Nastalo ráno, slunce se vyhouplo na oblohu a další den mohl začít. Melly vyrazila do práce. Pracovala v místním nápravném zařízení, byla to mladá energická žena, nezadaná, pohledná, avšak místní pánové si mohli nechat zajít chuť, tahle byla na ženský.

Na vysokých podpatcích přeskákala přes přechod a na druhé straně si všimla, že se k ní blíží Daiha. Ta taky pracovala v nápravném zařízení, ne však trvale, docházela jenom občas, když nebylo zbytí. V trestání měla pouze základní kurs a vesměs dělávala jenom fisting neposlušným puberťačkám. Vypadá to jako příjemná kratochvíle, ale neroztažené teenagerky ruka narvaná až kdoví kde, kurevsky děsila. A Daiha byla poměrně vysoká žena, takže tomu odpovídala i velikost jejích rukou a ještě s jejími mírně robustnějšími kostmi byla nakonec na tohle naprosto ideální.

S Melly se pozdravily a společně vyrazily po chodníku do práce, po cestě si povídaly. Daiha sice byla o dost starší, než Melly, která byla nakonec jenom o dva roky starší než nejstarší dcera Daihy, ale stejně měla Melly pro Daihu už od puberty slabost. Kdo by nedal takové pěkné milfce?

Nakonec se v hale nápravného zařízení rozloučily a vydaly každá jiným směrem.

„Jo holka, kdybych já měla v rozkroku ptáka, nejspíš bys chodila jako kačer,“ utrousila potichu Melly při pohledu na odcházející Daihu.

Daihu dnes čekalo šest dívek kolem šestnácti let. Tato roztomilá partička neměla nic lepšího na práci, než se vloupat na úřad a vyměnit vlajku města za kus špinavého hadru s nápisem „Starosta ho má malýho“. Starosta se z toho sice málem smíchy pochcal, a následně taky zastupitelé, protože se jejich poslední schůze zvrtla v dokazování, že ho starosta malýho nemá. Avšak i po jeho prohlášení a taky po prohlášení jeho ženy, jeho souložnice a jejich páru naproti, zastupitelé stále padali smíchy ze židlí, nezbylo starostovi než ho jít, na záchod, ukázat místostarostovi, aby jako nezainteresovaná osoba dosvědčil, že ho fakt malýho nemá. Pro všechny to byla asi ta nejlepší schůze za posledních deset let, ale i tak nebylo možné holky nepotrestat. Kdyby je soud neodsoudil, ozvala by se velká spousta dalších lidí, kteří se dopustili jiných podobných provinění, že jim odpuštěno nebylo.

Dívky na Daihu čekaly v místnosti v suterénu. Nebyla tu okna, takže místnost ozařovaly jenom dvě zářivky na stropě. Kamenná podlaha a kamenné stěny bez omítky této sklepní mučírně jen dodávaly efekt. Místnost měla tvar podlouhlé nudle, vlevo ode dveří se, podél stěny, táhl dlouhý stůl. Jedna deska byla vodorovná, na té měly dívky položený zadek, a druhá byla mírně zešikma, o tu se opíraly zády. Z malé mezírky mezi těmito dvěma deskami ještě vystupovaly malé kůly s pouty. Dívky vlastně ležely v pololeže na zádech, nohy měly pokrčené tak, že se jim stehna téměř dotýkala boků a za kotníky pak byly připoutané právě ke zmiňovaným kůlům, takže jim chodidla mířila směrem ke stropu. Všechny ležely vedle sebe, sice věděly, co je čeká, ale i tak, nebo možná právě proto, se dalo napětí ve vzduchu krájet.

Dveře se otevřely a Daiha vstoupila do místnosti. Jako první se pozdravila s mladou dozorkyní, která dohlížela na holky, zatím co tu nikdo nebyl. Té následně řekla, že může jít. Mladá dozorkyně místnost opustila.

„Tak umyju si ruce a jdeme na to,“ prohodila Daiha směrem k holkám, nikoliv však výhružně, spíš přátelsky, jako by o nic nešlo.

Poctivě si umyla ruce, vydesinfikovala si je a nanesla na ně malé množství lubrikačního gelu.

Přistoupila k dívce první z leva a soustředěně jí začala přejíždět po přirození. Připoutaná dívka mohla pouze bezmocně sledovat, jak jí nejdřív do její úzké kundičky zajíždí dva prsty, pak tři, a potom čtyři. To už se začínala cukat. Daiha jí několikrát projela kundičku čtyřmi prsty až po dlaň. Potom ohnula palec, aby netrčel do strany a pomalu soukala svojí ruku do úzké pičky mladé dívky. Nacpala jí tam celou dlaň i s nataženými prsty, ruku zastavila, až když jí z dívčina přirození trčelo jenom zápěstí. Potom ruku vytáhla zpět k ústí kundičky, zaťala ji v pěst a pěstí znovu zajela dovnitř a tentokrát až nadoraz. Dívka se snažila zatínat zuby a vytřeštěnýma očima nepřestávala sledovat Daihino zápěstí mizející v jejím přirození. Daiha do ní chvíli tvrdě přirážela, potom jí zasunula dva prsty do zadku a ruku, kterou měla v její kundě, zarazila opět až nadoraz. Potom ji začala pomalu vytahovat a snažila se pokaždé co nejvíc roztáhnout prsty a s nimi i její kundičku. Ta už v tuto chvíli kňučela nahlas. Ne všechny ostatní dívky měly na toto divadlo dobrý výhled, ale všechny měly hodně dobrý výhled na svoje buchtičky, které za malou chvíli potká stejný osud.

Daiha ještě několikrát zopakovala pohyb s roztahováním prstů, a potom se za doznívajícího kňučení první dívky, vydala k umyvadlu.

Postup byl stejný – umýt ruce, vydezinfikovat a nanést malé množství lubrikačního gelu. Zatímco první dívka padla hlavou na dřevěnou desku mučícího stolu a oddychla si, dívka číslo dvě, která ležela po její levici, nespouštěla oči z rukou Daihy, která se k ní pomalu, ale jistě blížila od umyvadla. Dívce se nalila krev do obličeje, teď byla na řadě ona a nemohla tomu nijak zabránit. Daiha ji začala jemně přejíždět po pyscích…

Pět dívek už to mělo za sebou a zbývala poslední. Daiha k ní přistoupila a přejela jí rukou po přirození. Všimla si, že je dívka vlhká, nebo teda spíš napsat mokrá tak, že to z ní vyteklo až na stůl.

„Na tebe jsem si ani nemusela dávat ten lubrikant,“ usmála se Daiha.

Chvíli si hrála s jejím klitorisem, potom jí zasunula jeden prs dovnitř.

„No vidíš, tobě se to bude nakonec i líbit.“

Pak druhý, třetí a čtvrtý a tam a zpátky a zase dovnitř a ven. A potom hezky s palcem až po zápěstí. To všechno se ještě dalo, dívku vzrušovalo už jenom sledovat, co se děje jejím kamarádkám. Cítila, jak vlhne a jak jí sekret teče přes prdel až na stůl. Narvaná pěst v kundě ji už ale donutila zařvat a při následných tvrdých přírazech se jí dělaly mžitky před očima. Potom přišly na řadu dva prsty do zadku a ještě větší roztahování kundičky, to znamenalo ještě větší bolest. I přes to všechno bylo na dívce patrné silné vzrušení, až se Daiha musela sama uchechtnout představě, že za několik let bude něco podobného dotyčná možná taky praktikovat se svým manželem a nakonec u toho možná bude i stejně křičet….

Pokračování příště