Vypadala opravdu lákavě. Měla skvělé oblé kozy a Venušin pahorek jako zralou broskev.

Nedá se říct, že v zimě by měl člověk moc příležitostí spontánně si zašoustat v nějakém příjemném romantickém prostředí, jenže život bývá plný překvapení. Loni v únoru jsem si vyrazil s pár kámoši na jednu chatu v Krkonoších, abychom trošku vypřáhli a .zalyžovali si. Kluci si ze mě dělali legraci, kvůli tomu, že pořád jezdím na běžkách, zatímco oni chodí na vleky ve svých křiklavě barevných kombinézách a hoblují sjezdovky, kde se podle nich dají sbalit ty nejfantastičtější kočky. Slíbili mi, že mi obstarají taky nějakou.
Plný elánu jsem vyrazil na patnáctikilometrový okruh. Kondici jsem neměl sice špičkovou, a když jsem se vracel přes poslední údolí k chatě, přehlédl jsem potok. Vlétl jsem do něj a celý jsem se zmáčel.
„Do hajzlu!" vykřikl jsem otráveně, až se to rozlehlo snad po celém údolí.
Nezbývalo mi, než vstát a dojet co nejrychleji do chaty.
„Copak? Snad jsi nespadl do potoka?" ozval se za mnou ženský hlas.
Vzhlédl jsem a uviděl holku v červené kombinéze, která ani nevypadala, jako že by byla z látky. Spíš se zdálo, jako by ji na ni někdo nastříkal sprejem.
„Není ti zima?" zeptala se mě, když jsem zaraženě mlčel a civěl na ni jako na zjevení. V životě jsem neviděl tak půvabné ženské tělo. Vypadala opravdu lákavě. Měla skvělé oblé kozy a Venušin pahorek jako zralou broskev.
„Jo, tak trošku," vyhrkl jsem konečně. „A tobě není zima?" zeptal jsem se jí na oplátku.
„Kdepak. Chrání mě to docela dobře proti větru a zahřeju se přece pohybem. Ty si na sebe ale musíš vzít něco suchého, jinak nastydneš. Mám kousek odtud takovou malou chatu."
Zvedla hůlku, aby mi ukázala kterým směrem, a jak se natočila, nabídla mi zadarmo skvostný výhled na svůj překrásný zadeček. Když jsme dojeli k její chatě, ukázala mi, kde je koupelna. Vysprchoval jsem se a ona mi dala oblečení k zapálenému krbu, aby uschlo. Když jsem se vrátil do světnice, měl jsem omotaný kolem svých intimních partií menší ručník.
Ona si zatím rozepnula kombinézu a shrnula si ji do pasu. Když jsem ji viděl, šíleně jsem se vzrušil a ručník visel zplihle na mém ztopořeném údu. Zasmála se, shýbla se k mému klínu, odhodila plavně ručník a jemně sevřela můj brunátný žalud ve vlahé puse. Opravdu jsem neměl problémy s krevním oběhem, naopak! Spolkla chtivě málem celé moje mužství, sevřela mi půlky a přiměla mě, abych si lehl. Zasténal jsem a sesul se opatrně na perský koberec před krbem. Snažil jsem se ze všech sil, aby mi klacek nevyklouzl z její pusy a já nepřišel o báječnou masáž. Napřáhl jsem ruce a rozepnul jí zipy po stranách nohavic. Kombinéza vypadala opravdu jako slupka, která kryje nejnádhernější plod, jaký jsem kdy viděl. Když se z ní vysoukala, horlivě jsem začal slízávat šťávu, která se řinula z klína té sněžné bohyni, jež mě zachránila. Začala sebou nepokojně vrtět a svíjela se tak, že jsem měl co dělat, abych se na ní udržel.
„Sem s ním!" vykřikla po chvíli, vytáhla si mého ptáka z pusy a já jsem jí ochotně vyhověl.
Můj tvrdolín vklouzl do její pružné svatyňky, která se kroutila sem tam jako slalomář mezi brankami. Bylo to tak slastné, že jsem se po chvíli neudržel a lil jsem jí do studánky záplavu horké šťávy. Mohutně se ke mně přirážela celým podbřiškem a vzápětí se rozječela ve vrcholné rozkoši.
Chvíli jsme si odpočinuli před krbem, v němž praskala polena, a pak jsme se takhle vzájemně zahřívali celé odpoledne.
Nemusel jsem ten týden ani jednou vyjet nahoru na sjezdovku, abych sbalil nějakou kočku, protože jsem hned první den chytil tu správnou stopu.