Na cementově šedivý koberec vrhalo malátné slunce několik úhledných proužků, přísně kopírující škvírky mezi žaluziemi.

Vzduch vkusně zařízeného obývacího pokoje během chvíle decentně nasytila podmanivá vůně jejího parfému.

Seděla naproti mně a já si říkal jak se to všechno tak rychle seběhlo.

Helenu jsem potkal před týdnem na chodbě univerzitní budovy, což bylo místo kde bych někdejší kamarádku své matky opravdu nečekal.

Viděl jsem ji naposledy v šestnácti a od té doby už ne. Pak se najednou přízračně zjevila v davu studentů a nadšeně na mě mávala, přičemž bylo s podivem že mě poznala.

Jelikož se rozhodla pro dálkové studium a já prezenčně studoval stejný obor, požádala mě o laskavost. Potřebovala pomoci se studiem a jakkoli jsme se sám nepovažoval zrovna za úspěšného studenta, souhlasil jsem že ji pomohu.

A teď sedím v jejím obýváku. S ženskou o které jsem jako puberťák vždy tajně snil a masturboval při myšlenkách na její bujné tvary.

Přiznávám se že při té vzpomínce jsem dost zrudl.

Seděla naproti mně v křesle. Bílé upnuté tričko s hlubokým výstřihem, v němž byly usazené nádherné pětky, bylo hned po výrazném žlábku, tím druhým co na mě působilo, jako magnet a zoufalá snaha odtrhnout pohled od těchto míst byla stejně marná, jako přivolání deště pomocí lusknutí prstů.

Dopila kávu a pak se zvedla z křesla. Při vstávání se naklonila tak, že mi svůj výstřih odhalila ještě o něco víc a mě bleskla hlavou bláznivá otázka. „Dělá to snad schválně?“

Když odnášela vypité šálky, její perfektní zadnička v upnutých džínech dokreslila v mé mysli to co započala svou mohutnou hrudí.

Vzrušení a silné chvění.

„Vidět ji tak nahou. A co víc... užít si s ní.“ Napadlo mě a v ten moment jsem se neubránil erekci.

Krev se mi nekompromisně valila do penisu zrovna ve chvíli, kdy se vrátila z kuchyně.

Raději jsem se prudce přisunul pasem pod desku stolu, abych tak své viditelné vzrušení schoval a předstíral jsem, že na to co jsem měl před sebou, jen špatně vidím.

Bylo mi trapně. Vždyť se jednalo o naší rodinnou známou a tak jsem ji nechtěl nějak urazit.

K mé smůle si sedla přímo vedle mě. Otevřela svá skripta a my se měli hluboce pohroužit do náročného studia. Není snad překvapením, že jsem v ten okamžik snil o úplně jiných hloubkách.

Jak se ke mně neustále nakláněla a její dech jsem doslova cítil na zátylku, nedařilo se mi zbavit ztopoření, což mě znervóznilo. Bylo mi z ní opravdu pekelné horko.

„Snad si toho nevšimla.“ Říkal jsem si v duchu a tajně doufal, že to nějak odezní, abych nezpůsobil trapas.

Samozřejmostí byl fakt, že jsem se vůbec nedokázal soustředit na probíranou látku. A to jsem se přitom tak snažil. Její náklonnost mě vyváděla z míry natolik, že jsem se při odpovědi na otázku, zda by mohl být řešením výpočet kvadratické rovnice, zakoktal a na chvíli se roztřásl jako osika.

Helena se nejspíše v ten okamžik dobře bavila, ale já měl myšlenky dost rozpolcené. Vždyť jsem ani nevěděl, zda žije sama, nebo jestli se náhodou každou chvíli nevrátí domů její syn nebo přítel.

Avšak její laškovné chování prozrazovalo, že si touto otázkou hlavu neláme.

Být přiražený pasem pod stůl nebylo nic pohodlného, ale kdybych se pohnul všimne si mého vzrušení, což jsem v tu chvíli nechtěl dopustit a zoufale jsem vymýšlel, jak to udělat abych se toho zbavil.

Snaha upnout se ke studiu byla marná a můj vnitřní boj pokračoval dál.

Ohmatanou propiskou jsem si vypsal několik dalších poznámek ve snaze se soustředit pouze na to co bylo pro mě jen změtí čísel postrádajících jakoukoli logiku.

„Jsem z toho testu nervózní.“ Utrousila Helena a vrhla na mě smutný pohled, který jakoby prosil o slova útěchy.

„Neboj. To zvládneme. Dostudovalo už takových lidí, tak proč ne my dva?“ Řekl jsem s křečovitým úsměvem, to jak jsem se stále snažil skrývat svůj ztopořený penis nadzvedávající mé kraťasy.

„To máš pravdu. Pro ne my dva?“

Řekla rozněžněle a já to v tu chvíli chápal dost dvojsmyslně. Možná jsem si to jen vsugerovával, ale jakoby mi tím něco naznačovala a já byl příliš zbabělý, nebo snad až moc opatrný na to, abych začal na její laškování reagovat rovněž dvojsmyslně.

„Jak vlastně studenti bojují se stresem?“ Zeptala se mě zcela vážně, jako profesorka rozhodující se, zda mi dá zápočet či nikoli.

Zamyslel jsem se a jakkoli jsem správnou odpověď znal, raději jsem takticky nadhodil až to druhé v pořadí co mě napadlo.

„No já nevím. Asi alkoholem ne?“ Pověděl jsem a připadal si dost trapně.

Helena se zatím zvedla z pohovky a já měl dojem, že se chystá přinést nějaký šnaps. Ale místo toho mi s úsměvem řekla: „No jo ale vždyť jsi tu autem. Naštěstí vím o něčem co nám pomůže a neovlivní to tvé schopnosti řídit.“

Řekla a pak se na mě spiklenecky zadívala.

Připadal jsem si jako Paul Finch, když už se schylovalo k akci se Stiflerovou mámou.

Odsunula stůl stranou a prakticky hned si všimla mého vzrušení. V očích se jí zablýsklo, jako divoké šelmě která právě spatřila svou kořist.

„Prve jsi to řekl moc nádherně. Pro ne my dva?“

Řekla a já se zhluboka nadechl. Ztuhl jsem, když mi sáhla do rozkroku. Svými hbitými prsty zajela za gumu mých kraťasů a hbitě je stáhla dolů. Nesměle jsem ji pomohl a sundal si tričko. Naznačila mi abych se postavil a hned co jsem to udělal, sedla si před mnou do podřepu a zajela mi palci za gumu od boxerech.

Dívala se mi přímo do očí a bez jediného varování je prudce stáhla, jako sexy vystupující kouzelnice a odhalující kouzlem objevený předmět. Snad jen stačilo aby zvolala „ tadá“.

Penis se mi vyhoupl ven, celý naběhnutý, nalitý krví a tvrdý jako kámen. Se zaujetím si jej prohlížela a doslova měřila pohledem.

Pak se něžně dotkla svými rty špičky žaludu. Projel mnou mrazivý pocit vzrušení. Tiskla své rty proti penisu a pomalu zvedala zrak až se naše pohledy setkaly, pak se jí rozjížděly koutky úst v blažený úsměv.

Stoupla si z podřepu a jemně do mě strčila na znamení abych se posadil.

Mezi tím si sundala tričko a odhalila mi tak něco víc ze svého mohutného hrudníku. Obrovské, smetanově bílé košíčky statečně držely její obří, těžké kozy, protože jiným slovem se ten omamný symbol jejího ženství nazvat prostě nedal. Prostě kozy!

Rozepla si podprsenku a přede mnou se objevil obraz o kterém jsem snil už od své puberty. Tolik let čekání a teď konečně!

Toto byl hotový jackpot. Vzrušením ztuhlé bradavky trčely uprostřed širokých terčíků, kterými mě má hostitelka naprosto hypnotizovala a mě začal docházet význam slova „ženské zbraně“.

Pak si opět klekla na zem a nezdálo se, že by se svlékáním chtěla pokračovat. To byla trochu škoda, ale opojen tím úžasným pohledem jsem seděl v ustrnulém úžasu a každý nerv v mém těle se nedočkavě napínal v očekávání po dalších dotecích.

Kořen penisu obkroužila prsty své pravé ruky, které byly zakončeny elegantními, gelovými nehty.

Rošťácky se mi zadívala do očí a pak s chutí olízla naběhnutý žalud, jako kopeček jahodové zmrzliny.

Jazykem jej několikrát obkroužila a sjížděla níž přes uzdičku po celé jeho délce až ke kulkám, které něžně oždibovala, laskala jazykem a pak nasála do úst zatímco mě stále držela u kořene.

Nevnímaje prostor ani čas, hluboce zanořený do její břidlicově zbarvené sedací soupravy, užíval jsem si to nejlepší kouření na světě. Orální zkušenosti se jí opravdu upřít nedaly a já sténal jako smyslů zbavený, jako kdyby to bylo moje poprvé.

Pomalým tempem za doprovodu dráždivého mlaskání mě přiváděla doslova k šílenství. Měla mě v hrsti.

Naklonila hlavu, aby si mohla odhrnout pramínek melírovaných, vyžehlených vlasů z očí a pak se zase s gustem přisála k mé chloubě a po chvíli si jej žádostivě sunula do úst.

Mezi jejími růžovými, plnými rty zmizel celý žalud a pak kousek po kousku se má chlouba nořila v žhavých ústech, přičemž pokračovala hlouběji a hlouběji do nenasytného hrdla nadržené Helči.

Těsně před tím, než se svými rty dotkla kořene penisu, na chvíli se zarazila a snažila se popadnout dech.

Vysunula jej celý opět ven a lehce se zakuckala.

„Ty máš ale kládu.“ Řekla mi, zatímco se ona kláda leskla pokryta slinami pod dopady paprsků slunce, jako kdyby mi ho v tu chvíli natřela lodním lakem.

Bez dalšího varování si jej opět vsunula do úst a s tím ohnivě omamným pocitem vzrušení jsem sledoval jak se v jejím hrdle zanořil tentokrát celý.

Zadržela dech a rty se dotkla u kořene, pak jej opět elegantně vytáhla ven.

Rozkouřila mě naprosto ukázkově a já čekal co bude dál. Chtěl jsem se odhodlat také k akci, ale to mi nedovolila. Nejspíš proto, že jí bavilo mít nade mnou moc a abych se přiznal mě se to moc líbilo.

Z pod stolu vyndala malou lahvičku kokosového oleje, otevřela víčko a z výšky si začala souvislým pramínkem polévat svá obří koziska.

Byla to jako scéna z nějakého pornofilmu, kterých jsem viděl už nespočet, ale nikdy by mě nenapadlo, že něco takového zažiju i v reálu.

Dlaněmi si roztírala olej po svých kozách, které se krásně leskly a vrhala na mě pohledy jako nadržená kurvička. Kdyby byla jen o něco víc ve tváři zvýrazněna make-upem, vypadala by jako profesionální pornohvězda.

Pak jimi objala můj nástroj, který se mezi nimi doslova ztratil. Tlakem mi ho drtila v slastném sevření a pomalými pohyby nahoru a dolu ve mně vykřesávala jiskru vzrušení, která se brzy rozhořela v nenasytný plamen.

Bradavky mířili proti mně a jen na okamžik se ze žlábku vynořila u jejího krku špička rudého žaludu, která se za okamžik opět zanořila v těsném sevření ohromných prsou.

Zrychlovala a zrychlovala až jsem se chvěl po celém těle a začínal jsem cítit, že to na mě jde. Už nebylo cesty zpět a já doslova vybuchl ve slastné extázi, když jsem mohutným proudem horkého spermatu trefil její krk a bradu, kde se rozstříkl do stran a hned na to následoval druhý zásah.

Přes své vlastní sténání a řev, kterému jsem se nedokázal ubránit, jak moc silný zážitek to byl, neslyšel jsem její poznámku kterou pronesla hned po prvním zásahu.

Proud ji od krku stékal zpět do žlábku. A ona si spokojeně prohlížela své dílo.

Když z pevného sevření uvolnila můj penis a obě kozy od sebe odlepila v ten moment opět pronikla do místnosti záře slunce, které jakoby nás v ten moment šmírovalo a jako reflektor osvětlilo poslední scénu právě dokončeného záběru žhavého pornofilmu.

Helena se blaženě usmívala a odcházela pro ručník.

„Tak asi takhle to vypadá, když se vypnou kamery a štáb začne balit.“ Říkal jsem si v duchu, ale zároveň jsem byl rád, že se nejednalo o natáčení žádného péčka, protože by teď kolem stálo plno lidí včetně režiséra, maskérek, osvětlovačů, kameramana a spousty dalších nezbytných čumilů, bez kterých se takové natáčení málokdy obejde.

Ne! Tohle byla soukromá party a já si ji sakra užil. Sice jsme z probírané látky oba patrně nepochytili nic moc, ale nedá se říct, že bych se dnes nic nenaučil.

A mě se v hlavě rýsoval bláznivý nápad, že bychom se s Helčou mohli doučovat častěji, přeci jen vzájemná pomoc je důležitá.