Radka s Květuš se jednoho jarního jitra sešly a rozhodly se, že se projdou a zajdou si lesem na nedalekou mýtinu natrhat petrklíče. Obě měly rády na stole čerstvou kytičku drobných žlutých kvítků, připadalo jim to naivně romantické a jaksi to evokovalo prostředí domova. Když už jsme u té naivity, ani Radka, ani Květa zrovna moc rozumu nepobraly. Nedělalo jim to ale vůbec žádné starosti, žily si docela spokojeným životem, obě se v blízkém městě vyučily, jedna kadeřnicí a jedna kosmetičkou, a pracovaly v jednom saloně, kde celý den spíš klábosily o všem možném, než že by se nějak zapotily u práce.

Ale zpět k petrklíčům. Bylo krásné jitro a obě se těšily, až budou orosené květinky trhat a ukládat do košíčku. Udělalo se teplo, slunce rozehřívalo les, a zanedlouho se před nimi otevřela mýtina posetá trsy zářivě žluté. Obě spontánně zavýskly a pobíhaly po louce sem a tam, měly čirou radost z takového nálezu. Po půl hodině měla každá svůj košíček plný, několika kvítky se ozdobily účesy i dekolty, ale stále se jim ještě nechtělo jít zpátky do vesnice. Radka navrhla, že by bylo moc osvěžující jít k nedalekému potůčku a vymáchat si tam špičky nohou, přesně jako když byly mladší.

Květuš nadšeně souhlasila. U potoka si sedly na břeh, který byl naštěstí suchý, zuly si boty a máchaly si bosé nohy ve studené čisté vodě. Najednou Radka ukázala někam mezi stromy a zajíkavě zašeptal: Hele, Květuš, vidělas to? Mně přijde, že jsem tam někoho viděla. Květa natahovala krk a po chvilce také zahlédla, že někdo se schovává za blízkým smrkem. Obě chvíli spekulovaly, kdo to asi může být, jestli nějaký turista nebo pytlák, nebo snad něco horšího. Tak se zabraly do hovoru, že si vůbec nevšimly, že se postava přiblížila a schovává se teď za mohutným kmenem pouze několik kroků od nich.

A najednou ten člověk vyskočil zpoza stromu a odhalil se tak jejich zrakům. Byl to vysoký muž, ani starý, ani mladý, a když se myslí odhalil, tak doopravdy odhalil: rozhrnul široký kabát, který měl na sobě, a vystavil své úplně nahé tělo. Zavlnil se v bocích a obě ženy vytřeštěně sledovaly, jak se mu v houštině chlupů pod břichem pohupuje jeho penis. A když muž viděl jejich šokované výrazy, penis mu začal tuhnout a dvojnásobně se zvětšil, až stál v plné délce. Radka a Květa se polekaly a začaly křičet, ječely na něj, ať je nechá na pokoji s takovou monstrózní kládou, ať jde pryč, že se ho bojí. Exhibicionista se otočil a v mžiku zase zmizel za nějakým stromem.

Obě si zamyšleně zase začaly cákat nohy v potoce. I když se lekly, vůbec je nenapadlo, že by snad měly utíkat... Po chvíli mlčení se Květuš, která byla ještě o něco hloupější, ozvala: Ty, Radko, co myslíš, že byl ten chlápek zač? Pak se dokonce zasnila, že by ji zajímalo, jestli chlap, který má tak velké péro, dokáže taky dobře a dlouho šoustat. Radka se takového tématu ráda chopila, a tak obě nakonec došly k názoru, že ho neměly odhánět, ale trochu si ho vyzkoušet. Květa zavolala: Hej, pane úchyl, my už se vás nebojíme, mohl byste sem zase přijít?

A světe div se, ten pan úchyl se objevil a váhavě přišel až k nim. Radka s ním začala mluvit dost laškovně, chtěla, aby zase rozhrnul ten svůj kabát. Udělal to a obě si ho prohlížely, tentokrát už ale erekci neměl, a tak jeho pyj vypadal docela neškodně. Radka si vyhrnula sukni a ukázala mu celé své dlouhé hezké nohy. Květa ji následovala, rozepnula si podprsenku a ukázala své kozičky, takhle se před ním svlékaly a provokativně nakrucovaly. Nakonec byly úplně celé nahé, seděly na břehu s roztaženýma nohama a bavily se tím, jak chlap nemůže spustit oči z jejich klínů.

A v rozkroku se mu začínalo něco dít, pořád ale nebyl ztopořený do plné délky jako předtím. Pohledem zavadil o košíčky s petrklíči a požádal je, aby si každá několik kytiček vzala do rukou. Hlubokým hlasem promluvil: Chci vidět, jak budete mít ty kapky na kůži... Radka i Květuš si tedy vybraly každá několik květinek a začaly si jimi přejíždět po pažích, po břiše, po stehnech, po ňadrech a nakonec i v klíně. Po kytičkách zůstávala mokrá stopa, přesně tak, jak to exhibicionista chtěl vidět. Začalo to na něj působit a vzrušil se tak, že jeho péro připomínalo nějakou mocnou zbraň. Sám se natáhl pro květiny a jezdil si těmi petrklíči v okolí vztyčeného klacku. Slastí u toho přivíral oči a zhluboka vzdychal, jako by to byl ten nejlepší pocit na světě.

Potom si petrklíče přimáčkl k penisu po celé délce, a začal si ho všelijak třít a honit. Sledoval mladé ženy před sebou, které pokračovaly v dráždivém představení jenom pro něj a také si začaly pomocí květin dráždit své poštěváčky. Potom muž mocně vyjekl a začal stříkat mohutné proudy semene. To dopadalo přímo na košíčky s květinami a nechávalo na nich husté bílé cákance. Když dostříkal, v očích se mu najednou jakoby rozsvítilo. Prudce pustil pochroumané petrklíče na zem, zapnul si kabát a dlouhými skoky odběhl někam pryč a už se nevrátil, ať na něj Radka volala, jak chtěla. Když už se nevrátil, Květa s Radkou se oblékly, několik petrklíčů, které byly nejvíc zasažené spermatem, nechaly na břehu, zbytek si nesly s sebou a odcházely spokojené po tak zajímavém zážitku domů.