Jedu tramvají. Míjíme třetí zastávku na mé trase práce-domov a proti mně si sedá atraktivní bruneta. Modré oči, delší mikádo, hezky střižené. Mé prohlížení jejího účesu jí určitě nemohlo uniknout. Opětuje mi pohled. Její top trochu odhaluje plný hrudník a černé bokovky těsně opisují plné boky. Stále mě zkoumavě pozoruje. Asi vzájemná sympatie? A ten její hypnotizující pohled říká přesně, co mám dělat. Pokývne na mě a zasune si ruku hluboko do kapsy. Vidím dobře, že prsty dole pod látkou míří k přirození. Šálí mě snad zrak? Usnul jsem na cestě z noční a dostal se do ráje? Nemůžu tomu uvěřit a jen přihlížím.

Moje přítelkyně by nejspíš nic tak vzrušujícího nepodnikla. Zatažené závěsy a zhasnutá světla předcházejí všemu, co děláme doma v ložnici. Asi strach z intimity. Moje ruka sama od sebe zajíždí do rozkroku pod džíny, mozek se neangažuje už pěkných pár minut. Tramvaj je s každou zastávkou prázdnější a prázdnější, cestující pospávají, venku je skoro tma, sedíme v zadním vagonu. Nic nám v tom náhlém vzrušení nebrání, a tak neznámá dívka pokračuje v tom, co prve začala.

Rozepíná knoflíček těsných černých kalhot a trochu se nadzvedává, aby kalhoty stáhla níže. Pane bože, svítivě růžová tanga a z nich vykukující bobřík a mně škube v ptákovi, jako bych byl panic. Stahuje si topík níž a nahoře vidím krajkovou podprsenku bez opory, co se teď nosí. Přes řídkou krajkovinu prosvítají bradavky. Je mi jedno, jestli je ta holka přede mnou jen levná couřička – což očividně bude – soustředím se jen na ten moment a pociťuji platonickou vášeň. Dělí nás necelý půlmetr. Vzrušení mi postupuje celým tělem od zaťatého palce u nohy až k ušnímu lalůčku. Roztahuji nohy, mám v kalhotách pěkně těsno. Modlím se, aby nevystupovala dřív než já.

Sleduji její hru se štěrbinkou a vidím se po kořen penisu v její vlhké kundičce. Na věrnost a přítelkyni mi nezbývá myšlenková kapacita. Přichází moje zastávka a ona se nezvedá. Sakra. Najednou učiním impulzivní gesto. Chytám tu neznámou za ruku a ona se mnou nechá vláčet ven z tramvaje, je trochu v šoku z mojí reakce. Nemluvíme. Zapíná si na těch pár sekund, než vlezeme do domu, kalhoty a poslušně mě následuje do prázdného bytu.

Stále nemluvíme. Jakmile se vchodovky s třísknutím zabouchnou za námi oběma, nadrženě z drobné dívky strhávám všechny svršky a ona moje činy opakuje. Stojíme v předsíni a jsme oba nazí. Popadám ji do náruče. I přes plné tvary je drobná a lehká jako pírko. V ložnici házím tu chtivou mršku do neustlané postele. Začíná se pode mnou zkušeně svíjet, když líbám její vínem vonící rty. Asi jsem ji v tramvaji potkal, když jela z nějaké kalby. Z jejích rtů směřuji rychlými polibky přes hrudník až tam, kam mi bylo dovoleno předtím nahlédnout. Mám raději oholené kundičky, ale na té její přírodní mě něco fascinovalo. Kládu jsem měl těžkou a tvrdou, když jsem se přisál na ochlupené pohlaví a jazykem rozrážel mokré růžovoučké pysky. Prohýbala se pod mým milostným diktátem na matraci jako kočka a vydávala hlasité vzdechy. Ale bylo mi jedno, kdo nás uslyší. Ústy jsem si její škebličku připravil, jak nejlíp jsem uměl. Můj ocas se přiliš těšil, než abych dál otálel. První zásun byl jako malá smrt. Po ujištění, že dotyčná bere prášky, jsem se už nebál a několik kapek spermatu uniklo do pochvy. Dali jsme se do pohybu, naše těla se k sobě semkla.

Zdálo se to jako věčnost, ale byl to jen krátký okamžik. Hlouběji a hlouběji jsem dolal její těsná zákoutí a pevně se držel jejích luxusních trojek a bořil mezi ně hlavu… a pak najednou jsem ucítil kolem ptáka slastné pnutí. Zrychlila dech, uzamkla mě v sobě. Zavřela oči a přerývaně křičela vášní, kterou jsem u ženy dosud nepoznal. Bylo to krásný. Pozoroval jsem její tvář a jen ten výraz mi stačil k tomu, abych sám začal stříkat. Naplnil jsem její dutiny sladkou šťávou.

Leželi jsme na posteli a snažili se popadnout dech. Řekl jsem, že se skočím osprchovat a přinesu něco k pití. Jen pokývla a dál odpočívala. Když jsem si dal horkou sprchu a obalil se ručníkem, byl jsem si jist, že to není naše jediné kolo. Ale ji už jsem v posteli nenašel. Všechny věci zmizely. Stejně jako se zjevila, tak i odešla. Nikdy nezapomenu.