Dům naplňovaly jemné tóny ženského hlasu. Světlo svíček blikalo, což mělo za následek, že podle hlasu doprovázejícího neznámé blues tančilo hned tisíc stínů. Po Veronice nebylo ani stopy, snad jen křeslo postavené ve středu místnosti.

Daniel přistoupil k tomu křeslu, byl to jediný kus nábytku, který nestál u zdi. Jeho pohled těkal od cylindru petrolejové lampy na knihovně do prázdného prostoru, kde normálně stával stůl, a zase zpět ke křeslu.

Byl na něm lístek papíru. Daniel si sundal kabát, přehodil si ho přes ruku a ten papír zvedl. Bylo na něm napsáno: „Sedni si sem, prosím.“

*

Veronika se ještě třásla, když se z ní Daniel vytáhl. Ploché břicho na posteli, ruce svázané k sobě nad hlavou a do široka roztažené nohy za sebou, tělo rozpálené, a to jak z toho sexu, tak z toho báječného výprasku, který dostala. Daniel jí přejížděl rukou po zádech a ona se cítila nahá a zranitelná.

Daniel odhrnul její dlouhé hnědé vlasy stranou a políbil ji tam, kde na jejím krku vlasový porost začínal. Navzdory tomu, že žár z vyčerpávajícího sexu, který právě měli, ještě nestačil dohasnout, Veronika cítila pálení touhy, prostupující jejím zdecimovaným přirozením.

„Moje děvko,“ zašeptal jí Daniel do ucha. Veronika se zachvěla a srdce jí bušilo. Scéna se nemění. Zůstává jejím ‚pánem‘ a použije ji, jak to sám bude považoval za vhodné. Nevěděla, jestli svede zpracovat nějaké další pocity, ale může to zkusit.

"Ano?" Zeptala se Veronika. Cítila, že se lehce zachvěl. Vždy se zachvěl, když reagovala na oslovení děvko. Byla to tak jednoduchá věc udělat to, ale vždycky ho to vzrušilo.

„Zítra, až se vrátím z práce, pro mě budeš tančit a svlékat se,“ přikázal.

Veronika polkla. „Nevím, jestli to můžu dělat.“

Pocítila paniku. Ten nápad v ní vyvolal strach. S radostí si lehne, podrobí se výprasku, nechá se mrdat a bude si to užívat, když jí bude říkat, že je jeho děvka, ale tančit?

„Neodmítám to,“ doplnila Veronika. „Jenom se bojím, že budu vypadat hloupě.“

Daniel se zasmál. „To není tvoje starost. Hloupě nebo ne, zítra budeš tančit.“

Seštípl jí ucho a její záda se prohnula.

„Zítra budeš tančit pro mě,“ upřesnil to.

*

Daniel seděl v křesle. Hudba se plynule ztišila a pak po chvíli začala hrát nová. Bylo to pomalé a smyslné, nějaká další píseň, kterou neznal. Předpokládal, že to je z Veroničiny sbírky bluesových zpěváků. Ať už to bylo cokoli, líbilo se mu to.

V tu samou chvíli z chodby vstoupila Veronika. Byla nervózní, ale přitom se usmívala. Zastavila se ve dveřích a stála, aby si Daniel mohl prohlédnout její oblečení. Vršek jí zakrývalo bílé triko a pod ním měla těsné černé šortky, do kterých bylo zastrčené.

Látka trika lascivně obepínala její prsa a odhalovala černou podprsenku vespod. Její ruce a nohy svítily tělovým olejem, kterým se předem natřela. Jak světlo svíček na mokré kůži dovádělo, její končetiny slabě zářily. Pomalu si přejela rukama po bocích, aby viděl kožená pouta, nasazená na obou zápěstích. Ruce nebyly svázané, ale pouta byla zřetelnou připomínkou její podřízenosti.

Jeho oči se vpíjely do jejího těla a jeho odkývnutý souhlas v ní vyvolal viditelné zachvění. Danielovy oči se vrátily k jejímu obličeji a také tam její práci ocenil úsměvem. Veronika si dlouhé hnědé vlasy vzadu stáhla do těsného copu a nechala ho spadat na záda jako přirozené vodítko. Tváře měla poprášené malým množstvím stříbrného třpytu.

Vystoupila ze dveří a přešla po místnosti.

*

Když toho rána Veronika otevřela oči, první, co viděla, byl Danielův spící obličej. Usmíval se. Veronika uvažovala, o čem asi sní, a doufala, že o ní. A pak si vzpomněla na jeho poslední příkaz.

Dnes má tančit.

Veronika vyklouzla z postele. Nohy měla stále trochu slabé, ale to se dalo očekávat po té řadě rozkoší, která včera večer prožila. Na rtech se jí objevil úsměv, když si připomněla ty hodiny, po které na jejím bezmocném těle prováděl své smyslné umění. Vzpomněla si na ten malířský štětec, na bičík a na jeho důvěrně známé ruce. Ohlédla se na postel a věděla, že ona se díky jeho představivosti a pozornosti také bude celý den usmívat.

Otevřela zásuvku, vyndala z ní bílé kalhotky a oblékla si je. Potom sáhla po podprsence a při tom se zahlédla v zrcadle.

Veronika nechala zásuvku a přešla k zrcadlu, Daniel pořád spal. Věděla, že si myslí, že je hezká, a věděla taky, že ji muži považují za atraktivní, ale přemýšlela, jestli přes to všechno je opravdu hezká. Její prsa byla velká, ale kvůli své váze také mírně pokleslá. Věděla, že nohy má svalnaté, ale opravdu se Danielovi líbí tvrdé linie, nebo to jen tak říká?

Ovšem byly to její vlasy, co ji nejvíc znepokojovalo. Byly hnědé, husté a odmítaly se vlnit. Veronika vyzkoušela trvalou, natáčky a nejrůznější prostředky, ale nikdy s nimi nedokázala nic víc, než že jí jen visely kolem obličeje a ramen. Přála si vypadat jako ty ženy, které každou chvíli přešly na nový módní styl nebo si samy pro sebe nové styly vynalézaly.

„Zůstaň tam,“ zaslechla Veronika za sebou. V zrcadle viděla Daniela, jak sedí na posteli. Usmíval se a jeho oči byly plné hrdosti.

„Co jsem udělal, že jsem si tě zasloužil?“ zeptal se Daniel.

Veronika se začervenala. „A co? Ty vlasy nebo moje povislá prsa?“ zažertovala Veronika.

Daniel se zamračil. Zavrtěl hlavou a vylezl z postele. Veronika se dívala, jak jde blíž, postavil se za ni a objal ji kolem břicha. Přitiskl jí své rty k uchu.

„Tvoje vlasy voní šamponem, a když je vezmu do ruky, jsou husté a jemné na dotek.“

Ruce mu z jejího břicha klouzaly nahoru. Jeho prsty jí překryly prsa a dotkly se jejích ztvrdlých bradavek. „A prsy se ti trochu prověšují, protože mají váhu, což obvykle znamená, že jsou velké, a velké prsy já mám rád.“ Veronika se v jeho objetí prohnula dozadu a sledovala, jak jí jedna z jeho rukou sjíždí z prsou dolů mezi stehna.

„A podívej se na svoje nohy,“ pokračoval Daniel, zatímco jeho prsty lehce tančily po jejích kalhotkách. „Miluju nohy se svaly. Miluju tvoje nohy, které mě umějí obejmout, zmáčknout a drtit, když jsi v zápalu vášně. Když svoje stehna sevřeš kolem mě, pak vím, že jsi opravdu moje.“ Veronika otočila hlavu a podívala se na něj zpříma. Jeho paže ji znovu objaly, pak jí položil prst na rty a zlehka s ním po nich přejel, až z toho ztratila dech.

„Jsi krásná a vědět, že mi dáváš sebe, krásnou ženu, je tolik, že nevím, jak bych za to mohl být dost vděčný.“

Daniel ji políbil na krk a Veronika si povzdechla. „Dnes večer pro tebe budu tančit,“ řekla.

Poodstoupila dozadu a začala tančit. První pohyby začaly u jejích boků, váhavě se pohupovaly, hledaly svůj rytmus. Jak se dostávala do hudby, postupně se kývaly stále dál a dál. Kolena se ohýbala, ona se otočila a paže nechala volně vlát kolem sebe. Znovu se otočila a její cop se otáčel s ní a houpal se jí po zádech sem a tam jako přirozený metronom, ukazující její tempo a pohyby.

Daniel ji pozoroval. Viděl, jak její sebevědomí vzrůstá. Začínalo to zevnitř, tak jak to správně má být. Pak jí to proniklo do celého těla. Zavřela oči a ty hluboké rmutlivé tóny písně ji začaly naplňovat.

Dala ruce k sobě a zkřížila si zápěstí, jako by byla svázaná. Pohybovala rukama sem a tam a tančila jako svázaná touhou svého milence. Její hlava se pohybovala podle hudby. Její boky se kývaly výrazněji a její hýždě poklesávaly a zase se zvedaly, jak ji vzrušení té chvíle pohlcovalo stále silněji. Ten rytmus, Danielova pozornost a její vlastní nadšení z toho, jak umí být smyslná, to vše jako by tančilo s ní. A potom konečně se její napjatost uvolnila a její tělo ožilo.

*

Nyní byla připravena.

Veronika otevřela oči a upřela je na Daniela. Její boky se stále hýbaly, ale ruce si zkřížila na hrudi a zachytila spodní část trička. Tričko vyskočilo z kraťasů a ona si ho přetáhla přes hlavu. Když si dlaněmi zakryla podprsenku, uviděla Danielův lačný pohled. Prsty zastrčila do podprsenky, nohy a boky zůstaly v pohybu. Veronika se hladila pro něj, její ruce dělaly to, po čem on toužil.

Otočila se a poskytla mu báječný výhled na svůj zadek. Kraťasy byly k němu přilepené, křivky její prdelky stydlivě vykukovaly z černé látky. Houpla zadkem zleva doprava, otáčela jím, a nepotřebovala se dívat, věděla, že Danielovy oči ji sledují. Houpla zadkem zprava doleva, dělala to pomalu a představovala si, jak ho k tiskne němu.

Rozpojení stiskacího knoflíku a pomalé rozepnutí zipu proběhlo skrytě před jeho pohledem. Přestala tančit a stiskla nohy k sobě. Začala šortky stahovat, sklonila se při tom a ukázala mu své opálené hýždě. Stejně tak pomalu šortky stáhla až k podlaze a klidně z nich vystoupila.

Znovu se vztyčila a stále tančila, zády k němu. Měla na sobě jeho oblíbená tanga, jednoduchý černý vinyl a neslušně malé množství látky. Úzký proužek se mezi půlkami její prdelky ztrácel a Veronika věděla, jak Daniel pohled na její prdel miluje a chce ji mít blíž a blíž.

Znovu se sklonila a svou prdelku mu nabídla. Daniel neudělal nic a Veronika pochopila proč. Dnes večer to je její tanec a on se chce jen dívat. Uvědomila si, že její oběť nepřijme, a tak pokračovala sama v tom, co chtěl.

Tak silně, jak mohla, se pleskla přes pravou půlku. Sykla, když ji ta pálivá bolest zasáhla. Postavila se a pokračovala v tanci. S boky v neustálém pohybu se dál pleskala do obou půlek. Nejprve pravou, pak levou a pak zase pravou, zvuky plácání holýma rukama se přidávaly k hudbě, která vyplňovala jejich svět. Přestala, až když byla její prdel stejně rozehřátá a rudá jako Danielův obdivný obličej.

Pak se Veronika otočila a poklekla mu k nohám. Když se na něj usmála, roztáhl nohy. Její ramena se stále pohybovala v rytmu hudby a ona si sáhla na záda. Jak se při tom prohnula, zkousla si ret způsobem, který miloval. Když si rozepnula podprsenku, prsy se jí tlačily dopředu. Cítila, jak napětí v podprsence zesláblo, a vzdychla, když cítila, že se její podprsenka vznáší nad prsy, a ty nyní drží pouze gravitace a tvrdé bradavky.

Veronika vstala a padající podprsenka se o ni zachytila. Stála před svým pánem a pohupovala se, dokud podprsenka z jejího těla nespadla. Pak zvedla ruce nad hlavu a až do konce písně tančila nahoře bez. Danielovy oči sledovaly její kolébající se bradavky a oceňovaly, jak se její těžké kozy houpají podobně jako boky.

Když začala další píseň, přesunula se za něj. Zvedla prsa a nakrátko mu je posadila na ramena, jen na okamžik mu dovolila ucítit jejich hmotu. Potom se narovnala a tančila před ním. Její prsty napodobující kulaté naběračky schovávaly prsy a surově hnětly jejich bradavky. Seštipovala a vytahovala ty tvrdé bradavky, až se jí nehty ostře zarývaly do kůže. Danielův široký úsměv zmírňoval její bolest.

Bože, jak ona ho chtěla.

Veronika se snažila ignorovat potřebu, která v ní pořád narůstala, ale bylo to nemožné. Její boky se pohybovaly stejně jako při sexu, mrdala prázdný vzduch před svým milencem. Cítila, jak se její tužba hromadí za tou titěrnou látkou kalhotek. Její tělo muselo být v neustálém pohybu, protože hudba dráždila její duši.

Nakonec si zasunula prsty pod svoje tanga. Daniel zasténal a Veronika věděla, že má stejné potřeby jako ona. Stáhla si tanga a odstranila svou poslední obranu. Tanga šla dolů kolem jejího pohlaví, kolem jejích stehen, kolem jejích nohou zářících olejem a kolem chodidel. Nyní byla kromě svých kožených pout nahá.

„Teď,“ zavrčel Daniel. Vstal z křesla a Veronika musela skrýt potěšený úsměv. Dotlačila ho k tomu! Nemohla tomu uvěřit, ale vyhrála nad jeho trpělivostí! Cítila se o to žádoucnější a krásnější.

*

Danielovy kalhoty a spodní prádlo byly na podlaze vedle Veroničina oblečení během několika vteřin. Natáhl se po jejích poutech a přitáhl si ji k sobě za zápěstí. Veronika se mu usadila obkročmo na klíně a nastavila se nad jeho čurák. Pustil jí jedno zápěstí, aby si ho mohl rukou přidržet na místě, když se na něj spouštěla. S tou pomocí našla jeho tlustý žalud, který jí roztáhl pysky a udělal si do ní cestu, a Danielova ruka se mohla znovu chopit toho uvolněného zápěstí. Stahoval ji pomalu na sebe a Veronika si blaženě kousala rty, když do ní jeho mužství centimetr po centimetru pronikalo.

„A teď pro mě zase tancuj,“ přikázal jí Daniel.

Veronika zakňučela a její tělo uposlechlo. Mlela na něm svým pohlavím a její milenec jí při tom pevně držel zápěstí. Nadzvedával se, aby do ní svůj nadržený čurák dostal dál. Mrdali na tom křesle a nesnažili se dělat to uhlazeně, protože jejich vášně nevyžadovaly nic víc, než jednoduché a nekultivované spojení.

Jejich pohlaví se srážela a její kozy poskakovaly před Danielem. Daniel sledoval, jak se při každém přírazu jejich hmota pod kůží pohybuje, jak se její prsa modelují a tvarují do pomíjivých nových podob. Bylo toho moc na to, aby vydržel být pasivní. Otevřel pusu a chytil jednu bradavku mezi zuby a sevřel ji, zatímco Veronika se dál odrážela na jeho ptákovi.

Když se jeho ostré zuby zmocnily její bradavky, záda se jí prohnula. Odtahovala se od jeho rukou držících ji za zápěstí, ale v Danielově železném sevření byla jako přibitá. Jediné, co mohla dělat, bylo hýbat boky a tančit a nechat jeho jazyk, aby jí brnkal na bradavku, a ten tvrdý kousek masa chlácholil a švihal.

„Jsem blízko,“ zasténala Veronika.

Stáhl ústa zpět, až bradavka z jeho zubů volně vyskočila.

„Tak se udělej,“ přikázal.

Veronika hekala a svými boky na něj shora dál útočila. Dál a dál pumpovala a svírala ho svými stehny. Mrdala rychleji a rychleji, cop jí bouchal do zad. Přirážela silněji a silněji, až nakonec ztuhla ve sladkém orgasmu, který ji zcela paralyzoval.

„Ještě jsi neskončila,“ zasyčel na ni Daniel. Předklonil se, uvolnil její zápěstí a objal ji kolem zad. Veronika si povzdechla, když ji obejmul a přitiskl jejich hrudi k sobě. Bezmocná a vyčerpaná, jediné, co mohla dělat, bylo sténat a držet, když Daniel vyrážel svými boky a pokračoval v jejich tanci.

„Ano,“ vyrazil ze sebe po pár vteřinách. Veronika sténala s ním, když se jeho tělo otřásalo a jeho čurák v ní vibroval. Její pohlaví přijímalo horké proudy spermatu, které do ní posílal, a ona ho znovu a znovu pevně svírala a všechnu tu nadílku z jeho čuráku odčerpávala.

Společně oddechovali.

„Zítra,“ zalapal po dechu Daniel.

"Ano?" zeptala se Veronika.

„Zítra budeme odpočívat,“ řekl Daniel s úsměvem.

„Možná,“ zasmála se Veronika.