Bylo hrozně srandovní, jak si studentky myslely, že svým vhledem zapůsobí na jakéhokoliv učitele mužského pohlaví. Dokonce i na takového pardála, jako jsem já, věkem šestatřicet. Učím už na čtvrté škole a všude to bylo stejné – svůdné úsměvy, okaté pomrkávání, velké výstřihy, pózy při zkoušení… Nejvíc si o sobě myslely hubené holky, tradičně ty méně inteligenčně obdařené. Navlékaly na sebe push-upky a minisukně, ale já jsem byl známý tím, že na mě jejich hubené nožičky neplatí vůbec.

Protože ty holky nevěděly, že mě odjakživa berou pouze takové šťavnaté baculky. Pocházím z moravské vesnice a tam ty dcérečky kolem patnácti let vždycky byly hezky naducané, vykrmené masem a buchtičkami. Zadky jako tažné kobyly, pěkně měkká ramena, velká bujná prsa, takové přiměřeně velké břicho… No jen to píšu, tak už mi začíná stát péro.

Přiznám se, že jsem si pomýšlel na ty baculky, co na škole byly. Dokonce jsem si třídy vyfotil pod záminkou, abych si jejich jména a obličeje rychleji zapamatoval, ale pak jsem koukal hlavně na své bubliny a představoval si, jak bych si s nimi pěkně pošpásoval. S dospělými ženami se mi v době, kdy jsem nastoupil na školu, moc nedařilo, protože jsem měl pořád hlavu plnou mladých měkkých sametových kočiček – a to se přirozeně mým potenciálním partnerkám nezamlouvalo.

Nejvíc se mi líbila Helenka ze třeťáku. Spousta tlustých holek je nehezkých, uhrovatých, s nízkým sebevědomím, které v nich zasely televize a časopisy. Ale Helenka uměla svoje kila nosit, vůbec se za ně nestyděla, byla nádherná v obličeji a oblékala se elegantně. Nikdy jsem ji neviděl moc odhalenou, teda kromě výstřihů – z těch jí lezly krásné bujné kozy a Helenka je pyšně vystavovala. Jinak ale nosila spíš takové splývavé tuniky nebo sukně, které jí pěkně padly a mně připravovaly prostor pro přímo mučivou fantazii. Tipoval jsem Helenku minimálně na pětaosmdesát kilo, nebyla žádný drobeček. Měla taky přirozeně husté a kudrnaté vlasy, které vypadaly krásně, ať s nimi udělala cokoliv. A kus pod nimi se jí klenulo výrazné obočí a zas pod ním byly ty nejkrásnější mandlové oči, jaké jsem kdy viděl. Byly kočičí, mírně protažené nahoru, dodávaly jí dokonalý výraz, který vypadal svůdně, tázavě a šibalský zároveň.

Štěstí mi přálo. Helenka nebyla nijak hloupá, ale jedno téma jí prostě vůbec nelezlo do hlavy. Bohužel vydalo na většinu pololetí, takže se jí známky nějak horšily. Jednou jsem si ji zavolal do kabinetu a vedl s ní takový starostlivý rozhovor. Byla nádherná, jak už úplně bezradně říkala, že se dlouho učí, zkoušela všechno, i se spolužáky, ale ti to neuměli moc vysvětlit. Využil jsem příležitosti a nabídnul jí, že bych jí to klidně mohl vysvětlit soukromě, pomalu, než by to pochopila. Zářily jí oči, protože na známkách jí záleželo.

Tak jsem ji začal doučovat po večerech. Chodila ke mně minimálně dvakrát týdně. Obdivoval jsem ji stále víc, nasával nenápadně její vůni, a snažil se ji rozvinout po duševní stránce. Kupodivu se mi to dařilo! Helenka látku začínala chápat. Věděl jsem, že by klidně v testech obstála bez dalšího doučování, ale nechtěl jsem, aby ke mně přestala chodit. Schválně jsem jí dával těžší úlohy nebo ji složitě zkoušel. Vždycky jsme spolu strávili hezký večer, kromě učení jsem jí nabídnul i něco dobrého, pití, docela jsme se spřátelili. Jednou u mě zase byla a já jsem byl nějaký obzvlášť nadržený. Ani jsem nevěděl jak, ale najednou se moje ruka octnula na jejím stehně, stiskla ho a sunula se vzhůru.

Helenka se na mě podívala nejdřív polekaně. Ale neucukla. Byl jsem hrozně opatrný a něžný. Pohladil jsem ji po vlasech, konečky prstů jí přejel po ušním lalůčku a po šíji. Zamrkala svýma mandlovýma očima a trošičku se uvolnila. Dívala se na mě pořád tak tázavě, ale v jejích očích jsem viděl žhnout malé plamínky… Ty mi dodaly odvahu k tomu, abych se naklonil a lehounce ji políbil na rty. Teprve pak jsem promluvil a řekl jí, jak strašně se mi líbí. Po tvářích jí přeběhla lehká červeň. Bylo to tak neuvěřitelně roztomilé, že bych ji na místě nejraději přefiknul!

Ruka, kterou jsem měl položenou na jejím oblém rameni, sklouznula níž a já jsem se při dalším polibku dotknul jejího ňadra. Zachvěla se a vzdychla. Já jsem při doteku zjistil, že vůbec nemá podprsenku, protože jsem ucítil tuhnoucí bradavku! Měla prsa tak plná, že podporu nepotřebovala. Ukazováčkem jsem přejížděl po bradavce, až nakonec úplně ztvrdla. Jemně jsem shrnul látku výstřihu její halenky dolů, až jí prso vyklouzlo ven. Byla to neskutečná krása. Pokožku měla horkou a hlaďoučkou. Sklonil jsem se a začal jí pomalu cumlat bradavku. Helenka mi položila ruku na hlavu, čímž mi dala svolení k dalšímu jednání. Mohl jsem se blahem málem zbláznit. Mazlil jsem se s těmi jejími úžasnými kozami a radoval se z toho velkého baculatého těla, které jsem teď měl pro sebe.

Druhá ruka, která se mazlila s pokožkou jejího stehna, vnikla pod sukni a dorazila až k jejímu rozkroku. Když jsem přejel po její naducané buchtičce, Helenka chtivě zasténala. Věděl jsem, že sama nebude dělat nic, ale že mi všechno dovolí. Proto jsem prstem vniknul za lem kalhotek a poté přímo do její horké studánky. Byla už pěkně vlhká. Chvilku jsem jí to dělal prstem, až tlustá Helenka úplně zčervenala v obličeji. Potom jsem ji úplně omámenou dovedl k sobě do ložnice, tam ji svléknul a ona mě s něžnou dravostí přijala mezi svýma nohama. Panna nebyla ani náhodou a uměla to rozjet jako mnohem zkušenější ženy.

Všechna ta její kila se přelévala sem a tam, ať jsme měli jakoukoliv polohu. Helenka si mrdání užívala a sama uměla ledajaká kouzla. Byla také supervzrušivá, protože se mi podařilo přivést ji ke dvěma orgasmům. Pro jistotu jsem se vystříkal mimo její studánku, abych jí ještě nepřidělal nějaké starosti. Bylo to boží. Do konce pololetí jsem s Helenkou občas píchal, mimojiné uměla taky parádně kouřit, dokonce i do prdelky si ho nechala strčit. Vždycky jsme se před tím učili, takže na konci pololetí měla na vysvědčení skvělou dvojku.