Vždycky tě vzrušovala bezmoc. Už od doby, kdy jsi začala masturbovat. Tvé fantazie čím dál častěji směřovaly jedním směrem. Ve svých vlastních představách jsi byla spoutaná, vydaná na milost někomu, kdo si troufl dělat s tvým tělem cokoliv. Občas jsi si sama způsobovala bolest a představovala si při tom, že jsi mučená. Sama jsi ale nikdy nemohla svoje sny uskutečnit. Sama si nikdy nemůžeš přivodit opravdovou bezmoc. Takovou, že netušíš, co bude, netušíš, kdy a pokud vůbec skončí trápení tvého těla. Proto jsi nemohla odmítnout, když jsem ti něco takového nabídl…

Sedím v křesle a čekám na tebe. V rukou si pohrávám s pouty. Máš už pět minut zpoždění. Nevěřím tomu, že bys si to rozmyslela. Náhle konečně uslyším kroky na schodech. Před dveřmi se na vteřinu zastavíš. Nabíráš dech, víš, že až dveře otevřeš, jen stěží najdeš cestu zpět. Cítíš strach. Napadá tě myšlenka otočit se. Vzdát to, rychle sejít po schodech a zmizet v houstnoucí noční tmě. Zároveň jsi ale vzrušena z neznámého, dosud nepoznaného. Po několika vteřinách zvítězí touha nad strachem, a ty opatrně otevíráš dveře. Rozhlédneš se po pokoji. Na opěradle křesla mám připraveno několik smotaných prádelních šňůr. Na stolku vedle mne leží několik různě velkých krabiček nápadně podlouhlého tvaru. V pokoji ještě stojí skříň a velká postel s železnou pelestí. Na zdi mezi postelí a skříní visí velké zrcadlo. Naše pohledy se náhle střetnou. Můj pohled je plný ohně, máš pocit, že tě ten žár musí každou vteřinou roztavit a ty se roztečeš jako vosk svící, které osvětlují tuto místnost. Sklopíš oči. Přejedu tě shora dolů pohledem, který tě ale v žádném případě nemá svléci. Ba naopak, užívám si to, že máš na sobě ještě chvilku šaty. Oblékla jsi se přesně tak, jak jsem po tobě chtěl. Kratší sukně a přiléhavé tričko, a k tomu tvé krásné rozpuštěné vlasy.

Vstanu z křesla. Mimoděk o krok ucouvneš. Podíváš se mi do očí pohledem vyplašené laně. Jdu k tobě. Naše pohledy se opět spojí a ty stojíš jako zkamenělá. Chytnu tvoje ruce a tlačím tě před sebou, až tě přimáčknu ke zdi. Zatímco dnes poprvé začínáš cítit bezmoc svého těla, ve tvé mysli opět zápasí strach a touha. Můžeš se mi zkusit vytrhnout. Víš, že ještě můžeš utéct, ještě nejsi svázaná, ještě bych tě nepronásledoval. Na malou chvilku ucítím v tvých rukou odpor. Mé sevření náhle povolí. Moje ruce tě drží jako v pohlazení, mé pálící oči se zavřely a má ústa dlouze a vášnivě líbají tvá. Tvá ústa mi polibky oplácejí. Tvůj strach se rozplynul. Víš, že jdeš do neznámého, víš, že to bude bolet, ale nebojíš se. Chceš to zkusit, věříš mi. Po pár minutách se ti opět podívám do očí a vidím v nich hořet stejný plamen, který ty vidíš v mých. Vytáhnu z kapsy pouta, a zatímco tě líbám, spoutávám ti ruce. Dýcháš těžce, tvé srdce tluče jako o závod.

Mezi skříní a postelí mám ze stropu spuštěnou karabinu, na kterou zavěsím pouta na tvých rukou a vytáhnu je trochu nahoru. Ještě jednou tě jemně políbím a zavážu tvé oči šátkem. O krok poodstoupím. Asi dvě minuty jen stojím a koukám se, jak se jemně pokoušíš uvolnit z pout. Pak k tobě tiše přistoupím a pohladím tě po tváři. Ztuhneš a čekáš, co se bude dít. Jemně pohladím tvé ruce spoutané nad hlavou a pak po nich konečky prstů jedu dolů. Těsně objedu tvá prsa, sjedu dolů po přední straně stehen až ke kotníkům. Odtamtud jedu dlaněmi po zadní straně tvého těla nahoru, velmi lehce, jen na zadeček zajedu pod sukni a přitlačím trochu víc. Tvá ústa vydají skoro neslyšný vzdech. Zopakuji tenhle okruh ještě jednou, tentokrát však navíc jemně objedu prsa kolem dokola, po cestě zpět navíc vzadu zachytnu gumu tvých kalhotek a vytáhnu ji o několik centimetrů výš. Potřetí jedu v protisměru, mé prsty vzadu přes sukni projedou mezerou mezi tvými půlkami. Spíš než po přední straně stehen jedu zpátky po jejich vnitřní straně. Blížím se ke tvému nejcitlivějšímu místu, s každým centimetrem cítím víc a víc žár tvého těla. Mé dotyky tě příjemně pálí, chtěla bys, abych už tam byl, já ale zpomaluji. Cítíš, jak se dotýkám oblasti mostu mezi tvýma nohama. Můj palec přejel po spodním konci tvojí škvírky. Cítíš horko. Z úst se ti dere vzdech. Najednou…

Další horko už nepřichází. Mé ruce se tvé kundičce opět vyhnuly, přejely po stehnech a chytly i vpředu gumu tvých kalhotek. Díky vyhrnuté sukni je vlastně dnes poprvé vidím. Vzala jsi si čistě bílé kalhotky, přesně, jak jsem po tobě chtěl. Mám radost. Políbím tě na krku, a začnu kalhotky vpředu pomalu stahovat. Vykoukne na mne Venušina krajinka, pro dnešní večer hladce vyholená. Náhle přestanu, těsně před tím, než bych odhalil tvou jeskyňku. Byla by škoda zbavit se toho roztomilého spodního prádla tak rychle, pomyslím si. Místo toho kalhotky vytáhnu vzhůru, tak vysoko, jak jen to jde, dokud dole nespatřím jasný obrys tvého přirození. Ty kalhotky teď nesundám, nechci je sundat, dokud na nich neuvidím jistě, že to chceš. Místo toho ti vyhrnu tričko i s podprsenkou a přendám ti ho za hlavu. Přejíždím ti konečky prstů po prsou a okolí a při tom tě jemně líbám a koušu na krku. Tiše vzdycháš, a tvé vzdechy mě nutí nepřestávat. Najednou tě štípnu do obou bradavek. Vykřikneš. Ústa ti zacpu polibkem, zatímco si stále, teď už ne tak jemně jako na začátku, hraju s tvými prsy. Samovolně trochu roztáhneš nohy, a já ti mezi ně vsunul svoji nohu. Jsi šíleně vzrušná, stačila by chvilka práce a udělala by si se. Začnu ti třít rozkrok hrubou látkou kalhot na mém stehně. Spolupracuješ, cítíš, že chceš, potřebuješ se udělat. To ti ale teď nedovolím. Ještě ne. Jakmile začneš opravdu hlasitě vzdychat, vyprostím svou nohu z tvého sevření a zastavím veškerou činnost. Minutku počkám, zatímco ty hlasitě vydechuješ.

Vyhrnu ti sukni a zachytím ti ji v pase tak, aby už nic neskrývala. Na tvých bílých kalhotkách teď zřetelně vidím ne úplně malou mokrou skvrnku. Sukni už nepotřebuješ, sundám ti ji. Líbám tě a koušu tě na prsou, zatímco ti konečně stahuju kalhotky. Vzrušeně oddechuješ. V půli stehen najednou zastavím a zase vytáhnu kalhotky zpátky, dám si při tom ale záležet, aby se dokonale zařízly do tvojí škvírky i do mezery mezi tvými půlkami. Jednou rukou je pak chytnu vepředu, druhou nad zadkem, a střídavě tahám. Dráždí tě to, a zatímco moje ústa zpracovávají tvé bradavky, začínáš opět vzdychat. Párkrát tě kousnu. Po chvilce je rozkrok tvých kalhotek dokonale promočený od tvých milostných šťav. Konečně kalhotky pomalu sundám, lehce líbaje nově odhalené části tvých stehen. Konečně si také dobře prohlédnu poslední, dosud skrytou část tvého těla. Jemně pohladím tvá prsa, a dlaní projedu po břiše dolu. Zastavím se těsně nad tvým poštěváčkem, můj prst se ho lehounce dotýká. Druhou rukou tě chytnu za zadek a přitáhnu si tě, chci, aby se naše těla dotýkala. Sevření mezi našimi hrudníky bolestivě mačká tvoje prsa, ale ty to teď skoro nevnímáš. Cítíš se dole citlivá jako nikdy, a tolik chceš pořádně cítit. Zvednu ruku z tvého podbřišku, ale jen proto, abych ti strhl z hlavy šátek. Jsi oslněna náhlým světlem. Ani se nestihneš rozkoukat, pouhé zavadění pohledem o mou tvář pro mě je signál ke startu. V mžiku ruka projede odspodu mezi tvými závojíčky a zastaví se nahoře. Palec tře tvůj poštěváček. Ostatní prsty tančí po tvých závojíčcích. Zase začínáš vzdychat. Naše pohledy jsou spojené. Ženu tě rovnou k vrcholu, tvůj tep se zrychluje, tvé tělo se chvěje. Zdá se, že se uděláš každou vteřinou. Najednou přestanu. Zase.

„Ne,“ vykřikneš, zatímco sotva popadáš dech. Chyběl jen kousek.

„Já vím,“ odpovím. Noc mi dá dost času dát ti, co si zasloužíš.

Prohlížím si své prsty, celé ulepené od tvé šťávy.

Opět ti překryji oči šátkem. Potom znovu jemně pojedu konečky prstů po tvých rukou, minu prsa i rozkrok a po zadní straně stehen se vrátím nahoru.

Tiše zašepáš, abych tě netrápil.

„Neboj, mám pro tebe nové trápení,“ odpovím.

Sáhnu na skříň, kam jsem si připravil krabičku docela obyčejných prádelních kolíčků, a tři skřipce spojené řetízky. Nejdříve ti dám jeden ze skřipců na levou bradavku. Zasténáš a ucukneš. Máš svázané jen ruce, tvé tělo jsem dosud nechal docela pohyblivé. Chytnu tě a pošeptám ti do ouška: „Nehýbej se. Nestojí to za to. Dám ti, po čem toužíš.“

Uklidníš se a zůstaneš stát. Já tě políbím na krk, a ve stejnou chvíli připevním druhý skřipec na tvou pravou bradavku. Opět vykřikneš. Trhneš sebou. Ještě nejsi zvyklá vydržet. Musím tě svázat víc.

Dojdu si pro dvě kratší prádelní šňůry. Nakloním se k tobě a zašeptám: „Roztáhni nohy.“ Váhavě poslechneš. Dole se tvoje lasturka nepatrně rozevře. Trochu tě pozlobím. Vezmu třetí skřipec mezi dva prsty a zbylými prsty ti přes ni začnu lehce přejíždět. Chvílemi při tom napínám řetízek spojující skřipce, a tahám tě tím za bradavky. Jsi tak horká. Vlhká. Druhou ruku protáhnu zezadu mezi tvýma nohama. Rozevřu ní tvoje závojíčky, zatímco pravá ruka stále jezdí. Zase začínáš vzdychat. Levá ruka postupuje nahoru. Zcela odkryje tvou dírku. Odkryje tvůj poštěváček. Náhle cítíš pronikavou bolest. Tvůj poštěváček je v jednom ohni. Máš na něm třetí skřipec. Prudce stáhneš nohy k sobě, až mi mezi nimi uvězníš levou ruku. Trouchu se zasměju a jemným hlasem tě požádám: „Roztáhni je.“ Nechce se ti do toho, klitoris tě strašně bolí. Dva prsty levé ruky mezi tvýma nohama vsunu do tvé kundičky a začnu třít její vnitřní stěnu. Pravou rukou uchopím řetízek a začnu ti skrze skřipce tahat za bradavky. Opakuji vážným hlasem: „Roztáhni nohy.“ Teď, mučena i uspokojována zároveň, poslechneš. Jednu nohu ti provazem přivážu k noze postele, druhou k noze skříně. Tvůj rozkrok zůstane široce roztažený a nechráněný. Cítíš svou bezmoc, ale jsi tak vzrušená, že si nejsi jistá, jestli ti to vadí nebo ne. Vezmu prádelní kolíčky, a začnu je do kruhu umísťovat na tvá prsa. V porovnání se skřipci to skoro nebolí, to štípání je ti teď skoro příjemné. Měkce vzdycháš. Pak se přesunu dolů. Dám ti tři kolíčky na každý vnější pysk. Tohle je o poznání bolestivější, moje aktivita tam dole tě ale zároveň dráždí. Nemůžu si pomoct a co chvíli prohrábnu tvou škvírku. Začnu také konečně mluvit o tom, proč tu jsme: „Slíbil jsem ti, že ti ukážu něco nového. Že to bude trochu bolet.“ Zároveň umístím kolík na tvůj vnitřní závoj. Vykřikneš. Vzápětí umístím kolík i na druhý závoj. Než vstřebáš bolest, přinesu si jednu z krabiček na stole. Vytáhnu malý tužkový vibrátor. Zapnu ho na malý výkon. Jemně s ním přejíždím po tvé lasturce a tvém klitorisu, uvězněném ve skřipci. Pokračuji: „Slíbil jsem ti, že ti podám bolest a potěšení v té nejlepší kombinaci. Svůj slib dodržím, ať se rozhodneš jakkoliv. Pokud mou nabídku odmítneš, bude to dnes poprvé a naposled. Pokud ji přijmeš, zahrnu tě večery ještě lepšími než tento.“ Nakloním se k tobě. Jednou rukou tě obejmu, zatímco druhou nastavím vibrátorek na vysokou intenzitu a přitisknu ti ho k poštěváčku. Zašeptám: „Chci, abys byla moje otrokyně. Moje subinka, moje milovaná hračka a zároveň moje nejbližší duše. Chci být tvůj pán, chci tě odměňovat a trestat, milovat a mučit. Dám ti cítit jako jsi nikdy necítila.“

Hlasitě vzdycháš. Cítím, jak se tvé tělo chvěje. „Co říkáš?“ zašeptám. Nereaguješ, sotva popadáš dech. Každou chvilku budeš. Strhnu ti šátek z očí. Přitáhnu si tě řetízkem za tvůj klitoris a bradavky. Bolelo to, ale v tuhle chvíli to jen umocnilo tvé vzrušení. Stále držím vibrátor na tvém poštěváčku. „Co říkáš?“ opakuji hlasitě, téměř řevem. Dostala jsi se za bod, odkud není návratu. Křičíš a vzdycháš. Jeden z tvých výkřiků zněl jako ano. Udělala jsi se. Nejsilnější orgasmus, jaký jsi dosud měla. Celé tvé spoutané tělo se se chvěje a vlní. Dva prsty volné ruky ti prudce vrazím do kundičky a začnu v ní divoce jezdit, abych tvůj orgasmus ještě víc umocnil. Rychleji a rychleji. Koušu tě na krku. Všechna slast i bolest se v tobě slévá. Nikdy jsi necítila intenzivnější pocit…

Po několika minutách absolutní slasti tvé tělo ochabne. Visíš teď na poutech. Tvé oči jsou přivřené, jedinou známkou tvého života je těžké hlasité oddechování. Podívám se na svou ruku. Je celá pokrytá tvou šťávou. Stejně tak jsou pokrytá tvá stehna. Dokonce i dole na podlaze mezi tvýma nohama je menší loužička. Tvá buchtička je celá růžová, jen zvětšený klitoris je červený. Spousta kolíčků z tebe spadla. Sundám si triko a obejmu tě. Chci cítit žár tvého těla. Unavená mi položíš hlavu na rameno. „Tak co?“ zašeptám, zatímco tě hladím po zádech a po zadku.

„Ano,“ odpovíš tiše, rozkošně unaveným, a při tom vášnivým hlasem. Budeš mou otrokyní.

Dlouze tě líbám. Při tom postupně sundávám zbylé kolíčky z tvých prsou. Za každý kolíček nejprve zatáhnu a pak ho jen mírně pootevřený strhnu. Rozkošně mi kňučíš do pusy. Pak to samé dole. Sundávání kolíčků ze tvých vnějších pysků bolí, ale ty se držíš statečně. Tahle bolest tě navíc vzrušuje. Vyčerpání z tebe opadá. Když ti strhávám kolíčky z tvých vnitřních závojíčků, kousneš mě do rtu. Zatáhnu za řetízek a ty znovu ucítíš bolest na bradavkách a klitorisu. Hned ale povolím a lehce rukou projedu tvojí čerstvě osvobozenou pičku. Je tak citlivá, každý můj dotek tě pálí a vzrušuje. Rozvážu ti nohy. Necháš je roztažené. Usměju se na tebe a pohladím tě po tváři. Pak uvolním tvá pouta z karabiny a ty se sesuneš k zemi. Po chvilce se začneš zvedat. Chytnu tě za řetízek od skřipců a zastavím tě v kleče. Podívám se ti do tváře. Máš tam úžasnou směs pocitů, ale jen málo z nich je nepříjemných. V očích máš touhu. Chci po tobě, aby si přísahala, že odteď jsem tvůj pán. Budeš mě poslouchat a ctít. Mám právo tě odměňovat i trestat jakýmkoliv způsobem uznám za vhodný, kdykoliv to uznám za vhodné. Já ti na oplátku přísahám, že moc, kterou jsi mi nad sebou dala budu využívat pro potěšení nás obou. Budu tě chránit a dbát na to, aby tvé tělo i duše přečkaly vše bez úhony.

Uchopím tě za spoutané ruce a postavím tě před sebe. Díváš se mi do očí. To je bez povolení normálně zakázáno, ale já mám pro tvé oči slabost. Jemně tě upozorním, že příště bych tě za to mohl potrestat. Sklopíš oči. Připomenu ti, že jsi dnes měla zpoždění. Snažíš se omluvit, v tuhle chvíli na to ale nejsem zvědavý. Zatáhnu za řetízek ke tvým bradavkám a ty vykřikneš. „Přišel čas na tvůj první trest,“ suše oznámím. Možná bys chtěla protestovat, ale při pohledu na mou ruku svírající řetízek si to rozmyslíš. Zpoza skříně vytáhnu rákosku. „Dostaneš deset ran na zadek.“ Mlčky souhlasíš. Otočím tě čelem k zrcadlu, abys mohla svůj výprask sledovat. Na můj povel klesneš na čtyři a vystrčíš zadek. Stlačím ti záda dolů. Jsi prohnutá jako číhající kočka. „Čekej,“ poručím ti. Odskočím si ke stolku, který v odrazu zrcadla nevidíš. Z krabičky vytáhnu malý anální kolík s hlavičkou v podobě rubínu. Chci ti ho natřít vazelínou, ale dostanu lepší nápad. Přistoupím k tobě zezadu tak, abys kolík neviděla. Přes své vlastní tělo v téhle poloze pochopitelně nevidíš na oblast žádné ze svých dvou dírek. „Drž,“ řeknu ti, zatímco začnu prstit tvoji lasturku. Je pořád nádherně vlhká. Prstící ruka skrývá anální kolík, zatímco druhá ruka dráždí tvůj poštěváček. Prstím tě několik minut, až ti vlhkost znovu smáčí stehna. Krásně vzdycháš. Najednou přestanu. Jednou rukou stlačím tvůj pas dolů, aby se zadeček víc vyšpulil, druhou ti v kundě důkladně omočím kolík. Poznáš změnu, ale netušíš, co se děle. Zcela bez varování ti pak kolík vrazím do prdelky. Vyjekneš. Zadek prudce stáhneš a ucukneš, on už ale sedí na svém místě. Použil jsem malý kolík. Jen tvou prdelku ucpává, nějak nepříjemně ji neroztahuje. Vlastně ti to je docela příjemné. Naposledy ti projedu jeskyňku prsty. Ulepené ruce si otřu o tvůj zadek a chopím se rákosky. „Vyšpul ho,“ řeknu umírněně.

Po chvilce zaváhání poslechneš. Poprvé se napřáhnu rákoskou. Je tenká a dlouhá, bude to docela štípat. Ve tvé tváři v zrcadle vidím trochu strachu. Místo, abych tě uhodil, začnu tě hladit rákoskou po zadku. Zajedu i mezi tvé nohy, a když zase vyjedu ven, rákoska za sebou nechává vlhkou stopu. První rána není moc silná. Přesto vyjekneš, a přes obě tvé půlky vyskočí bílý, o okamžik později červený proužek. Klesneš na zem a chytneš se rukama za zadek. „Tak to ne,“ napomenu tě: „Jestli je něco důležité, tak to, abys poslouchala. Když ti zadám polohu, zůstaneš v ní. Pokaždé, když změníš polohu bez mého dovolení, riskuješ trest. Vždycky, když se neudržíš v poloze na výprask, dostaneš ránu navíc. Sem. Zatím máš jednu.“ Při těchto slovech pohladím tvojí vlhkou jeskyňku. Ve tvých očích vidím zděšení. Pokračuji proto mírněji: „Víš, že ten trest zasluhuješ. Neboj se. Rád tě odměním za statečnost.“

Zvedneš se zpět do původní polohy. Ve tvých očích snad vidím odhodlání. Přichází druhá rána. Vykřikneš, ale za to tě trestat nebudu. Dneska ne. Třetí rána je malinko silnější. Se sevřenými zuby tak tak udržíš polohu. Děláš mi radost. Čtvrtou ránu trefím trochu níž, na začátek stehen. Vyjekneš a podjedou ti nohy. Rozplácneš se na podlaze jako žába. Skloním se k tobě a vidím, že tiše vzlykáš. Jemně tě pohladím po vlasech a povzbudivým hlasem řeknu: „Vstávej, vedeš si dobře.“ Vstaneš a pokračujeme. Pátou ránu sneseš dobře. Šestou také, a to jsem malinko přitvrdil. Sedmá jde zase nad stehna, ale ty jí ustojíš. Ve tvých očích vidím kapičky slz. Osmá je mírnější, i devátou zvládneš. Na poslední desátou zase trochu přitlačím. Svezeš se k zemi. Otočím tě na záda. Z tváře ti setřu malinkou slzičku. Výprask dost bolel. „Jsi statečná,“ zašeptám: „Teď roztáhni nohy.“ Rezignovaně uposlechneš. Výprasku tam dole se bojíš. Políbím tě na tvář a znovu sáhnu za skříň. Vytáhnu malý proutek. Šlehnu tě s ním jemně přes prsa. Štípne to, ale nezanechá nejmenší stopu. Přinutím tě zvednout pánev a rozevřu tvoje vnější pysky. Jsi krásně vlhká. Vzrušená, připravená. Poprvé tě šlehnu. Je to příjemnější, než si čekala. Při druhé ráně vydáš něco, co by stejně dobře mohl být tlumený výkřik nebo vzdech. Poslední rána je jemnější než všechny předchozí, ale zasáhne tvůj poštěváček uvězněný ve skřipci. Čekám tvůj výkřik, ale… Slyším jen tvůj vzdech. Zkusím to ještě jednou. Sleduji tvůj výraz. Stejný výsledek. Tyhle rány tě jen vzrušují. Jemně tě šlehám přes lasturku. Druhou rukou tě hladím po sešlehaném zadku a sem tam zajedu do škvírky mezi tvýma nohama. Jemná bolest tě dráždí. Hlasitě vzdycháš. Po chvilce neudržíš pánev vyšpulenou a zalehneš mi ruku. Vsunu pod tebe i druhou ruku a zvednu tě do náruče. Díváš se mi do očí. Mohl bych tě potrestat, ale dnes už tě chci jenom odměnit. Udělala jsi mi radost. Zašeptám: „Přišel čas na tvou odměnu.“

Opatrně tě položím na postel. Pouta na tvých rukou připevním karabinou k pelesti. Ležíš na zádech, vypadáš rozkošně. Tvé úplně rudé bradavky jsou uvězněny ve skřipcích. Dotekem se přesvědčím, že jsou tvrdé. Vzdychneš. Tvůj poštěváček je na tom stejně. Tvoje lasturka je celá růžová, místy až červená. Tvoje závojíčky se lesknou vlhkostí. Mezi tvýma půlkama vykukuje rubínová hlavička análního kolíku. Malinko na něj zatlačím a přesvědčím se, že sedí pevně. Lehnu si k tobě. Líbám tě. Při tom tě jemně prstím dvěma prsty. Vzdycháš do našich polibků. Po chvilce vytáhnu tužkový vibrátor. Zapnu ho na velký výkon. Strčím ti ho dovnitř do kundičky, kterou nadále prsty dráždím zvenku. Vevnitř působí slabší, než se ti zdál na poštěváčku. I tak tě plní slastí. Tvé vzdechy jsou tak hlasité, že je nedokážu udusit polibky. Pošeptám ti: „Pamatuj, že se od teď nikdy nesmíš udělat bez mého souhlasu. Teď ani zítra, semnou ani beze mne. Vždycky mě musíš upozornit, když se budeš blížit, a vyčkat na mé svolení.“

Mezi vzdechy mě upozorníš, že každou chvíli budeš. Vytáhnu vibrátor ven. Přestanu tě prstit. Vypadáš zklamaně. Já už tě ale teď nechci týrat. Rozepnu si kalhoty. Vytáhnu ho. Má tě rád stejně jako já. Trčí jako kůl, nepatrně zahnutý nahoru. Začnu ti s ním jezdit mezi tvými závojíčky. Rukama ti mačkám prsa. Je ti to příjemné. Dole tě to dráždivě lechtá. Můj úd je brzy celý vlhký od tvé rozkoše. Zatáhnu za řetízek mučící tvé bradavky. Vykřikneš. V tu chvíli do tebe zajedu. Ani prudce, ani pomalu. Když zarazím až po kořen, cítíš se úplně plná. Chvilinku čekám, než se vzpamatuješ. Pak se pomalu rozjedu. Tlumeně vzdychám. Přes tvé vzdechy to ale není skoro slyšet. Máš pocit, jako by ti tam dole jezdil vlak. Tvrdě, nekompromisně pravidelně. Po chvilce chceš zrychlit, začneš přirážet proti mně. Také zrychlím. Naše těla jsou v jednom ohni. Tvoje zmučená kundička bolí, ale tebe to vzrušuje. Topíš se v rozkoši. Tvoje tělo bouří. Nevidíš a neslyšíš, jenom cítíš. Rukou trápím a dráždím tvůj bolestivý a přecitlivělý klitoris. Zašeptáš, že už budeš. „Udělej se,“ odpovím: „udělej se pro mě. Pořádně.“ Trhnu za řetízek, a všechny tři skřipce ti způsobí pekelnou bolest. Zároveň ještě zrychlím. Už budeš. Uděláš se. Cítím, jak se tvoje tělo svíjí v křečích. Nezpomaluju. Tahám za řetízek. Křičíš a dole mě svíráš. Nohama svíráš moje tělo, tvoje jeskyňky svírá můj nástroj. Tvoje šťáva z ní vystříkne i ven. Zmáčíš prostěradlo. Trháš rukama, ale pouta ti to nedovolí. Ta bezmoc tě vzrušuje. Celá postel se třese. Rákoska opřená o zeď spadla. Sleduju divoký výraz ve tvé tváři. Orgasmus trvá několik minut. Když cítím, že tvé křeče slábnou a tvé tělo se uklidňuje, ještě několikrát prudce přirazím. Vevnitř tě zaplaví horkost. Moje semeno vyplní tu trochu zbylého prostoru ve tvojí dírce. Zatímco tvůj orgasmus doznívá, líbám tě.

Po pár minutách vstanu a uvolním tvoje pouta. Opatrně tě stáhnu z postele na podlahu. Klečíš s roztaženýma nohama. Tohle je od teď tvoje základní poloha, ve které máš očekávat rozkazy. Po stehnech ti teče směs našich šťáv. Tvoje lasturka je celá červená. Skřipce stále drtí tvoje bradavky a poštěváček. V zadečku tě tlačí kolík, zvlášť citelně v téhle poloze. Skloním se k tobě a lehce tě políbím. „Líbilo se ti to?“ zeptám se. Zašeptáš, že ano. Pohladím tě po zadku. Nečekaně uchopím hlavičku análního kolíku a prudce ho vytáhnu. Ve tvé tváři se na moment objeví bolestná grimasa. „Opravdu?“ zeptám se jemně. Přikývneš a usměješ se. Sundám ti z bradavek skřipce. Bolestivě vyjekneš. Tvé bradavky jsou tak citlivé. Přijde ti, že i pouhý dotek vzduchu na nich bolí. Obě bradavky ti lehounce olížu. Pálí to, ale zároveň příjemně chladí. Ve tváři máš bolest, ale držíš. Držíš, i když tě do jedné malinko kousnu. Rukou ti mezi tím prohrabuju závojíky a pak se zastavím u tvého poštěváčku. Začnu otevírat skřipec. Celým tělem ti projede vlna bolesti. Začneš se třást a sedneš si na zadek. Položím tě na záda. Dívám se ti do očí. Jednou rukou tě podpírám, druhou skřipec pomalu sundávám. Křičíš, v očích máš kapičky slz. Srážíš nohy k sobě a cukáš se. Políbím tě na krku a skřipec prudce strhnu. Ihned se za to místo chytneš spoutanýma rukama. Sbalíš se do klubíčka a svalíš se na bok. Po chvíli tě otočím zpátky. Musíš roztáhnout nohy a dát ruce za hlavu. Na okamžik se bojím, že jsem použil moc silný skřipec a ublížil jsem ti. Nikdy nechci vidět tvou krev. Tvé tělo je pro mě svatá půda. Musí zůstat v pořádku pro všechny večery které přijdou. Podívám se zblízka. Je to dobré, nemáš ani rozedřenou pokožku. Jsi jenom citlivá, což mám rád. Začnu jazykem lehce opracovávat tvůj bolavý poštěváček. Bolest z tvojí tváře se vytrácí. Pořád tě bolí, ale slast bolest přebíjí. Mám chuť dát ti ještě jeden orgasmus, ale tvoje kundička má dost. O nic nepřijdeš, dostaneš ho příště. Po chvilce přestanu. Pomůžu ti vstát a rozloučím se s tebou. Řeknu ti několik pravidel, která musíš dodržovat, když nejsem u tebe. Smíš masturbovat, jak chceš, ale nesmíš se udělat, a nesmíš strkat cokoliv dovnitř své lasturky nebo svého zadečku. Nesmíš si také úmyslně působit bolest, od toho máš mě. Příště přijdeš oblečená podobně jako dneska.

Oblékáš se a odcházíš. Tvé kalhotky jsou beznadějně promočené, půjdeš proto naostro. Vezmu ti je. Čichnu si k nim a pověsím je na skobu mezi postelí a skříní, kde jsi po velkou část večera visela ty. Usměju se na tebe. Ty úsměv opětuješ. Při polibku na rozloučenou ti oběma rukama zajedu pod sukni. Moje prsty se rozloučí s tvým bolavým zadečkem. Nakouknou do tvojí horké dírky. Naposledy se projedou mezi tvými vlhkými závojíčky. Když škrtnu o tvůj zmučený klitoris, vyhrkneš a vyrazíš do tmy. Cítíš, jak se ti chladný noční vzduch vkrádá pod sukni. Je to docela příjemné, ale na moment zatoužíš po teple. Po pár krocích se ohlédneš. Stojím ve dveřích a loučím se pohledem. Naše pohledy se ještě na moment spojí, než zmizíš v noční tmě. Už teď přemýšlíš o tom, co si na tebe připravím příště. Přeruší tě pocit vlhkosti a zimy mezi tvýma nohama. Raději rychle zamíříš domů.

Já jsem na tom stejně. Také přemýšlím o tom, co s tebou udělám příště. Jen tvoji vlhkost a noční chlad cítím na svých prstech. Zavřu dveře.

Chceš vědět, co se bude dít příště? Dej mi vědět.

©Pán Provazů 2020