Moje a Jindrova máma byly kamarádky od dětství. Na jednom plese se seznámily s kamarády Pavlem a Honzou a snad by se i vdávaly ve stejný den, ale protože si to chtěly navzájem odsvědčit, konala se svatba tety Dany o týden později než mojí mámy. Novomanželé si pořídili družstevní byty v jednom domě a já a Jindra jsme se pak narodili dokonce ve stejný den a vyrůstali skoro jako sourozenci. Nikdy snad nezapomenu na den, kdy přinesl Jindra pornokazetu, kterou ukradl tátovi. Naši rodičové tenkrát slavili u Jindrových rodičů narozeniny a my v klídku bedlivě sledovali hrátky na obrazovce.

Chodili jsme do posledního ročníku základní školy a tehdy mi poprvé Jindra navrhl, zda bychom to nedělali jako na té kazetě. Souhlasila jsem jen pod tou podmínkou, že mi ho tam nebude strkat aby mi neudělal dítě. A tak mi alespoň hladil právě rašící prsíčka, lízal kundičku a já mu cucala jeho dosti velký ocas. Bohužel už tenkrát se mu nevztyčil jako těm všem chlapům na kazetě. Asi to děláš špatně řekl uraženě a schoval ho do kalhot. Od té doby chodil a škemral, abych mu dala líznout a denně sledoval o kolik mi vyrostla prsíčka. I střední školu jsme absolvovali společně a skoro denně jsme si hráli se svými přirozeními. A pak jsem jednou viděla tetu Danu uplakanou a zaslechla jak mojí mámě říkala, že Jindra nikdy nebude chlap.

Tak proto se mu nestaví i když jsem už zvládala praktiku kouření na jedničku a věděla jsem, že se chlap má vzrušit už jen při laskání ženských koziček a kundičky. V té době jsme se asi do sebe opravdově zamilovali. Jednou za mnou přišla máma do pokoje a začala si se mnou povídat, což tak moc často nedělala, takže jsem věděla, že jde o něco vážného. Víš Simčo, ty máš Jindru ráda viď ? Mám a nemůžu snad ? Víš Simčo, Jindra Tě nebude nikdy moct uspokojit, víš jak to myslím, nejsi už malá holka. No to nejsem a musím Ti říct, že mne uspokojuje už teď. Máma vykulila oči a začala koktat, že Dana říkala, že Jindra nemůže to.. Jestli myslíš souložit, tak to fakt nemůže, je hloupé o tom mluvit, prostě se mu neztopoří, ale mě to nevadí. Simčo, měj rozum, teď Ti to nevadí, ale časem budete nešťastní oba dva. Mami, to nechte na nás ano ? A jinak abyste to věděli, podali jsme si s Jindrou přihlášku na stejnou vysokou školu, jestli se tam dostaneme, chtěli bychom bydlet u babičky a budeme od ní dojíždět. Nechceme na kolej, chceme být spolu. Máma zakroutila hlavou a odešla. Druhý den byl Jindra skleslý a večer když odcházel domů řekl: Simčo, budeme se muset rozejít. Máma mi včera promlouvala do duše a říkala, že bych Tě udělal akorát nešťastnou a abych Ti dal volnost. Jindro, to samé mi včera řekla moje máma, ale já jsem jí na rovinu řekla, že mi to nevadí a že mne uspokojuješ i bez soulože. Tys jí to fakt řekla ? To já bych se asi styděl. A tak jsme se dohodli, že necháme rodiče mimo a budeme spolu chodit dál.

Večer po maturitním večírku mi Jindra přinesl dárek. Když jsem ho rozbalila, málem to se mnou seklo. Byl v něm velký vibrátor a ještě ten večer mne s ním Jindra zbavil panenství. Od té doby se náš sex obohatil o hrátky s novým „přítelem Robertem“ a o nádherné prstění kundičky. Vysokou jsem udělala jen díky Jindrovi, který byl pro mne něco jako hnací motor, připadala jsem si tupá a neschopná, ale on mi pomáhal jak jen mohl. Sám promoval s červeným diplomem a obě mámy při promoci bulily jako želvy. Ještě ten den jsme jim sdělili, že se za dva měsíce bereme. Máma se mne snažila ještě přemluvit, dokonce se rozbrečela, že se nikdy nedočká vnoučat, ale odsekla jsem, že když tak budeme stát o dítě, nějaké budeme adoptovat. Po svatbě jsme se odstěhovali do Prahy, kde jsme začali pracovat u jedné stavební firmy. Práce nás oba zcela pohltila a naše občasné milování s „přítelem“ nás uspokojovalo. Blížily se naše 30té narozeniny když jednou večer Jindra otevřel šampaňské a řekl, že si musíme vážně promluvit. Neměla jsem ani tušení co mu přelétlo přes nos, v práci byl úplně normální. Ten večer poprvé začal mluvit o dítěti. Poslouchala jsem a pak bez rozmýšlení řekla, že se zítra pozeptám co musíme pro adopci podniknout. Ale já nechci adoptované dítě, chci Tvoje dítě skoro vykřikl Jindra. Jindro, toto jsme už probrali před deseti lety, nejde to tak to nejde. Sám vidíš, že to klape i bez toho. A ty bys to pro mne neudělala ? A co prosím Tě ? Stále jsem nechápala kam míří. No neporodila bys mi dítě ? Začala jsem se hlasitě smát a žertem se zeptala jestli myslí, že bych mu porodila „malé Robertky“. Poznala jsem že se naštval, ale přesto pokračoval. No víš myslel jsem, že bychom si našli inzerát a určitě bychom našli někoho za úplatu, kdo by Tě přivedl do jiného stavu. No Jindro, za koho mě máš, nejsem nějaká kurva ječela jsem. Ale Simčo, ty to pořád nechápeš, já to chci, takže bych to nebral jako nevěru. Umíš si představit co by si mysleli naši ? Že jsem z Tebe udělala paroháče a podstrčila Ti cizí dítě. To nech na mně ano ? Naše rozmluva trvala skoro až do rána a já nakonec souhlasila.

Jindra podal inzerát a všech 5 kandidátů, kteří se nabídli si proklepl. Na mně nechal jen výpočet plodných dnů a zajistil na tu dobu penzion kam jsme i s Felixem odjížděli. Sice se mi ježily vlasy, když mi Jindra svůj plán přednesl, ale co by člověk neudělal pro klid v rodině. Naše výroba dítěte spočívala v tom, že Jindra mne uspokojoval tak jak jsme byli zvyklý – jazykem a když mne připravil měl nastoupil Felix, který se na nás díval a připravoval si ocas do upotřebitelného stavu. Když ho do mne zasouval, brala jsem to jako prohlídku u gynekologa,ale musím přiznat, že se mi to za chvíli líbilo a přirážela jsem jako o život. Jindra nás chvíli pozoroval a pak se raději vzdálil. Vrátil se asi za 2 hodiny. Za tu dobu jsem stačila Felixovi 2x připravit ocas pusou a v mojí kundě skončily 3 dávky semene. Druhý den se to opakovalo jen s tím rozdílem, že už jsem si nepřipadala jako stroj, ale prožívala s Felixem rozkoš při laskání koziček, lízání kundičky a dlouhém kouření a do mé kundy tentokráte putovaly dokonce 4 dávky semene. To se pak opakovalo celý týden a domů jsme odjížděli s pocitem dobře vykonané práce a Felix ještě navíc s tučnou obálkou od mého manžela a jen díky Jindrovi Felix o nás nevěděl skoro nic a hlavně nevěděl kde bydlíme, aby nás náhodou nemohl nějak vydírat. Jindra hlídal kalendář jako ostříž a když se nedostavily měsíčky byl nervozní a stále mne posílal ke gynekologovi. Jindro neblázni, to je ještě brzy, snažila jsem se ho uklidňovat, ale už jsem cítila, že ve mně roste nový život. Když jsem mu pak na stůl položila těhotenskou legitimaci, plakal jako malý kluk a děkoval mi, že jsem mu jeho netradiční přání neodmítla. A pak se najednou zeptal: stýská se Ti po Felixovi ?

Tím mne dost naštval a snad poprvé jsme se pohádali, protože já si ani na chvilku nepřipustila, že dítě které nosím není Jindrovo i když to byla bláhovost. Rodičům to Jindra sdělil sám i to, že to všechno vymyslel sám a že u toho asistoval i když jen my dva věděli, že jen částečně. U porodu naší Lucinku pochoval jako první a byl štěstím bez sebe. O Lucii se staral jak jen mu to čas dovoloval a kdyby mohl kojit, určitě by se zhostil i toho. Dost často jsem Lucii pozorovala a zjišťovala jsem, že se stále víc a víc podobá Jindrovi a totéž říkali nejen lidé, kteří nahlíželi do kočárku, ale dokonce i naše mámy. Lucie rostla jako z vody, my se s Jindrou stále milovali naším způsobem a když Lucie slavila 3. narozeniny požádal mne Jindra, zda bych nepodstoupila ještě jednou to oplodňovací martýrium. Raději jsem ani neprotestovala, protože by si stejně prosadil svou. Pak mne jednou večer překvapil sdělením, že Felix odmítl. Ani jsem nepočítala s Felixem, je mi srdečně jedno koho vybereš, pokud to nebude bezdomovec . Pro své dítě vyberu jen toho nejlepšího to si buď jistá, ale myslel jsem, že by to bylo pro Tebe lepší mít stejného oplodnitele. Víš Simčo, já mu neřekl o Lucince, představ si, že je ženatý a jeho žena nemůže mít děti. Co kdyby nám jí chtěl vzít.

Byla jsem taky ráda, že o nás nevěděl. Asi dva měsíce po našem rozhovoru jsme odvezli Lucinku k babičkám, které už věděly na co se chystáme a odjeli do téhož penzionu, tentokráte se studentem Petrem. Ten si však vymínil, že si mne bude připravovat na soulož sám a vyžadoval jí dokonce několikrát denně, aby si prý své peníze zasloužil. Jindra neprotestoval a většinou se raději vzdálil. To pak Petr řádil jako tajfun a souložil mne nejen v klasické poloze. Tak jsem ve svých skoro 35 letech poprvé souložila na koníčka a nechávala se šoustat jako fenka zezadu. Poslední den se Petr snažil a kundu vystříkal 6x ! Když se moje těhotenství potvrdilo Jindra rozhodl, že pokud to bude kluk bude se jmenovat Petr, pokud holčička bude to Petruška. Sice jsem měla výhrady, ale jako vždy mi nebyly nic platné. Petřík se narodil tři dny před 4. narozeninami Lucie a Jindrovo štěstí bylo dokonalé. Po příjezdu z porodnice jsem Jindrovi sdělila, že na další oplodnění už nebudu reflektovat a ten s úsměvem souhlasil. Naše děti by si nemohly přát lepšího tátu než je Jindra a já lepšího manžela i když jsem s ním nikdy nezažila tu krásnou soulož jako s Felixem a Petrem. Ale co, když jsem to vydržela do svých skoro 40 let, nebudu to už teď měnit. Mám milujícího manžele a nového šoustavého „ přítele Roberta“ !