem. Mmmm hned bych si ho namočila do kafe. Najednou se mi zrodil v hlavě plán. Po škole v pátek tu rozhodně nikdo nebude… to bych tu s ním byla sama! Rozhodla jsem se, že to musím nějak zajistit, ale jak? Kam člověk nemůže, osud pomůže. Zrovna když jsem nevnímala, se na mě podíval pan učitel a zeptal se mě, jestli vnímám. Jasně, že jsem netušila vůbec, co říkal, protože jsem úplně mimo! „Eh jooo jasně, že poslouchám.“ vyblekotala jsem ne zrovna sebejistě. Zeptal se mě, jestli bych mu mohla zopakovat, co říkal. No to jsem byla v pasti. Nelíbilo se mu to… „Co s tebou mám dělat? Ty prostě nikdy neposloucháš! A i známky tady máš hodně špatné, vždyť skoro propadáš… Víš co? Přijď za mnou po škole, dneska tady zůstaneš déle a já ti zadám nějaké úkoly navíc, abys to dohnala a vůbec měla šanci nějak projít.“ obořil se na mě. Zůstala jsem úplně němá a srdce mi bušilo až v krku. Šílené bylo, že ne tím, že vlastně skoro propadám, ale představila jsem si, jak k němu jdu do kabinetu a jak tam jsme sami dva kousíček vedle sebe. Uff, úplně mě z toho zabrněla kundička. Tohle bych si dala líbit, paradoxně jsem si užívala, že budu po škole. „Ten je hroznej co?“ soucitně se ozvala spolužačka za mými zády. „No… jo…“ odkývla jsem a víc ji nevnímala.

Fíííha tak to byla paráda, takže já budu u něj, radovala jsem se! No ale co dělat teď? Jak to na něj sehrát? Z téhle náhody musím vytěžit maximum. Byla jsem úplně nedočkavá a ještě více nesoustředěná než jindy. Musela jsem na něj pořád myslet. Jaképak asi má péro? Určitě bude velký! A co chlupy, holí se, nebo ne? Dostala jsem chuť mít ho v puse a hrát si jazykem s jeho žaludem, cumlat ho a dělat mu potěšení.

Uff tak jsem konečně tu! Stojím před jeho dveřmi a tají se mi dech napětím. Zaklepu a po pozvání vstupuju dál. Uvítal mě a vyzval, ať se posadím. Heh elegán… kdyby jenom tušil, co na něj chystám. Chvíli se mi snažil vyčernit situaci, až narazil, proč jsem tak nesoustředěná? Téhle otázky jsem se okamžitě chytla. Můj pohled na něj spočinul, snažila jsem se, aby mi v očích viděl, jak moc ho chci a řekla jsem: „To vy, pane učiteli.“ Při tom oslovení na konci věty jsem zvedla hlásek, abych zněla jako pořádná lolitka, rozkročila se, aby viděl, co mám po sukní a kousla se do rtu. Tohle ho teda nenechalo chladným… Zrudl, znervózněl, ztratil řeč a rychle vyskočil z křesla. Pochodoval za svým stolem, co mu jen stísněný prostor dovolil. Blekotal a hledal slova. Já věděla, že tohle je přesně ten moment, kdy je natolik rozhozený,

abych mohla zaútočit! Vstala jsem a šla okolo stolu proti němu. Jakmile mě uviděl, začal couvat, aby udržel vzdálenost mezi námi, jenže brzy narazil na stěnu. Teď byl v pasti. Skládaje mu komplimenty s pohledem holčičky jsem ho pohladila od ramene až dolů přes bok. Trošku ještě cukl, ale já teď ani v nejmenším nehodlala přestávat. Znova jsem nasměrovala ruce k němu, ale tentokrát přímo na rozkrok. Brzo jsem nahmatala jeho penis a začala jej hladit. Zpočátku mě jeho ruce ještě odháněly, ale sotva byl více vzrušený, povolil. Už se nedokázal bránit, byl prostě lapený v pasti. Jediná cesta vedla přese mě, jenže já jsem šla právě do kolen. Jeho vzrušení mu nedovolilo cokoliv udělat, než jen čekat a chtíti víc! Rozepla jsem jeho poklopec a vytáhla si jeho penis. Byl nádherný. Hrozně se mi líbil jeho žalud a ta velikost! Musel mít tak alespoň 20 cm. Vůbec nechápu, že někdo s takovým pérem může vypadat tak plaše!

Otevřela jsem pusu a vzala si jeho krásný žalud do pusy. Strašně jsem si tu nádheru užívala. Mohutně mi z toho brněla kundička vzrušením a cítila jsem, jak teču. Tolik hodin, co jsem o tom snila a teď to konečně prožívám! Ten penis byl fakt velký, skoro se mi ani nevešel do pusinky. Musela jsem hodně rozevírat čelisti, abych ho nekousala. Několik pohybů dovnitř a ven, než jsem položila volnou ruku ke kořeni a stiskla ho. Druhou rukou jsem mu začala hladit koule. Pak jsem se zastavila. Penis si vytáhla, pár vteřin se na něj dívala a kochala se tou nádherou, než jsem ho začala lízat pěkně zespodu na uzdičce. Jeho reakce ve mně vzbuzovala další silné vlny vzrušení, které končily v mojí kundičce, protože nedokázal zůstat v klidu. Z vrchu se ozývaly jeho tlumené vzdechy, a když jsem se na něj podívala, měl zavřené oči a vychutnával si každý můj dotek. Cítila jsem se jako královna a neuvěřitelně si ho vychutnávala. Celé to sice vypadalo jen o jeho potěšení, ale ve skutečnosti jsem byla spokojenější, než kdy byl on!

Po pár minutách, co jsem přidala i ruku a společně s kouřením ho honila, mě bolela pusa, ale naštěstí přišlo vysvobození. Trošku nečekaně mě najednou chytil za oba copy, každý do jedné ruky. Přišel na něj totiž výstřik a nedokázal odolat potřebě do mě přirazit. Zatáhl za mé culíky tak silně, že mi zajel celý jeho penis do krku. Najednou jsem měla rty u jeho kořene a celý penis byl zabořený v mém hrdle. Dávilo mě to, ale ani omylem jsem si nedovolila kousnout nebo cuknout. Držela jsem, co to šlo! Byla jsem poslušná holčička a nechala si šukat pusu. S dlouhým úlevným výdechem začal jeho penis škubat a mě bylo jasné, že mi právě stříká do mého hrdla. Bože to byla krása! Cítila jsem se nevýslovně šťastná! Tolik jsem to chtěla. Škubal asi po 5., když jsem už to dávení opravdu nemohla vydržet. Trošičku jsem i panikařila, protože mi docházel dech, ale prostě jsem to musela vydržet. Naštěstí zrovna skončil a povolil. Rychle jsem ho vytáhla z pusy a začala kašlat. Sliny mi tekly po bradě a nos jsem měla plný. Ale nevadilo mi to! Ani v nejmenším! Hrozně jsem si užívala ten pocit, že jsem mu takhle podržela a byla jsem na sebe pyšná, jak jsem to vydržela.

Otírala jsem se o svůj kapesník, když jsem odcházela. Ve dveřích jsem se jen otočila a houkla na něj: „No teď sice oba víme, že nepropadám, ale rozhodně budu po škole

i příští týden. A doufám, že se taky dočkám nějakého potěšení! Tak ahoj!“ mrkla jsem na něj a zněla, jako bychom přece byli normální partneři.