Hrozně rád vzpomínám na jednu svoji lásku z mládí. A vzpomenu si na ni vždy, když se ocitnu na náměstí v našem městě, stačí abych tudy procházel a při pohledu na jedno konkrétní místo mi v ptákovi vždycky tak rozšafně zaškube, až se mi myšlenky odkutálí někam do závratných výšin a já často zapomenu, kam že jsem to měl vlastně namířeno. Moje milá za ta léta už někam zmizela, ale moje vzpomínky zůstaly. Mária byla napůl Romka a i když neměla tak karamelovou pleť, její oči žhnuly nebezpečným ohněm jejích předků a každý její pohyb vypadal, jako by zrovna tančila. A opravdu byla velmi divoká, bezprostřední a svá. Chodil jsem s ní na tajňačku ven, už ve škole mě zaujala na první pohled a já se snažil, abych ji dostal dřív, než si někdo uvědomí, jak moc je krásná a bude ji chtít taky. Dodnes moji rodiče, diplomovaní inženýři, naprosto netuší, jaké eskapády jsem s kudrnatou Máriou několik měsíců zažíval a kdyby to moje matka zjistila, asi by mě vydědila.

Tehdá jsem Máriu bral ven na procházku pod hvězdami snad po páté. Už jsme absolvovali první vlhké polibky, kdy mě moje daleko zkušenější družka musela učit a vést, už jsem se jí i dostal rukama pod blůzku a moje nezkušené prsty poznaly horko dívčích ňader. Pořád jsme se po krůčcích dostávali k větším a větším intimitám. Až na páté schůzce, kdy jsme se procházeli s nanukem v ruce pod hvězdami a bylo zrovna léto, takže jsme nebyli moc oblečeni, mě Mária zastavila a pošeptala mi:

“Všiml sis, že tady skoro nikdy nikdo není?”

A opravdu, jak jsem se tak zamyslel, na náměstí večer sotva prošel jeden jediný člověk, nikdy jsem při pochůzkách nikoho nepotkal… a to jsme ani nebyli malým městem! Najednou jsem si uvědomil, že mě Mária hladí mezi stehny a nebezpečně se blíží k mému penisu. Ten na tu myšlenku samozřejmě zareagoval a já pocítil známé pnutí. Přímo uprostřed náměstí mi ta mrška chmatala na ptáka!

“Co bys teď chtěl?” pošeptala mi do ucha náruživě.

“A..abys mě vy-vykouřila!” ulítlo mi koktavě, až jsem se zastyděl. Mária se ale mého přání nezalekla. Rychle klesla na kolena a už mi rvala kožený pásek a jala se rozepínat poklopec. Stydlivě jsem se snažil jí v tom zabránit, pokus byl ale dost chabý a já zjistil, že jsem úplně naklepaný na to, až si moji chloubu strčí mezi plné, třešňově zabarvené rtíky. A konečně. Jen jsem uviděl, jak se z trenek vynořil můj pulzující žalud, okamžitě zmizel v dychtivé pusince mojí dívky. Byl jsem blahem bez sebe z kousků, které s mým penisem Mária vyváděla. Akorát mě trochu znervózňovala myšlenka, kde se takové kousky s hady tak mladá holka naučila. Nicméně jsem se opřel dlaněmi v bocích a sledoval tu kočičku, jak si můj úd posouvá hlouběji a hlouběji do hrdla a labužnicky při tom zavírá oči a mlaská si, jako kdyby měla v puse chutné lízátko. Protáčela panenky, plácala se s mým kolíkem po tváři, jako herečka z porna, a vzápětí se s mým žaludem opět lechtala na mandlích, až jí v koutcích tryskaly slzičky z krátkého zadušení tvrdou masou svalů. Plnila si mnou celou pusu, ocucávala mě, lízala, laskala jazýčkem a ani milimetr kůže nenechala holý a bez polibku. Držela mě při tom celou dobu za koule a přehazovala si je mezi prsty jako antistresové míčky, občas za ně zatáhla, abych si byl vědom, že to ona je teď ta dominantní. Jako kdyby snad někdy nebyla… byl jsem jen stydlivý zajíček a její žák, ačkoliv jsem byl o trochu starší. Díval jsem se do jejích žhnoucích očí a jak je kulí, když jí moje péro zajede do krku moc hluboko, což mě vyrajcovalo tak, že jsem začal nekontrolovatelně cákat. Naplnil jsem Máriinu chtivou tlamičku horkým spermatem neukojeného panice a neodpustil jsem si u toho pár chtivých chlapeckých povzdechů, které se po prázdném náměstí hlasitě rozléhaly. Všechno to Mária poctivě spolykala, ani nemrkla. V tu chvíli jsem měl pocit, že ji asi miluji.

Ten večer jsem nemohl usnout. Ráno jsem chtěl Máriu překvapit květinou a nabídnout jí místo občasných randíček seriózní vztah. Tyhle její rty budou už laskat navždy jen můj penis, o to jsem se chtěl postarat. Co ale čert nechtěl - při cestě k jejímu paneláku jsem si všiml, jak se kudrnatá kštice na lavičce v parčíku sklání k rozkroku cizího kluka. Kytku jsem zahodil. Zjistil jsem pak časem, že Mária dělala pusou dobře kdekomu a jen já byl ten blbec, co se do ní fakt zamiloval. Nicméně kuřba na náměstí zůstane mou nejmilejší vzpomínkou.