Je tomu již dost dlouho, co si Alice, tedy má žena usmyslela, že bychom mohli navštívit její kdysi nejlepší kamarádku Veroniku, která se jí poněkud vzdálila, když odešla za svým vyvoleným do malého městečka vzdáleného pěkných pár kilometrů od našeho skoro velkoměsta. „To zase bude víkend jak víno,“ povzdychl jsem si sám pro sebe, vědom si toho, že nás tam, nebo určitě alespoň mě žádná velká zábava nečeká. Toho jejího Jirku jsem příliš neznal, ovšem ji znám až moc dobře, takže mi bylo jasné, co mohu od této návštěvy očekávat. Alice na mě dost naléhala, abychom Veroniku navštívili, tak jsem nakonec svolil. Sice bych měl lepší představy jak strávit víkend, ale budiž. Veronika byla totiž dost komplikovaná holka a ze všeho dokázala udělat problém. S Alicí spolu pracovaly, a protože obě neměly chlapa, mohly si navzájem vylévat svá neutěšená srdíčka. Když jsme se s Alicí poznali a já se párkrát ukázal u ní v práci, Veronika po mě vždycky dychtivě a možná i závistivě koukala. I já po ní utrousil nějaký ten zvídavý pohled, vždyť chození s Alicí bylo tehdy takové ještě ve vývinu a Veronika byla na patřičných místech krapet vyvinutější. Po čase si Veronika Alici nejednou posteskla: „Já bych chtěla taky takového Karla, jak máš ty.“ Trvalo jí to sice dlouho, ale potom na několikátý pokus uhnala toho svého Jirku, v jejích očích nejkrásnějšího a nejhodnějšího kluka na světě a brzy se k němu odstěhovala. Kamarádství holek tak ze dne na den prakticky skončilo, ale ne úplně. Velmi často si spolu telefonovaly, ovšem už to asi nebylo takové to správné kamarádství, které mezi sebou holky obyčejně mají. Po těchto jejich velmi dlouhých telefonátech jsem vždycky nenápadně vyzvídal: „Jak se Veronika má?“ Alice vždy jen mávla rukou a řekla: „Ále, zase si jen stěžovala, jak je to tam hrozný, jak se k ní Jirka špatně chová, nebo jak strašné je to v práci.“ Bylo to pořád dokola a podle ní za všechno mohli ti druzí, jen ona ne. V novém bydlišti si novou kamarádku nenašla, protože všechny holky jsou tam divný. Jirka se pěkně vybarvil, když doma chodí pořád nahý a v posteli je moc náročný. V práci je hrozný kolektiv a nedá se to tam vydržet. Já mít doma takovou ženskou, tak bych jí snad každý den musel dát řádně na zadek. To, že jsem se do ní tehdy příliš nezakoukal, bylo pro mne asi velikým štěstím.

Byl pátek odpoledne a my jsme s Veronikou vyrazili autem vstříc víkendovému dobrodružství. Po páté odpolední jsme byli na místě. Veronika nás už netrpělivě vyhlížela před domem, který se před časem stal jejím novým domovem. Vítala nás, jako bychom snad byli jedinými lidmi široko daleko. Pak mám představila toho svého Jirku. Na první dojem to byl docela pohledný normální chlap. Páteční večer se začal odehrávat na dvorku u grilu, kde se potilo nějaké to masíčko a prolévalo se to vínečkem. Hovor se zprvu vedl docela neutrálně, ale potom se holky od nás samozřejmě trochu vzdálily, aby mohly řešit ty svoje ženské záležitosti, respektive aby si Veronika mohla vylévat Alici své smutné srdíčko. Já zůstal s Jirkou u grilu a láhví s vínem a netrvalo dlouho, padli jsme si celkem do noty. S Jirkou se dalo bavit o všem a on neměl nějakou velkou potřebu řešit, jestli jeho soužití s Veronikou je ideální nebo soustavně někde skřípe. Večer se pozvolna měnil v noc, když si k nám opět přisedly holky. Na nějaká lechtivější témata v našem hovoru nedošlo, jen se řešilo, co podnikneme druhý den a usnesli se, že zítra společně vyrazíme po okolních lesích a hájích. Po té co jsme se uložili ke spánku, v domě byl takový zvláštní klid, na který jsme my z města a bytu nebyli zvyklí. U nás doma se pořád odněkud ozývalo vrzání postele nebo sténání některé právě uspokojované sousedky. A tady prostě nic, jen ticho.

Po ránu mám ve zvyku si dopřát trochu chladné sprchy, aby se moje rozespalé tělo trochu probralo a osvěžilo, Je velmi brzy, Alice ještě vyspává a i v ložnici, kde spí Veronika s Jirkou je klid. Zamířím tiše do koupelny a tam si užívám chladných, nikoli ledových kapek za sprchy, abych se nastartoval do nového dne. Je to pro mne příjemná vzpruha a já si ji vždycky pěkně užívám. Když se pak utírám, vpadne náhle do koupelny Veronika a jen mě tam spatří nahého, dává si ruku přes oči a hystericky vykřikne: „Kriste pane, ty jsi tady Karle?“ „Však pojď dál, děláš, jako by si nikdy neviděla nahýho chlapa. Já ti nic neudělám, a když, tak jenom dobře,“ řeknu a ona si oddělá ruku z očí, zamračí se a spustí: „To jo, všichni jste stejní, myslíte pořád jen na to jedno.“ Pak mizí rychle z koupelny. Já na sebe hodím pár svršků a zamířím do kuchyně. Tam už chystá Veronika snídani a po chvíli se v kuchyni objevuje i Jirka. Jen v jakémsi triku a dole měl volně své dost velké péro, tak jak je asi doma zvyklý. Můj pohled samozřejmě zamíří na jeho pokleslé péro, které je na první pohled o poznání větší, než to moje. Začíná mě svírat vzrušující myšlenka, že bych si s takovým pěkným pérem docela rád pohrál. Veronika se však na Jirku hned obořila: „Takhle bys tady zrovna chodit nemusel, když máme návštěvu.“ Já na Jirkovu obranu prohodím: „Mě to nevadí, vždyť ho má hezký, tak co na tom.“ Veronika se na mě zamračí a řekne: „To jsem si mohla myslet, že budeš při něm. Co by tomu řekla Alice, kdyby ho viděla jen tak?“ „Třeba by se jí líbilo a chtěla by ho mezi nohy,“ rozvíjím diskuzi, přestože vím, že mi Alice byla doposud věrná, stejně jako já jí. Kdyby se ovšem chtěla náhodou spustit s Jirkou a já třeba zase na oplátku protáhl svým pérem na patřičných místech Veroniku, neměl bych s tím asi nějaký zásadní problém. Veronika však Jirkovi rezolutně řekne: „Jdi se prosím tě oblíct!“ Jirka tak učiní, odejde z kuchyně a zdá se, že je po diskuzi. Ale Veronika, jen co Jirka odejde, vyčiní i mě: „Ty bys normálně nechal Jirku, aby ti osouložil Alici?“ „Já bych osouložil tebe a bylo by to vyrovnaný,“ oponuji jí. Ona nic neříká, jen na mě divně kouká. Jirka se vrátí do kuchyně oblečený a pár minut po něm do kuchyně vstoupí rozespalá Alice. Je jen v průsvitné noční košilce a Jirka na ni hned zabrousí velmi dychtivým pohledem. Alice se krásně protáhne, noční košilka se jí na chvilku zvedne a nakrátko se ukáže její nevinná kundička. Nikdo nic neříká, jen všichni tři civíme na Alici. Ta se záhy vzdálí do koupelny a v kuchyni je najednou co řešit. Začne Jirka: „To bylo moc hezký.“ „Já vím, že je to hezký, ale občas mám chuť si vyzkoušet i něco jiného,“ přisadím si. Vše uzavře Veronika, když řekne: „Jen abyste se z ní oba nepodělali.“ Alice se vrátí z koupelny, přisedne si ke stolu a zeptá se: „Co tady po ránu všichni řešíte?“ „Ále nic,“ řekne stroze Veronika, ovšem všichni tři svorně hledíme na Alici. Chvíli je v kuchyni ticho, které naruší Alice, když řekne: „Co na mě všichni tak koukáte?“ Jirka i já jsme mlčeli, jen Veronika měla potřebu žvanit. Velmi přihlouplým tónem řekne: „Si normálně představ, že by si nás ti dva chtěli v posteli vyměnit.“ Alice se lehce pousmála, napřed pohlédne na mě, pak na Jirku a přileje trochu oleje do ohně: „Proč ne, já bych klidně vyzkoušela ve své dírce nějaký pořádný klacek.“ Veronika málem padla do mdlob, my se s Jirkou na sebe docela upřímně zadívali a dali si tak najevo, že výměna holek by pro nás oba nebyl nějaký velký problém.

Když skončila debata v kuchyni, mohli jsme konečně vyrazit vstříc místním lesům. Počasí přálo a před námi byl asi docela příjemně strávený den. Chodili jsme lesními cestami všichni čtyři pěkně pospolu a nikdo z nás se neměl potřebu vracet k naší ranní debatě. Ušli jsme už pěkný kus cesty, když si mě Alice vzala stranou a zeptala se: „Co jste ráno v té kuchyni vlastně řešili?“ Mezi námi nikdy nebylo nějakých velkých tajností, a proto Alici popravdě řeknu: „Napřed mě viděla Veronika nahého v koupelně, pak přišel do kuchyně napůl nahý Jirka a ty si tam nakonec vběhla taky skoro nahá. Jirka na tobě oči mohl nechat, už se na tobě skoro viděl a já jen tak plácl, že bych si to klidně vyměnil a vyzkoušel Veroniku. Alice se sice na mě trochu mračila, ale hned začala vyzvídat: „A ty bys chtěl, aby mě Jirka dole protáhl? Říkala Veronika, že to jeho péro je moc obrovský?“ „Jak jsem ho mohl vidět ráno, větší než to moje určitě je, ale myslím, že tě dole určitě neroztrhne,“ konstatuji. Alice najednou nahodila takový velmi zasněný pohled a povzdychla si, jakoby už cítila Jirkovo péro ve své dírce. Lesem se rozlehlo volání: „Kde jste vy dva?“ To nás k sobě volali Veronika s Jirkou. Jen jsme je došli, Jirka hned poznamenal: „Přiznejte se, určitě jste se nám chtěli ztratit a rozdat si to spolu někde za bukem?“ Veronika nahodila takový všeříkající škleb, ale nic neříkala. Den dál pozvolna ubíhal, po poledni jsme navštívili i místní rozhlednu a restauraci opodál, kde jsme se na zpáteční cestu řádně posilnili. Cestou zpátky jsme se nějak samovolně rozdělili na dvě skupinky. Alice šla s Veronikou a já s Jirkou je opodál následovali. Co spolu řešily holky jsme nijak nesledovali, proč taky a sami vedli takovou obecnou řeč o všem možném i nemožném. Jirka se ale potom začne vyptávat: „Alice je moc hezká holka, jaká je v posteli?“ „Ale jo, je dobrá, je docela náruživá, já si nemůžu stěžovat,“ pochvaluji si. „Tak to jsi šťastný člověk, Veronika je sice kus ženské, pěkně vyvinutá, ale v posteli to s ní za moc nestojí,“ postěžuje si Jirka. „Snad to nebude tak hrozný,“ oponuji mu. „Ale je,“ povzdechne si a po chvilce dodá: „Víš co mi to dá kolikrát práce, než ji přesvědčím, aby mi konečně podržela. Jak často pícháš s Alicí?“ „Tak normálně, každý druhý den,“ řeknu a vím, že vůbec nepřeháním. „To ti závidím, Já s Veronikou píchám tak jednou za čtrnáct dní,“ posteskne si Jirka. Zlehčuji jeho situaci: „Zase je ti to vzácnější a víc si to užiješ.“ A Jirka na to hned: „Tobě se to kecá, když s Alicí pícháš každý druhý den. Jen si to někdy zkus vydržet čtrnáct dní bez píchání a koule ti upadnou.“ Asi na tom něco bylo, já souložil s Alicí pravidelně a co obnáší taková delší pauza v posteli, jsem již dlouho nepoznal. „A to se dá vydržet?“ ptám se ho. „No to je přece jasný, že nedá, občas si ho sám pohoním, nebo někdy...“ uleví si Jirka. To máš tedy blbý,“ uznávám a víc se neptám. Když vyjdeme z lesa, holky nás čekají opodál na louce a Jirka uznale řekne: „Alice je fakt pěkná ženská, já bych na ni hned vletěl.“ „Klidně si na ni vlítni, mě by to nevadilo, já bych si to klidně rozdal zase s Veronikou,“ nabízím Jirkovi. Jirka se začal hlasitě smát a povídá: „Jestli dokážeš opíchat Veroniku, budeš borec.“ Došli jsme k holkám a dál se o nich a chutích na ně nebavili.

V podvečer jsme se všichni usadili u grilu. Dnes se na něm ale nebude potit masíčko, nýbrž pěkně silné klobásky. Když byly hotovy, s chutí jsme se do nich všichni pustili. Alice byla v dobré náladě a jen tak prohodila: „Pěkně macatý klobásky. Jestlipak máte kluci ty svý klobásky taky tak macatý?“ S Jirkou jsme tu větu nijak zvlášť nevnímali, ale Veronika hned zpozorněla a povídá: „No ještě aby nám tady začali ty svoje klobásky předvádět.“ To už jsme s Jirkou zase zpozorněli my dva. Koukali se po sobě a Jirka najednou zavelel: „Tak uděláme holkám striptýz u grilu.“ Než jsem stačil něco říct já, Jirka se svlékl a pěkně si pohonil péro. Rázem mu pevně stálo. Bylo opravdu moc hezké a i já na něho docela závistivě hleděl. „Tak kdo si tu mou klobásku dá?“ vyřkl zvesela. Holky po sobě udiveně koukaly a nic neříkaly. Jirka své péro na velmi intimně osvětleném dvorku dál všem předváděl a asi předpokládal, že některá z holek, nebo spíš Alice, si s ním začne hrát. Nic takového se ovšem nedělo a Jirka se ptá: „Nikdo tu mou klobásku nechce?“ Já byl pohledem na to jeho hezké a velké péro docela vzrušen, a protože se mi občas hlavou mihnou touhy a choutky na mazlení se s pérem, neodolám pokušení a prohodím: „Já bych třeba...“ „Se nezdáš Kájo, tak se ukaž...“ řekne Jirka a už stojí přede mnou a své péro mi míří do pusy. Než se naději, už mám tu jeho klobásku v puse a snažím si ji patřičně vychutnávat. Když mi to jeho krásné péro několikrát zajede poměrně hluboko do pusy, Jirka si jen povzdechne: „Holky koukejte, to je šikovný kluk...“ Potom zaslechnu Veroniku, jak důrazně řekne: „Na tohle já se koukat nebudu!“ Unesen z toho, že mám tak velké péro v hubě, ani nesleduji, co dělají holky. Jirka se naplno oddává tomu, jak se mazlím s jeho pérem a asi si to docela užívá. Hezky sténá, ale celé to naše hraní nemá dlouhého trvání. Jeho sténání náhle zesílí, několikrát mi své péro prudce vrazí hluboko do pusy, pak ho ale vytáhne, trochu si ho ještě pohoní rukou a potom důkladně postříká svým semenem mou tvář. Bylo ho skutečně mnoho, asi s Veronikou opravdu dlouho nepíchal. Já si tvář jen tak otřu svým trikem, Jirka si jen tak ledabyle obléká triko a kraťasy, usadí se vedle mne a oba pohlédneme do míst, kde vysedávaly holky. Sedí tam jen Alice a svou rukou si docela důkladně projíždí rozkrok. Nejspíš jí řádně vzrušil pohled na Jirkovo krásně stojící péro a hrátky, které jsme spolu před malou chvílí provozovali. Oba na ni koukáme a skoro zároveň řekneme: „Máš nějaký problém?“ Ona na nás docela upřímně pohlédne a s velkým povzdechem řekne: „Takového velikého jsem tam ještě neměla, já bych ho tam chtěla.“ Jirka příliš neváhá a v mžiku je znovu nahý. Své péro si jen lehce pohoní rukou a to je stejně velké a pevné jako před chvílí. Nebere ohledy na to, že stojím vedle něj a téměř Alici poručí: „Tak mi ji hezky nastav, já ti ji protáhnu.“ Já nechávám věcem příštím volný průběh a nijak nezasahuji. Alice jen poznamená: „Ale tady venku ne.“

Všichni tři se přesouváme do pokoje, kde jsme minulou noc s Alicí nocovali. Míjíme ložnici, kde už Veronika asi spí. V pokoji je rozložená pohovka, připravená na to, že se na ni uložím s Alicí ke spánku. Ovšem dnes to vypadá, že se ke spánku asi jen tak neuložíme. Alice se na pohovku krásně rozloží a předvádí nám svou roztouženou dírku, která chce ve svém nitru okusit Jirkovo velké péro. Jirka už byl připraven na ni skočit, pohlédl ještě pro jistotu na mne, já nenápadně kývl a už se na ni sápal. Důkladně ji začal prstit dírku, aby se co nejvíc otevřela a bylo v ní dost místa pro to jeho velké péro. Pak už namíří péro do dírky, a když tam zajede, Alice si povzdechne: „Ach, to je krásná klobáska.“ Jirka se záhy pěkně rozjede a vůbec Alici nešetří. Ta začala krásně sténat a naříkat. Jirka to své parádní péro do Alice pěkně vráží a ona mu statečně drží. Je to moc hezká podívaná. Jirka se mou zásluhou udělal už na dvorku, a proto nyní vydržel na Alici relativně dlouho, než musel přerušit. Když s Alice konečně seskočil, pořádně ji postříkal semenem. Já měl pocit, že je ho teď snad ještě víc než na tom dvorku. Jirka nelenil a znovu se vrhl na Alici. Píchal ji ještě divočeji a Alice to velmi intenzivně prožívala, její nářky byly přímo nádherné. Co se pamatuji, doma takto nikdy nevyváděla. Snad to bylo tím, že mému péru do rozměrů toho Jirkova určitě trochu chybělo. Nadšeně pozoruji tu vzrušující podívanou, jak si Alice užívá s Jirkou. Začínám mít tendenci si hrát se svým pérem a hezky se sám udělat. Ve dveřích do pokoje se však náhle objeví rozespalá Veronika a ptá se: „Co se tady děje?“ Když spatří, jak Jirka důkladně píchá Alici, pohlédne na mě, zamračí se a řekne: „Ty klidně necháš Jirku, ať ti píchá Alici a ještě se na ně koukáš? To je hrůza.“ „Vždyť si to oba krásně užívají, tak co na tom,“ povídám s klidem, přestože jsem si vědom, že mě ta podívaná hezky vzrušuje a Jirku bych na Alici klidně hned vystřídal. Chytím Veroniku za noční košili a snažím se ji přitáhnout k sobě. Navrhuji jí: „Pojď, užijeme si spolu.“ „Pusť mě!“ křikne, vytrhne se mi z ruky a zmizí do ložnice. Chvíli ještě sleduji, jak Jirka důkladně protahuje Alici, ale potom se vydávám za Veronikou. Dveře od ložnice jsou pootevřené a jen vstoupím do ložnice, ozve se: „Co tu děláš?“ „Přišel jsem ti udělat dobře,“ řeknu a už se pokládám na postel vedle Veroniky. „Z toho asi nic nebude,“ odbrkne Veronika. Moje odhodlání ji pěkně opíchat je však natolik silné, že ji začínám osahávat. Nejprve si troufnu na její velká prsa, avšak ona se hned brání. Má to však holka marné, jsem již hodně vzrušený a chci ji za každou cenu zasunout své péro do její díry. Několikrát hlasitě řekne: „Nech toho, nebo budu křičet.“ Nevím, jestli by jí to bylo co platné, když je z pokoje neustále slyšet velmi hlasité nářky Alice a Jirky, kteří si to spolu asi velmi hezky užívají. Já nepřestávám rukou útočit na velká prsa Veroniky a posléze se pokusím podniknout útok i na její díru. Snažím se, ale Veronika se příliš brání a nadává mi. Chvílemi náš zápas v posteli připomíná spíše pokus o znásilnění, ale jak tak spolu poměrně dlouho zápasíme, já se náhle dostanu rukou na tu její díru a dojde k tomu, že Veroniku důkladně dole prohrábnu a náš souboj náhle ustává. Ona nenápadně, těžko říct jestli úmyslně, několikrát zavadí rukou o moje slintající péro a řekne: „Tak si mě klidně vyšukej ty hajzle.“ Konečně jsem se dočkal, péro už mi teklo touhou po její díře, ona roztáhla nohy a mé péro se dralo do nitra Veroničiny díry. Ta byla dost těsná a ani příliš nezvlhla. Velmi volným tempem začínám Veroniku píchat, ale její díra se nechce uvolnit, a když mi to moje roztoužené péro příliš svírá, přišlo to na mě hodně rychle, mé péro ji muselo opustit a Veroniku krásně postříkalo semenem. Ona s povzdechem řekla: „To bylo rychlý, už mi dáš pokoj?“ Od vedle je slyšet nepolevující sténání a nářky, což je neklamným znamením, že si Alice s Jirkou náležitě užívá a jejich souložení asi jen tak neustane. Proto celkem potichu prohodím: „Vedle jim to ale jde, musíme se přidat, ať je jen neposloucháme.“ Veronika leží na posteli, dlouho nic neříká, pak ovšem řekne: „Jak ty dva musím pořád poslouchat, docela mě to i vzrušilo.“ Já na tom byl podobně, když neustále slyším nářky těch dvou, vzrušení pozvolna ovládá celé mé tělo a péro mi opět krásně ztuhlo. Zdá se, že Veronika bude nyní povolnější, já však nechci nic uspěchat, mé prsty si začínají nenápadně hrát s její dírou a ona mě nechává, abych si s ní hezky pohrál. Moje nezbedné prsty pronikají hluboko do její díry a důkladně ji uvnitř masírují. Veroničina díra se po chvíli hezky uvolňuje a vlhne. Když se na Veroniku znovu vrhnu a moje péro pronikne hluboko do její zvlhlé díry, ona jen zasténá a řekne: „Tak se ukaž, jak to umíš.“ Já si tu její díru začínám docela užívat, po chvíli píchání Veroniky v celkem pomalém tempu mám pocit, že je dole uvolněná mnohem více, než jsem zvyklý u Alice. I Veronika si pochvaluje: „Ach, s tebou je to tak hezký Kájo, Jirka mě vždycky skoro roztrhne a ty jsi tak něžný.“ Přidávám na tempu,Veronika se už nebrání, dokonce začíná zlehka přirážet a hezky sténat. Naše píchání je oběma příjemné a oba si to spolu začínáme užívat. Trvá mi dost dlouho, než budu muset přerušit a mé péro se opět pěkně vystříká. Začínám cítit, že ona chvíle výstřiku přichází. Veronika však tento okamžik vycítí, protože když do ní zasunu několikrát své péro nadoraz a chci z ní seskočit, pevně mě obejme, začne divoce přirážet a usténaným hlasem skoro křičí: „Áách, naplň mi ji, áách, jen mi ji vycákej, áách, neboj se, áách, cákej, áách...“ Nemůžu se nijak bránit a záhy jí tu roztouženou díru důkladně naplním semenem. V jejím nitru to teď krásně čvachtá a Veronika začíná být pěkně divoká. Stále si mě drží pevně na sobě a pobízí mě: „Ach, nepřestávej, ach, pokračuj, ach, ten tvůj kolík mi tam tak hezky pasuje...“ Moje péro je v pohodě, proto činím to, co si Veronika přeje. Cítím, jak mám péro a koule celé ulepené od svého semene, ale to mi vůbec nebrání v tom, abych Veroniku dál docela důkladně píchal. Ona si mé péro v nitru své pěkně rozpíchané díry náramně užívá a pobízí mě, abych nepolevoval. Než se mému péro zachtělo znovu stříkat, uběhla pěkně dlouhá chvíle, a když konečně nastala, nechala si Veronika znovu svou díru důkladně vystříkat. Pak mě ze sebe konečně pustila a zároveň mi poručila: „A teď si pěkně vylízej, co sis nadělal.“ Činím tak celkem s radostí, protože Alice lízání své kundičky zrovna moc ráda nemá. Začínám si vychutnávat Veroničinu kundičku a své semeno zároveň. Po chvilce si to už docela užívám, stejně jako Veronika, která si pochvaluje: „Ach, Jirka by do mě pořád jen vrážel toho svýho macka až nadoraz a ty si mě dokážeš tak pěkně vychutnat.“ Oba si to hezky užíváme, já ji tu kundičku vylízal vskutku důkladně, však také trvalo hodně dlouho, než Veronika usoudila, je ji má řádně vylízanou. Když naše hrátky skončí, ve vedlejším pokoji je již také klid. Příjemně znaven usínám vedle Veroniky, ani nevím jak.

Po ránu, když ještě všichni spí, tiše mířím do koupelny, abych poněkud oživil své znavené tělo po náročné noci. Začnu se sprchovat, užívám si chladivých kapek vody a hlavou si přemítám včerejší zážitky. Nemám moc jasno v tom, co se mi líbilo nejvíc, ať už to bylo Jirkovo péro v hubě, pozorování divokého souložení s Jirky s Alicí, píchání Veroniky, nebo lízání její rozpíchané díry, ale všechno to pro mne byly velmi vzrušující zážitky. Dokončím své sprchování, a když se utírám, v koupelně se náhle zjeví Jirka. Je také nahý a hned si zasněně povzdechne: „Alice má pořádnou výdrž, takovou chtivou ženskou mít doma, tak nedělám nic jiného, než s ní píchám.“ Však by se ti to časem omrzelo,“ mírním jeho nadšení. Kam si pak z toho pokoje zmizel,“ vyzvídá. „No přece za Veronikou,“ řeknu. Jirka se trochu zamyslí a zeptá se: „A bylo s ní určitě kulový, že?“ „Ale nebylo, sice to dalo dost práce, nakonec povolila a já si na ní moc hezky zaskákal a pak se ještě s tou její rozpíchanou kundou pěkně polaskal,“ pochlubím se. Jirka na mě chvíli nevěřícně civí a potom řekne: „No jen aby, jenom jestli nekecáš a nevytahuješ se.“ „No opravdu, ona ji chtěla důkladně vystříkat, tak jsem to do ní dvakrát hezky nastříkal a pak ji chtěla vylízat a moc jsme si to spolu užili,“ vyložím mu popravdě. V koupelně nastalo dlouhé ticho a Jirka poznamená: „Hm, to mi teď bude pořád předhazovat, že se jí to s tebou líbilo. To mě už nenechá, abych ji píchal tak tvrdě, jak se líbí mě.“ „To si ale musíte pořešit spolu vy dva, aby se vám to v posteli líbilo oběma,“ řeknu a nechci se příliš do jejich intimního života míchat, natož jim radit. Postáváme vedle sebe v koupelně a nenápadně po sobě pokukujeme. Jirkovo péro, na to že řádně dováděl v noci s Alicí, je po ránu opět pěkně velké a já si neodpustím poznámku: „Jsi po ránu nějakej vzrušenej, to ti ho Alice v noci nestrhla?“ Jirka hned na to: „V noci toho bylo dost, ale teď už je ráno a já zase můžu.“ Mě to tedy s Veronikou stačilo a mé péro bylo zatím úplně klidné. Hlavou mi probleskne, že třeba bude chtít, abych si to jeho péro zase strčil do pusy. On ale ke mně najednou přistoupí, začne mi nenápadně hladit zadnici a potom povídá: „Máš pěkně kulatej zadek, takovej hebkej, je moc hezkej, hned bych ho opíchal.“ „Ty máš tedy choutky,“ ohradím se. Jirka se na mne začíná tisknout, já cítím mezi svými půlkami jeho tuhnoucí péro, a když mi pak hluboko do zadku zasune prst, ptám se: „Co děláš?“ On si jen povzdechne: „Takový krásný zadek, to by byl hřích ho neprotáhnout.“ Podává ze skříňky jakýsi očividně drahý krém, který asi má Veronika na svůj ksicht a důkladně mi ním promazává zadek. Cítím jak se mi do ně dere hned několik Jirkových prstů a mám pocit, že jsou stále hlouběji v mém zadku. Než se naději, už se mi do zadku dere Jirkovo velké péro. On si mě pevně uchopí v bocích a začne mi pérem řádně protahovat zadek. Divím se, jak je najednou můj zadek uvolněný a jak lehce do něj to Jirkovo velké péro proniká. Lehce sténám a musím si přiznat, že se mi docela líbí, jak mi mou zadnici Jirka masíruje svým pérem. Však on si také pochvaluje: „Ta tvá dírka je tak krásně otevřená, to není jak s Pepíkem z práce, ten ji má vždycky takovou těsnou.“ Vida ho Jirku, když mu doma nepodrží Veronika, ojíždí v práci kluky, čuňák jeden. Netrvá dlouho a párkrát mi vrazí péro do zadku až po koule a záhy to do mě stříkne. Jeho péro opustí můj zadek a on mě po něm plácne a pochvaluje si: „To bylo moc hezký.“ I mě se protažení mého zadku docela líbilo, byla to pro mne taková nová zkušenost, ale že bych si ho měl nechat častěji protahovat od chlapa, to mě v tuto chvíli příliš nelákalo. Jirka pak nešetří chválou: „ Jsi dobrej, včera mi klidně ojedeš hubou péro, dnes se necháš opíchat do zadku, budeš sem muset jezdit častěji.“ Pak zamíříme z koupelny do kuchyně. Všude v domě je klid, protože holky po náročné noci ještě vyspávají. Jirka připraví snídani pro nás dva, a když si ji vychutnáváme u stolu, uznale řekne: „Vy dva jste mi ale povedený páreček, Alice se nechala opíchat jako ta největší děvka a ty jsi taky pěknej týpek, když ze sebe klidě uděláš děvku. Musím říct, že tak krásně vyskákanej jsem dlouho nebyl.“ Na to mu jen řeknu: „My taky moc nepočítali s tím, že se to tady takhle zvrhne.“ Holky vstávaly skoro před polednem a obě vypadaly po včerejší náročné noci hodně znaveně. S Alicí jsme zůstali ještě na oběd a pak se po velkém loučení vydali na cestu domů.

Ještě se nám dům Jirky a Veroniky ani neztratil z očí, už jsme začali s Alicí debatovat o tom, co jsme s Jirkou a Veronikou prožili. Začala Alice, když povídá: „Uf, ten Jirka mi ale dal.“ „No tak pokud jsem dobře viděl, tak si dala ty jemu,“ konstatuji stroze. Alice hned na to: „No tak dala, no a co, však ty sis zase užil s Veronikou, nebo ne?“ V tom sice měla pravdu, ale mě moc zajímalo, co jí to přineslo, když ji Jirka opíchal tím svým velkým pérem, a proto se jí zeptám: „A jaký to bylo mít v dírce pořádný péro?“ Ona si hluboce povzdechne a řekne: „Dobrý to bylo, ale kdybych si ho tam měla nechat takhle zasouvat skoro každý den, to bych asi dlouho nevydržela, to tvoje mi v dírce úplně stačí.“ Chvíli je v autě docela ticho, potom ale Alice začne vyzvídat, jak jsem byl spokojený na návštěvě já: „A tobě se to s Veronikou líbilo?“ S Veronikou to bylo hezký, nechala mě, abych jí pěkně vylízal kundičku, to doma nemám, tak jsem si ji hezky vychutnal,“ povídám. „No jó, jen aby ses z toho lízání kundy nezbláznil. Ještě řekni, že se ti líbilo mít Jirkovo péro v puse a jsi jasnej,“ vyčiní mi Alice. Pro mne bylo hezké vlastně všechno, co jsem tam prožil a zásluhou Jirky se mi podařilo zažít spoustu nového. Mít jeho péro v hubě se mi líbilo skoro stejně, jako si ho nechat zasunout do zadku. Na okamžik se možná se možná příliš zasním a pak na ni vybalím: „To víš lásko, že se mi to jeho péro taky moc líbilo, a když mi ho dnes ráno zasunul do zadku...“ „Jak zasunul do zadku?“ vyptává se hned Alice. „No normálně, ráno si mě v koupelně rozdělal jak ženskou, a pak mě jak ženskou zezadu opíchal,“ vyložím jí popravdě. „Ten Jirka je ale čuně, to muselo být hrozný,“ ona na to. „Zase tak hrozný to nebylo, vždyť říkám, že si mě napřed rozdělal jak ženskou, zadek se mi uvolnil a to jeho velký péro do mě vjelo tak lehce...“ „Ještě řekni, že se ti to líbilo a jsi stejný čuně jako on,“ odbrkne Alice. Raději jsem s Alicí svůj ranní zážitek dál nijak nerozváděl a nakonec jsme oba usoudili, že nám oběma návštěva Veroniky přinesla nové intimní zážitky a oba jsme prožili v posteli něco jiného, než prožíváme spolu a připustili jsme, že bychom si takovou návštěvu plnou radovánek časem oba rádi zopakovali. Ovšem na nějakou další návštěvu u Veroniky už nedošlo, protože netrvalo příliš dlouho a Veronika se s Jirkou rozešla a vrátila se zpátky do našeho města. Já sice nějaký čas v sobě živil naději, že by mě Veronika chtěla do postele, když se jí to se mnou tehdy tak moc líbilo a zůstala sama, ale nic takového se nikdy nestalo. A protože byla stále komplikovanější a nic jí nebylo vhod, i kamarádství s Alicí pozvolna ochabovalo. Snad to bylo tím, že nám náš docela klidný vztah možná chvílemi až příliš záviděla.