Nastoupila jsem do jedné malé účetní firmy jako asistentka ředitele. Mým šéfem se stal milý čtyřicátník se šedinami ve vlasech a vráskami kolem očí. Měl sportovní postavu a charismatický obličej, ale kvůli pracovnímu vytížení vypadal věčně unaveně a nezdravě. Často se mnou vtipkoval o tom, že mi dává maximálně půl roku a budu vypadat stejně.

A měl pravdu. Domů jsem chodila kvůli nestíhání uzávěrek čím dál tím později, přítele vídala méně a méně a o volném času se nedalo ani mluvit. Čekala jsem za to nějaké speciální finanční ohodnocení, odměny, benefity, nebo něco podobného, ale plat jsem na své vytížení měla stále poměrně malý. Když jsem jednou musela do práce u třetí sobotu v řadě, ačkoliv mi bylo slíbeno, že víkendy budu mít volné, vybouchla jsem. Sebrala jsem se, vzala auto, jela do práce a tam šla rovnou za šéfem. Byla jsem připravena se i hádat, ale rozhodně si nenechám s*át na hlavu!

Rozrazila jsem dveře a rázně se opřela o desku stolu. Šéf na mě zmateně pohlédl od monitoru.

„Lenko, jste celá rozhozená, stalo se něco? Nechcete se posadit?“ uvítal mě mile ve své kanceláři, kam jsem hulvátsky a bez zaklepání vtrhla.

„Ne, chci si promluvit o mojí pracovní náplni! Už jsem prostě utahaná! Neplacené přesčasy ve smlouvě  rozhodně nebyly!“ zuřila jsem.

Šéf si sundal brýle a promnul si kořen nosu. Bez obrouček kolem očí vypadal ještě unaveněji. Náhle na mě pohlédl velmi vážně a začal ke mně monologicky hovořit:

„Víte, Lenko, já jsem si samozřejmě vědom, že tu dřete jako kůň a mnohem více, než ostatní – však se rozhlédněte kolem, dneska jsme tu opět sami dva – ale jsem tu taky já, kdo je v práci víc než doma a měl jsem pocit, že to cítíte stejně, na začátku byl váš pracovní zápal tak inspirativní, že jsem k vám pojal úplně jiný vztah, než k ostatním zaměstnancům. Nebylo ode mě fér vás zkoušet a neohodnotit vaši práci dle zásluh, ale trochu jsem doufal, že tak poznám, zda to děláte pro peníze, nebo protože pro tuto firmu skutečně dýcháte jako já. Benefity by se dostavily časem a věřte, že tvrdou práci já umím ocenit.“

Ten parchant… neřekla jsem to sice nahlas, ale pomyslela jsem si v duchu spoustu dalších nadávek na jeho adresu. Znám tyto manipulativní praktiky od otce, na mě si nepřijde.

„To si děláte legraci? Pracovat zde mě samozřejmě baví, ale nějaké prověrky loajality prodlužováním pracovní doby a minimální mzdou, to je opravdu pod moji úroveň. Ráda bych dala výpověď, tohle opravdu nemám zapotřebí.“

Šéf na mě koukal jako na blázna a bylo vidět, že ho moje výpověď zaskočila, možná dokonce rozhodila. Ale já byla rozhodnutá a už jsem se zvedala ze židle a hodlala jsem odejít.

„Lenko, neblbněte...“ začal koktat „možná…. možná byste si měla poslechnout ještě něco.“

Jen nerada jsem opět klesla na sedačku. On se v tváři začal dost potit a těkal pohledem po předmětech na desce stolu. Když pak promluvil, nedíval se na mě vůbec a byl rudý.

„Zapomeňte na to, co jsem doteď řekl, prosím. Nebyl jsem úplně upřímný. Už když jsem vás přijímal, byla jste mi dost sympatická a ne, nevzal jsem vás jen kvůli schopnostem. Byl bych přijal jinou kandidátku. A i když jsem nechtěl, začala jste mi být během těch večerů, co jsme spolu trávili sami nad papíry v kanceláři, víc než jen příjemná. Vlastně si myslím, že jste krásná žena a je mi s vámi moc dobře. Chovám se jako vůl a držím vás v práci úplně zbytečně, jen abych nemusel domů a trávil víc času s vámi tady...“

Myslela jsem, že špatně slyším. Najednou mi bylo taky trapně a nevěděla jsem, kam s očima. On vstal, postavil se zády ke mně a koukal chvíli z okna. Byli jsme mlčky. Potom se pomalu otočil a šel  ke mně. Posadil se na židli vedle té mé a naklonil se ke mně.

„Já vím, že jste o patnáct let mladší, že nejste volná a že já mám na prstu kroužek, ale je to silnější než já.“ dořekl a rychle mě políbil. Chtěla jsem se bránit, odstrčit ho od sebe a utéci, ale když jsem ucítila jeho rty na svých a ucítila jeho příjemnou kolínskou a když mě pohladil po tváři, pochopila jsem, že jsem všechny ty měsíce neplacených přesčasů trpěla právě proto, abych mohla být s ním, ač jsem to dodnes věděla jen podvědomě a nechtěla na tu pravdu ani pomyslet. Začala jsem mu polibky opětovat, chytla jsem ho za kravatu a přitáhla ho blíž ke svému tělu. Prsty jsem mu prohrábla šedivějící vlasy a pak rukama sjela na tváře s ostrým několikadenním strništěm. Měla jsem neutuchající potřebu ho líbat víc a rychleji. Opětovali jsme si čím dál vášnivější doteky a navzájem jsme se svlékali ze svršků. On jednou rukou shodil ze stolu štosy papírů a položil si mě na studenou desku. Odhrnula jsem si rozkrok kalhotek z vlhnoucí štěrbinky a sledovala, jak on uvolňuje svůj tvrdý úd z rozkroku u kalhot a při pohledu na mé tělo rychle masturbuje.

Pošeptal, jak jsem krásná a potom se nade mě naklonil, holým hrudníkem se přitiskl na ten můj a penisem se mi otíral o vlhký rozkrok. Znovu mě líbal na rty, potom na krk, na dekolt a naše ruce se prsty proplétaly. Konečně do mě pronikl a chvíli jsme nehnutě leželi propojeni a vzájemně si užívali  krásu našeho vzplanutí. Potom se dal jeho obdařený pták do pohybu a hluboko pronikal do mojí chtivé kundičky. Cítila jsem jeho žalud velmi hluboko a čím víc mě šukal, tím víc jsem měla pocit, že je tohle věc, kterou jsme měli udělat už dávno. Roztáhla jsem nohy do větší šířky, abych ho v sobě mohla mít hlouběji. A málem jsem vykřikla slastí, když se dostal do sexuálního transu a začal do mě bušit jako zběsilý a kořen jeho penisu do mě narážel s větší a větší razancí. Chytl mě za obě prsa a s upřeným pohledem do mých očí mě mrdal jako sám pán Bůh. Ten unavený čtyřicátník z kanceláře byl najednou úplně pryč. Viděla jsem oheň a energii.

Laškovně mě plácl po stehně a otočil si mě zády k sobě. Nejdřív se třel žaludem o moje tekoucí pysky a když jsem ho začala prosit, aby do mě zase zasunul, neodolal a poslechl mě. Zezadu byl náš sex ještě lascivnější. Držela jsem se kraje stolu, protože se s námi celý třásl. Moji díru fakt nešetřil. Bušil do mě tak rychle a tvrdě, že jsem byla mezi stehny brzy odřená a zadek mě od věčných ran pravítkem pěkně pálil. Paradoxně jsem byla ale skoro na pokraji orgasmu. Takový výprask mi od přítele chyběl. To bylo to, co jsem na svůj stres a rutinu všedních dní potřebovala. Klacek, co mi vyšuká mozek z těla. Uběhla jen nanosekunda a já se začala vevnitř stahovat a uvězňovat v sobě ten dokonalý nástroj. Stříkala ze mě hustá šťáva a můj milenec v údivu z tak mocného orgasmu nevydržel, vysunul úd mezi moje půlky a s rychlým třením potřísnil moje pozadí dávkou spermatu. Udělali jsme se téměř zároveň a teď jsme jen oddychovali a uvědomovali si následky našich činů.

Z práce jsem neodešla. Dostala jsem slušně přidáno a jelikož jsem v práci zůstávala ještě déle, než předtím, přítel se ani moc nedivil a nejevil známky podezření, protože z doslechu znal mého šéfa jako nudného taťku. Nevím, jak dlouho to ještě potrvá, ale já i můj šéf si naše tajemství zatím užíváme v utajení plnými doušky.